Znáte to. Nikdo učený z nebe nespadl a ti, kteří v něčem vynikají a u kterých máte pocit, že to, co dělají, je pro ně naprosto přirozené, to mají vydřené. Steve Jobs, Winston Churchill, Ronald Reagan, všichni byli skvělými řečníky a všichni cvičili.

Takže pokud se o vás při představě, že musíte mluvit před více lidmi, pokoušejí mdloby, nezoufejte. Dá se to zlomit, chce to jen trochu silné vůle a píle. Časopis Fast Company před nedávnem sepsal 8 strategií, jak se stát skvělým mluvčím, které se osvědčily významným politikům i umělcům současnosti i minulosti, takže se jimi můžete inspirovat. Tady jsou:

1. Cvičte

Procvičování dělá mistra. Winston Churchill každé jedné minutě své řeči údajně věnoval hodinu přípravy. Když měl mluvit 45 minut, připravoval se 45 hodin (což je zhruba týdenní pracovní doba). Během toho se musel starat o chod státu a o probíhající válku. Dobrá řeč by měla působit nenuceně, opravdově, spontánně. Mark Twain to celé výstižně shrnul slovy: „Obvykle mi trvá více než tři týdny, abych se připravil na nepřipravený proslov.“

winston_churchill

2. Navnaďte je

Stejně jako každá skvělá písnička, kterou si zapamatujete, i vaše řeč by měla lidi navnadit. Podívejte se například na ta nejsledovanější videa z konferencí TED. Každý řečník během prvních dvou minut předá svou hlavní myšlenku.

„Pro nás všechny je vzdělání nesmírně důležité, zčásti proto, že právě vzdělání nás má posunout do budoucnosti, kterou si nyní ani neumíme představit,“ tvrdí například Sir Ken Robinson, bojovník za kreativitu ve vzdělání.
Psycholožka Amy Cuddy zase radí: „Chtěla bych začít tím, že vám nabídnu netechnickou radu do života, (…). Pomůže vám to zásadně ho změnit život.“

Čtěte také: Skvělým řečníkem se nenarodíte, ale musíte se to naučit. Jako Warren Buffett

Zaujalo vás to? Pravděpodobně ano. Studie totiž prokázaly, že ve chvíli, kdy řečník vstupuje na pódium, se u průměrného diváka snižuje tepová frekvence. Scott Berkun ve své knize Confessions Of A Public Speaker varuje, že není dobře, když uplyne první minuta a vy jste ještě nesdělili svou první myšlenku.

3. Mlčte

Napoleon Bonaparte své jednotky vedl výborně. Tenhle drobný a temperamentní Francouz si ale své vojáky nezískal válečným pokřikem, ale naopak mlčením. Před každou bitvou, než promluvil, se před své jednotky postavil a minutu jen tiše stál.

C04Y3G Art Napoleon Bonaparte

David Hume, který psal proslovy pro čtyři americké prezidenty a který napsal knihu Speak Like Lincoln, Stand Like Churchill, tomu říká „strategické zpoždění“. To dodá na váze a důležitosti nejen vaší řeči, ale i atmosféře v publiku.

Přestože pravděpodobně nechcete své kolegy trápit 60vteřinovým tichem, rétorická pauza může být dobře účinná například při obchodních jednáních, rychlých schůzkách nebo vyjednávaní. Hume doporučuje se před vystoupením upřeně zadívat na diváky. Každá vteřina navíc dodává vaším slovům větší váhu. Postavte se, zadívejte a získejte si pozornost publika.

4. Buďte upřímní

Ronald Reagan ve svém textu o veřejných proslovech zmínil malé tajemství z doby, kdy pracoval jako moderátor v rádiu. První den vysílání byl prý nervózní a přemýšlel, jak si posluchače získat. A tak si představil, že nemluví k neznámým lidem, ale že vtipkuje se svými známými z místního holičství. A i později se téhle zásady držel – při vystoupeních v televizi, rádiu nebo před davem.

