Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-03
titul

Bez rukou a nohou dojel 24h v Le Mans. Tyto tři věci se od něj naučte

Pošli to dál

O tomhle závodě se říká, že je nejtěžším, nejdelším a jedním z nejnebezpečnějších na světě. Čtyřiadvacetihodinovka Le Mans je místo, kde se testují hranice automobilového sportu. Co všechno vydrží pilot závodního prototypu? Které z aut přežije nejvíc a bude nejrychlejší? A hlavně, jak silné může být lidské odhodlání?

Nekonečně, chce se člověku říct, když sedí na tribuně Circuit de la Sarthe, a už 23 hodin pozoruje závodničky i tovární modely všech možných barev a tvarů, jak se honí po okruhu. Vede Toyota číslo pět (za hodinu už to bude jinak) a za zadkem jí visí Porsche s číslem dva (to si nakonec urve vítězství po infarktovém závěru). Tři řidiči, kteří se v každém autě střídají, tráví za volantem několik hodin v kuse a v rychlostech přes 300 km/h ujedou během Le Mans každý skoro dva tisíce kilometrů.

To je celkem obdivuhodné – ale brada vám spadne až z vozu číslo 84.

Za jeho volantem sedí sedmačtyřicetiletý Frédéric Sausset, francouzský podnikatel z rodiny s dlouhou tradicí lásky k autům (a obchodu s nimi). Na trati, když jede průměrnou rychlostí 204 km/h, a v rovinkách, kde je to hodně přes tři sta, by vám na autě ani pilotovi nepřišlo nic zvláštního. Ale v boxech, když se mění jezdci v kokpitu, musí Sausseta ze závodního speciálu Morgan Nissan vytahovat jeřáb.

Tenhle Francouz totiž nemá ruce ani nohy, aby se z auta vysoukal sám. Zato má nekonečně moc odhodlání, odvahy a tvrdohlavosti, které ho dostaly až na startovní čáru Le Mans – a po 24 hodinách i do cíle. Že byl prvním kvadruplegikem, kterému se to kdy podařilo, asi ani není potřeba psát.

zavodnik3

Do léta 2012 žil Frédéric Sausset takový obyčejně úspěšný život. Byznys s auty ho živil dobře, občas se bavil jako amatérský závodník, k tomu šéfoval místní obchodní komoře a na prázdniny si jel odpočinout do jižní Francie. Jenže po celkem banálním škrábnutí tam chytil těžkou infekci, upadl do kómatu, bakterií napadené tkáně jeho těla začaly odumírat a nakonec mu lékaři zachránili život až amputací všech čtyř končetin.

Sausset po tak brutálním životním obratu skončil na rehabilitační klinice, kde se učil žít v nové realitě – s pahýly nohou končícími nad koleny a jednou rukou amputovanou v paži, druhou těsně pod loktem. V měsících po tragédii, která ho potkala, se snažil najít si nový životní směr, motivaci, která by mu pomohla se znovu vrátit do života. „Potřeboval jsem nový smysl, proč vstát z postele,“ říká.

A tím se stalo Le Mans.

Následovaly tři roky příprav v posilovně, s automobilovými inženýry, testování, tréninky, a taky jednání s pořadateli Le Mans. „Vincent měl v očích slzy, když mu Frédéric vysvětloval, co by chtěl dokázat,“ vzpomíná Christophe Tinseau, Saussetův trenér a člen týmu. Dojatý Vincent je Vincent Baumesnil, hlavní organizátor závodů v Le Mans. Ambicím Frédérica Sausseta dal zelenou: pokud tým splní bezpečnostní pravidla platná pro všechny ostatní týmy, dostane ke startu v nejtěžším závodě světa legendární garáž číslo 56, určenou pro zvláštní prototypy.

zavodnik2

Z ní mají do závodu v Le Mans startovat auta, která svým inovativním řešením posouvají budoucnost automobilismu: v roce 2012 z ní na okruh vyjel futuristický model DeltaWing, o dva roky později to byl elektrický ZEOD RC. A letos, v polovině června, upravený Morgan Nissan, který mohl řídit i Sausset po amputaci končetin.

Brzdu a plyn Sausset sešlapával pahýly svých nohou pomocí systému pedálů umístěných ve speciální sedačce, auto mělo kompletně automatickou převodovku a místo volantu speciální protézu spojenou přímo s řízením kol. Protože v Le Mans platí pravidlo, že každý z pilotů musí být do sedmi sekund schopný opustit kokpit, měl vůz číslo 84 i speciální katapultovací systém, který by v případě nehody Sausseta vystřelil z vozu ven.

Zároveň bylo ale potřeba auto upravit tak, aby se se Saussetem mohli při řízení střídat další dva piloti Christophe Tinseau a Jean-Bernard Bouvet (oba dva bez postižení). Takže Saussetův adaptér s protézou se při výměně v boxech z vozu vytáhl, místo něj přišel klasický závodní multifunkční volant, vyměnila se sedačka a dokonce i převodovka se přepnula na manuální.

A tohle všechno fungovalo. Nejenom dost na to, aby se Sausset mohl závodu závodu účastnit, ale taky v něm doopravdy soutěžit – jeho vůz číslo 84 skončil celkově 38. ze šedesáti aut, která se postavila na start (kdyby auto nestrávilo hodinu v boxech při opravě spojky, umístilo by se výrazně lépe). Zároveň je upravený Morgan-Nissan prvním prototypem z garáže 56, který závod dokončil. A Sausset sám zajel nejrychlejší kolo okruhu dlouhého 13,65 kilometrů za 4 minuty (přesně 04:00,656), což je rychleji, než 14 dalších závodníků.

zavodnik

A proč vám to všechno vyprávíme? Protože je to obdivuhodné. Protože je to jeden z nejpozoruhodnějších zážitků letošního Le Mans. A protože si z toho můžete vzít do života i do byznysu tahle tři ponaučení:

Žádný cíl není dost velký. I když se osud rozhodne postavit před vámi velkou zeď z překážek, pořád můžete bojovat, makat na sobě a plnit si svoje sny. „Všem nám dal do života velkou lekci,“ řekl po finiši závodu Romain Dumas, pilot vítězného týmu Porsche 919 Hybrid.

Najděte si svoji vášeň. „Když závodím, na svůj hendikep zapomínám. A téhle radosti se nevzdám,“ říká Frédéric Sausset. Tohle prý pro něj rozhodně nebyl poslední závod a se svým týmem už prý plánuje další velké věci.
Užijte si odměnu. Saussetova cesta za volant závodního speciálu nebyla vůbec lehká. A místy pekelně bolela – protože dostat tělo do formy pro Le Mans je hrozná dřina (i když nohy a ruce máte). „Teď už se cítím skvěle, protože hodně toho tlaku ze mě spadlo. Dokázali jsme to, splnili jsme úkol, který jsme si dali. Odstartovat v Le Mans a závod dokončit,“ říkal Sausset po závodě. A dodal, že teď má v plánu jedno – slavit.

Čtěte také