Aktuální vydání magazínu Forbes

6 překvapivých faktů o vegetariánství a veganství

Pošli to dál

Při pohledu na trendy v gastronomii, na to, jak přibývá restaurací s „alternativním“ menu a jak se lidé stravují, má člověk pocit, že v poslední době musel rapidně vzrůst počet vegetariánů a veganů. Jak je to ale doopravdy?

Odhaduje se, že vegetariánů by mohlo být 10–15 procent. O to víc překvapí výsledek studie společnosti Faunalytics ze Spojených států, která pět let zkoumala vzorek 11 tisíc Američanů. Vegetariánů a veganů, kteří se takto vydrželi stravovat po celou dobu výzkumu, byla pouhá dvě procenta! Deset procent respondentů sice začalo, ale většinou do roka své odhodlání vzdali. A celých 88 % dotazovaných bezmasému jídelníčku nedalo šanci vůbec.

Hlavně ženy

Bývalí vegetariáni se shodli na tom, že si od života bez masa slibovali hlavně lepší zdravotní stav; celé dvě třetiny tvořily ženy. Mezi současnými vegetariány je jich dokonce 74 % a většina z nich nevyznává žádné náboženství, což je další aspekt, který si lidé spojují s vegetariánstvím a veganstvím. Zřejmě proto, že nejvíc lidí, kteří se obejdou bez masa, žije v hinduistické a buddhistické Indii.

Na vztazích záleží

Ukázalo se, že podstatný faktor je i to, jak jí váš partner. Třetina někdejších vegetariánů a veganů uvedla, že se vrátili k masu, protože si ho dává jejich „osoba blízká“.

Ne proč, ale jak být vegetarián

Polovina bývalých vegetariánů a veganů se shodla na tom, že pro ně bylo těžké striktně dodržovat „správný“ jídelníček. Obhájci těchto stravovacích směrů věnují hromadu energie k získávání nových stoupenců, jenže spoustě lidí vydrží nadšení jenom chvíli.

Není tedy rozumnější a hlavně konstruktivnější zaměřit se spíš na to, jak vegetariánství či veganství zvládat v každodenním životě? To znamená pilněji sdílet informace, jak připravit chutné bezmasé varianty jídel, a především jak žít ve společnost plné „všežravců“ a nepřipadat si tam jako exot. Dvěma třetinám někdejších vegetariánů totiž vadil právě pocit, že nepříjemně vyčnívají.

Zdraví jako hlavní motivace

Většina bývalých vegetariánů a veganů uvedla jako hlavní motivaci předpokládaný zdravotní benefit. Jenže to samo o sobě nestačí. Ti, kteří vytrvali, mají ke svému rozhodnutí i další podstatné důvody. Australská studie přišla s překvapivým zjištěním, že vegetariáni mají sice nižší BMI a méně pijí alkohol, nicméně jejich celkový zdravotní stav bývá horší než v případě „všežravců“. Odpůrci masa častěji trpí rakovinou a duševními poruchami, běžněji vyhledávají lékařskou pomoc a berou víc léků.

Není to zase tak ekologické

Pokud srovnáme ekologický dopad vyprodukování kila zeleniny a kila masa, vyjde nám, že vegetariánství a veganství je příznivější. Když ale srovnáme náročnost na energii, kterou jednotlivé suroviny našemu tělu přinesou (tedy kalorii ku kalorii), najednou je to přesně opačně. Přestanete-li jíst hovězí, nemůžete jeho kilogram, který má 2280 kalorií, nahradit kilem brokolice s energií 340 kalorií, ale 6,7 kg salátu.

Navíc to není tak, že by pěstování všech druhů rostlin bylo k životnímu prostředí šetrnější než produkce masa. Jde tedy o komplexní problém, který rozhodně nemá tak jednoduché a jednoznačné řešení, jak by si zastánci některých výživových směrů přáli.

Rovnováha

Je na každém z nás, abychom si zvolili způsob stravování, který nám vyhovuje, a navíc je v souladu s naším přesvědčením. Žádný extrém ale není dobrý a z dlouhodobého hlediska ani udržitelný. Pokud vychýlíte houpačku z osy, vždycky se nakonec vrátí do středu. Základem by proto měl být vyrovnaný jídelníček a také kvalita surovin. Vždyť i bývalý řezník a milovník masa Paul Day připouští, že maso není potřeba konzumovat každý den; stačí dvakrát nebo třikrát týdně.

Možná se teď ptáte, jak je tedy možné, že se v poslední době vyrojilo tolik vegetariánských, veganských a raw restaurací. Jenže oni do nich nechodí jen odmítači masa, ale také spousta lidí, kteří si chtějí do jídelníčku pustit víc ovoce a zeleniny, a taky tzv. flexitariáni, tedy polovegetariáni, kteří jedí hlavně rostlinnou stravu, ovšem příležitostně si dají i maso.

Původní článek byl publikován na Jídlo a radost, blogu, který vzniká v Ambiente.


 

Čtěte také