Čtěte také: Nechcete mluvit s lidmi? Tady je 10 ideálních zaměstnání pro introverty

Vždycky se snažil, aby mluvil přímo k lidem, mluvil k nim běžným jazykem, vybíral běžná slova a neustále si představoval, že mluví ke svým známým v holičství, kteří sedí kolem a poslouchají rádio. Což je důvod, proč ve své řeči adresované Sovětskému svazu nevyzval jeho lídry ke zrušení hranic mezi Západem a Východem. Namísto toho jen pronesl: „Pane Gorbačove, strhněte tu zeď!“

5. Nechte posluchače snít

Tak jako každý příběh má vypravěčskou linku, i prezentace má strukturu, která posluchače vede k hlavní myšlence. Například přednášky TED Nancy Duarte (podívat se na ně můžete podívat tady) jsou toho skvělým příkladem, protože Duarte využívá zcela kontrastních tvrzení toho, co je a co by mohlo být.

Ve skutečnosti se jedná o podobnou strukturu, která se osvědčila už v heroických bájích, klasické hudbě nebo v proslovech moderních vizionářů jako byli Martin Luther King a Steve Jobs.

Když řeknete „Je tu problém. Co kdybychom ho vyřešili?“ nebo „Je tu překážka. Pojďme ji překonat“, postavíte diváky před status quo, kdy se zeptají sami sebe, jestli se s ním ztotožňují, nebo ne. To vytváří kontrast mezi tím, co je a co může být. Stejně jako loďka naklánějící se ve větru, i toto napětí směřuje publikum k myšlence, jak by se změnila budoucnost, kdyby byla váš návrh přijali.

6. Mluvte svým tělem

Sean Stephenson, autor knihy Get Off Your „But“: How To End Self-Sabotage And Stand Up For Yourself, byl spolupracovníkem Billa Clintona v Bílém domě. Pozoroval ho a obdivoval jeho schopnost navazovat kontakt s lidmi prostřednictvím fyzických gest. Lidé kolem prezidenta se smáli, objímali a pozorně ho poslouchali. Jaké pohyby Clinton využíval?

Bill-Clinton

  • Dotek: Clinton se během doby, kdy mluvil, dotkl ramene, zad a předloktí druhého, čímž mu předal svou energii.
  • Oční kontakt: Když s vámi prezident navázal oční kontakt, nepustil ho, dokud interakce neskončila.
  • Výraz v obličeji: Vítal lidi radostnými úsměvy a ve smutných chvílích zas vyjádřením empatie. Nebyl falešný a vždy se mu podařilo ukázat emoci, kterou chtěl, tvrdí Stephenson.

7. Hýbejte se

Když Chris Rock začínal jako mladý bavič, stával před mikrofonem jako přikovaný. Eddie Murphy mu po jednom vystoupení poradil, aby se více hýbal, a tím udržel pozornost publika. Od té doby Rock během vystoupení chodí po celém pódiu.

chris rock

Spisovatelky Amy Jen Su a Muriel Maignan Wilkins píšou o tom, že pohyb povzbuzuje nervový systém. Naše oči totiž sledují pohyb. Když chodíte po pódiu, diváci vás budou muset sledovat. Naopak když se v jednu chvíli zastavíte, můžete tím na něco upozornit.

Proto byste měli pohyby zdůraznit svá slova. Představte si, že jste herec, který umí využít celého prostoru. Choďte blíže ke svému publiku a snižte hlas pro vytvoření intimní atmosféry. Mluvte na ně, i když nejste uprostřed pódia a při tom gesty zdůrazňujte své myšlenky. Vraťte se zpět do středu ve chvíli, kdy se vracíte k hlavnímu tématu svého vystoupení.

8. Jděte na pódium

Martin McDermott, autor knihy Speak With Courage, který vyučuje komunikační dovednosti více než 25 let, si všiml, že lidí, kteří mají zkušenosti s nějakým vystoupením, prezentují přirozeněji. „Člověk nemusel být na střední škole hvězdou, ale mým prezentačním schopnostem pomohl šestiměsíční kurz improvizace mnohem více než profesionální školení,“ tvrdí Martin.

Mnoho dalších odborníků na prezentační dovednosti doporučuje lekce improvizace, které vám pomohou zdokonalit instinkty a neztratit při vystoupení půdu pod nohama. Martin tak vyzývá k tomu, abychom vystoupili na pódiu. Ať už se jedná o kapelu, hru nebo atletickou soutěž, je důležité se dostat k momentu, kdy si můžeme říci: „Stojím před lidmi, ale jsem v klidu a užívám si to.“