Z akciových investorů stříkají v posledních letech endorfiny a řada z nás si už tak trochu zvykla na v podstatě bezstarostné výnosy. A bezstarostná jízda zatím pokračuje i letos.

Dává ale růst ještě smysl nebo jsme svědky vytváření nových bublin a měli bychom co nejrychleji vyprášit svá akciová portfolia? Pokud si nejste jisti, tady je krátká analýza situace.

America First

Americké akcie jsou nejdražší široko daleko. Za poslední rok zvětšily svou hodnotu o více než čtvrtinu a jejich valuace se pohybují vysoko nad dlouhodobými průměry. U akcií indexu S&P500 jsou investoři ochotni platit více než 25 dolarů za 1 dolar zisku, dlouhodobý průměr se pohybuje okolo 16 dolarů.

Věřit v takové situaci v další celkový růst chce už notný kus optimismu a rozumnější rozhodnutí než kupovat celý trh, je pečlivě si vybírat. Lze očekávat, že na fiskální expanzi budou pozitivně reagovat zejména tituly s menší tržní kapitalizací, které jsou více spjaty s domácím ekonomickým děním.

Zajímavé budou i akcie společností z finančního a bankovního sektoru, jejichž růst byl v minulosti tlumen tuhnoucí regulací, o jejíž demontáž usiluje nový americký prezident. Ostatně na zvolení Donalda Trumpa reagovali investoři pozitivně.

Evropa dotahuje

V Evropě máme rozhodování o něco snazší. Panevropský index Euro Stoxx 50 si za posledních 12 měsíců připsal skromnějších 15 %. Evropská unie se vymanila z velmi anemického výkonu minulých let a nevídaně, i když velmi mírně, předstihla v hospodářském růstu USA (odhady hovoří za rok 2016 o hospodářském růstu 1,7 % v EU oproti americkým 1,6 %).

A zdá se, že se jedná o relativně zdravý růst, napříč více složkami HDP. Evropské akcie lze navíc koupit oproti těm americkým s diskontem. Za 1 euro zisku aktuálně platíme historicky podprůměrných 19 eur.

V kombinaci s relativně slabým eurem vůči americkému dolaru tak mohou evropské akcie pro investory představovat větší přidanou hodnotu než ty americké.

Emerging Markets vystupují ze stínu

Divokou kartou mohou být tzv. rozvíjející se trhy, které byly v posledních letech popelkou ve stínu svých rozvinutých kolegů. Moc na tom nezměnil ani jejich více než čtvrtinový nárůst za poslední rok – v letech 2013 a 2015 totiž pokulhávaly opravdu hodně.

Jejich ocenění je ale atraktivní. U akcií v indexu MSCI Emerging Markets platíme za 1 dolar zisku jen 15 dolarů. A dalším pozitivním impulsem by mohlo být i případné oslabení amerického dolaru, o které usiluje Donald Trump.

To by zdražilo komodity, firmám v rozvíjejících se ekonomikách usnadnilo financování, které většinou probíhá právě v dolarech, a zatraktivnilo je v očích zahraničních investorů.

Potenciál tu je, jen vědět, kam sáhnout

Na akciových trzích lze stále nalézt zajímavé investice. Ostatně co je v dnešní době přebytku hotovosti lepší než investice do reálných firem, které něco vyrábějí a tvoří? Příležitosti už ale nejsou jenom tak ložené a spíš než se spoléhat na růst globálních trhů jako celku, je třeba dobře vybírat.

O něco těžší to budou mít korunoví investoři, kteří do svého rozhodování musí zahrnout i vrtochy zdejších centrálních bankéřů. To nabízí argument pro sázku na rozvíjející se trhy, které kromě atraktivního ocenění skýtají i nižší riziko posílení koruny vzhledem k příslušným měnám. Ze středo- a východoevropského regionu mohou být zajímavou sázkou slovinský producent bílé techniky Gorenje, rakouský pojišťovací gigant VIG nebo domácí producent netkaných textilií Pegas.