Uchazeč, který přijde o 15 minut později, neomluví se a zeptá se, kde je koš, aby mohl vyhodit žvýkačku. Nebo dívka, které v polovině telefonického rozhovoru s náborovým manažerem vypadne spojení a zpět zavolá až po dvou hodinách, aniž by se omluvila, a jenom řekne, že jí telefon spadl do umyvadla s vodou, když byla na manikúře. Anebo rodiče.
Recruiterka Dani Koplik má podobných příhod několik. Během posledních let se stále častěji setkává s příslušníky tzv. generací Y neboli millennials. Tedy s lidmi, kterým je mezi 20—32, a když hledají práci, tak se dopouštějí mnoha chyb, které pramení z jejich přehnané sebedůvěry a malého respektu k autoritám. A za které se někdy až příliš angažují rodiče.
Tohle je 10 nejhorších přešlapů, kterých se dnešní dvacátníci dopouštějí.
1. Myslí si, že to mají jisté
Mladí lidé si – dost často kvůli tomu, jak s nimi jednají jejich rodiče – myslí, že s nimi i ostatní budou zacházet v rukavičkách, budou mít samozřejmé pochopení pro jejich potřeby a všechno tak nějak půjde, aniž by se museli výrazně omezovat nebo snažit. Koplik v tomto případě vzpomíná na stážistu, který první den v práci oznámil svému nadřízenému, že musí odjet dříve kvůli hodině jezdectví. „Tomu člověku nedocházelo, že je to naprosto nevhodné a že si podrývá kariéru,“ upozorňuje Koplik.
Čtěte také: Co napsat do životopisu a co v něm naopak nikdy nezmiňovat
2. Začínají pozdě s hledáním praxe
Vysokoškoláci by si měli začít hledat smysluplné letní stáže už po prvním roce studia. Ti, kteří věří, že svou práci získají jednoduše ve chvíli, kdy to bude potřeba, náskok spolužáků s praxí jen těžko dohánějí.
3. Nevyužívají kontakty ze studií
Ačkoli jsou kontakty získané přes rodiče nebo přátele cenné, tak je potřeba rozhodit sítě i mezi bývalými spolužáky, kteří se velice pravděpodobně věnují stejné nebo velmi podobné profesi.
4. Mají odfláknutý a příliš sebevědomý životopis
Mladí uchazeči často při psaní životopisu zanedbají jeho úpravu, formátování i gramatiku a to, co případným zaměstnavatelům posílají, rozhodně není reprezentativní. Většinou se v životopisech také zaměřují na to, co chtějí oni, a nezdůrazňují, co by případnému zaměstnavateli mohli nabídnout.
Čtěte také: Najděte si práci snů. 4 základní kroky, jak na to
Vynechat by také měli zmínku o svých nekvalifikovaných zaměstnáních či brigádách. Tedy pokud se nemohou pochlubit konkrétními úspěchy jako například zorganizováním společenského programu pro 150 lidí.
5. Motivační dopis říká to samé, co jejich životopis
Mnoho mladých uchazečů do motivačního dopisu jen přepapouškuje svůj životopis. Tenhle text by ale měl být kratší a pestřejší. Uchazeč by v něm měl především zmínit, co nového by firmě přinesl.
6. Nepřipraví se
Před pohovorem jen letmo prolétnou web potenciálního zaměstnavatele. Místo toho by si ho měli pročíst pořádně a dohledat ještě další informace. Dobré je také vyhledat si novinky o firmě a prozkoumat její sociální sítě nebo profily firemních manažerů.
Čtěte také: Co byste nikdy neměli psát do motivačního dopisu, když hledáte práci
7. Nestarají se o svůj veřejný profil na sociálních sítích
Všechny party a plážové fotky by měly být smazané nebo aspoň skryté. Snímky z bujarých večírků nejsou nic, co by měl zaměstnavatel vidět. Všichni, včetně studentů, by měli také mít řádně vyplněný LinkedIn.
8. Nejsou vděční za pohovor
Mladí uchazeči na konci pohovoru často nepoděkují za čas, který jim recruiter věnoval. Dobrou vizitkou je poděkování a dotaz na to, co bude následovat. Dodatečný e-mail s doplněním pohovoru není také na škodu.
9. Nemají úctu
Koplik zmiňuje stážistu, který na konci své stáže v jedné velké firmě nakráčel do personálního oddělení a zeptal se, jestli jim může dát zpětnou vazbu na svou stáž. Mladí lidé jsou zvyklí být součástí dialogu, ale někdy zapomínají na hierarchii a vůči autoritám nemají dostatek respektu.
10. Spoléhají hlavně na internet a pracovní veletrhy
Tohle je chronický problém a v článcích o chybách při hledání práce ho zmiňuji neustále – dělají ji totiž všichni, když tráví spoustu času hlášením se na volné pozice, které jsou vypsané v nějakém online seznamu nebo přes anonymní pracovní veletrhy. Lidé si spíše najdou práci díky svým známým než přes inzerát. Narazíte-li na pracovní nabídku, v prvním kroku si najděte relevantní kontakt na někoho z firmy.
