Aktuální vydání magazínu Forbes

▶ Příběh Češky, která bez peněz procestovala půlku světa

Pošli to dál

Jako malá snila o tom, že se jednou vydá na expedice do různých koutů světa. A to se Martině Gebarovské taky vyplnilo. Během šesti let procestovala více než 60 zemí, vystřídala 30 druhů povolání, pila dešťovou vodu, potápěla se se žraloky, naučila se surfovat, řídit traktor nebo žít absolutně odříznutá od civilizace uprostřed kanadských velehor. A o svých dobrodružstvích teď píše na blog Dreaming and Wandering, který sledují tisíce lidí.

„Cestovatelský svět se mi ale zdál tenkrát na střední neuvěřitelně vzdálený. O letních prázdninách jsem chodila na brigádu do mlékárny, kde jsem si vydělala pouhých 37 korun za hodinu,“ říká úspěšná blogerka, která si spočítala, že jen na letenku na Nový Zéland by touhle prací na plný úvazek vydělávala bezmála rok. Letenky na druhý konec světa byly totiž před 13 lety dvojnásobně dražší, než jsou dnes.

why-you-should-visit-iceland-in-winter

Island

Po gymnáziu přemýšlela, kam dál, a protože ji odmala fascinoval podmořský svět, rozhodla se pro studium mořské biologie. „Jenže to byla další komplikace, musela bych do Španělska, naučit se nový jazyk a zase ty peníze, tentokrát pár set tisíc,“ vysvětluje a dodá, že právě v tu dobu si pohrávala s myšlenkou, že by to všechno jednou mohla natáčet, jen netušila kdy a za jakých okolností. A to byl jeden z důvodů, proč se rozhodla pro Filmovou akademii v Písku.

Po vysoké nastoupila do jedné z pražských produkcí a za pár měsíců si ušetřila na měsíční cestu po USA, kde utratila všechny své úspory. Ale to jí nevadilo, protože právě v zahraničí našla sama sebe. „To, že člověk jede, kam chce, kdy chce, dělá si, co chce. Bylo to poprvé, co jsem pocítila tu ohromnou svobodu,“ říká Gebarovská, které bylo tenkrát úzko při představě, že se bude muset vrátit zpět do kanceláře.

kauai1

Havaj

Vysedávání od devíti do pěti v práci se ale nekonalo. Hned po návratu dala výpověď a pak už to šlo všechno hodně rychle. Od známého si půjčila na jednosměrnou letenku na Zéland, a tak započal celý její nomádský příběh. Bez peněz, ale přece to šlo.

Čtěte také: S mottem „bez hranic“. Jak si student VŠE vychutnává život dobrodruha

„Střídala jsem jednu sezonní práci za druhou, splatila dluhy, koupila si campervan a začala víc fotit na svou první zrcadlovku, kterou jsem kupovala před cestou do Států. Taky jsem pořád potkávala neskutečně inspirativní lidi ze všech koutů světa, lidi se stejným myšlením a hodnotami,“ popisuje své zkušenosti třicetiletá cestovatelka, která na cestách zjistila, jak málo potřebuje k hodnotnému životu.

Zamilovala se do hor a do pěší turistiky, již paradoxně jako malá nesnášela. To když jí rodiče přemlouvali k delším túrám a ona nechápala, proč by se měla plahočit na nějaký kopec jen proto, aby si ho pak vyfotila.

Indonésie

Indonésie

Střih, uplynula dekáda, a Martinu tohle focení na kopcích, v lesích, na opuštěných ostrovech v Pacifiku živí. Za pořízení fotky s hastagem na Instagramu dostává ubytování a letenky na různá místa úplně zadarmo. Teď se takto chystá do Norska a pak zpět do Kanady na třešňovou farmu, kde se jí líbilo asi úplně nejvíce. Nejen proto, že si tam našla přítele, ale taky kvůli tomu, že se tu dá za vedení týmů sběračů vydělat za sedm týdnů až 160 tisíc korun.

Kanada

Kanada

Martina Gebarovská přišla díky cestování na to, že většinu věcí v životě můžeme ovlivnit sami. „Bylo to poprvé, kdy jsem získala čas a prostor na to zjistit, kdo jsem, co chci, a čeho všeho jsem schopná. Lidi se většinou bojí jít si za tím, co chtějí, jelikož jakákoliv změna je mnohdy strašidelnější než setrvání v bezpečí naší komfortní zóny. Přeju si, aby každý jednou z té komfortní zóny vykročil, protože pak se může roztočit ten krásný kolotoč života.“

Poslechněte si, jak Martina Gebarovská vydělává na své cesty:


 

Čtěte také