Aktuální vydání magazínu Forbes

madetaci_sajt
bill gates

Bill Gates hledá ten nejlepší kondom pro 21. století

Pošli to dál

S kondomy je to těžké. Sice fungují, tedy brání tomu, čemu mají zabránit, ale málokdo je nosí. Zvlášť v zemích, kde je vysoká míra výskytu AIDS. A to se nelíbí nejbohatšímu muži planety Billu Gatesovi.

Před dvěma lety proto společně se svou manželkou Melindou oznámili, že jejich nadace si jako jednu ze svých priorit stanovila i inovaci kondomů tak, aby je lidé neodmítali jako zabijáky erotiky, a nabídli grant 100 000 dolarů každému týmu, který vymyslí nějaký nadějný návrh na novou generaci kondomů, která „podstatně zachová nebo zvýrazní rozkoš a zvýší jejich prodej a pravidelné používání“.

Nadace obdržela přes 800 přihlášek, z nich vybrala 11 vítězů a na rok 2014 ohlásila další jedenáctku. Projekty se mohou hlásit do druhého grantového kola, v němž se hraje až o milion dolarů pro každý z nich. Vítězové budou vyhlášeni letos a zřejmě je bude možné spočítat na prstech jedné ruky.

Kondomy, které mění barvu

Nadace Melindy a Billa Gatesových rozhodně není jediná, která se zajímá o výrobu vylepšených kondomů. Skupinka mladých Londýňanů (opravdu mladých, jde o tři 13-ti a 14-ti leté studenty) nedávno vymyslela kondom, který změní barvu, pokud zaznamená pohlavní nemoc. A podle toho jak se vybarví ještě ukáže, o jakou nemoc konkrétně jde.

stye

Chlamydie nebo syfilis? S.T.EYE vám to ukáže.

Kondomy se jmenují S.T.EYE (to je slovní hříčka se anglickou zkratkou STI, která znamená sexuálně přenosné infekce) a pokud má jejich nositel chlamydie, tak zezelenají, herpes oznámí žlutě, lidské papillomaviry hlásí fialová barva a modrá znamená syfilis. Teenageři s tímto nápadem vyhráli soutěž Health at TeenTech Awards a vydělali si 1000 liber.

Ale zpět k filantropickým snahám nejbohatšího muže planety. Jeho grant získal i origami kondom Dannyho Resnice, jehož vývoj trvá už čtvrt století. Pytlík z tlustého latexu připomíná gumovou rukavici na mytí nádobí a na dotek prý působí dost antieroticky. Resnic ale z vlastní zkušenosti ujišťuje, že sex s origami kondomem je nejen lepší než s normálním kondomem – co taky čekat jiného? – ale prý dokonce lepší než sex nechráněný.

origami done

Origami kondom Dannyho Resnice.

Origami kondom v současnosti v Jihoafrické republice, kde je testování rychlejší a levnější než v USA, zkouší 28 párů – napůl heterosexuální a napůl mužské homosexuální. Kondom se má vyrábět v mužské i ženské verzi.

Někdejší vydavatel a interiérový designér Resnic začal poprvé přemýšlet o supersilném kondomu před 20 lety, kdy začali lidé z jeho okolí umírat na AIDS. Nakonec se nakazil on sám, když mu při pohlavním styku praskl kondom.

„Nápad na origami kondom jsem měl už předtím, ale nakažení HIV mi skutečně dodalo motivaci se do toho pustit,“ vypráví. „Říkal jsem si, že musí být nějaká lepší cesta jak dodržovat zásady bezpečného sexu.“

Je ovšem taky třeba říct, že Resnic čelí obviněním, že peníze z grantu rozházel na plastické operace, výlety do Kostariky a drahé nemovitosti. On se brání tím, že část grantu zpronevěřil jeho bývalý zaměstnanec.

Kritiky má ale i design jeho kondomů. Mark McGlothlin, prezident Apex Medical Technologies a další výherce Gatesova grantu, tvrdí, že origami je spíš sexuální pomůcka než kondom.

apex

Návrh nového „přírodního“ kondomu od společnosti Apex.

„Kondom má kopírovat přirozený styk,“ zdůrazňuje McGlothlin. Ten v oboru pracuje už 35 let. A na rozdíl od těch, kdo zvolili cestu materiálů budoucnosti (polyuretan nebo grafen), jeho Apex vsadil na kolagen. Kondomy ze zvířecích vnitřností se používají dodnes (nejstarší dochované kondomy byla ovčí střívka) – pro ty s alergií na latex nebo milovníky přírodních materiálů, ale významný podíl na trhu nezískaly.

Původní střívko ovšem Apex přenechává přírodním typům. Jeho tajnou zbraní jsou rozemleté hovězí kůže. Nadýchaná kolagenová vlákna z nich získaná pak absolvují složitý chemický proces, na jehož konci by měl být kondom příjemný na dotek, levný a se snadným způsobem výroby.

Další z Gatesových finalistů zvolili celostní přístup. „Rozhodli jsme se, že s pomocí těch peněz nebudeme vytvářet nový kondom, ale provedeme behaviorální výzkum v subsaharské Africe, abychom zjistili, co by lidem v oblastech nejhůře zasažených AIDS skutečně pomohlo,“ vysvětluje Ben Strutt, vedoucí designér v Cambridge Design Partnership.

„Existuje spousta praktických důvodů, kvůli kterým nelze čekat, že tu oblast zaplavíte kondomy, a tím zastavíte epidemii. Tamní ženy například nenosí kabelky. Jak tedy s sebou mají pořád nosit kondom? Musíme se přenést přes svůj úzce technologicky zaměřený pohled,“ dodává. Cambridgeský tým zkoumá 17 profylaktických přístupů, na jejichž základě chce zpracovat „holistické řešení v otázce kondomů“.

Univerzita v Manchesteru zase sází na unikátní supertenkou formu uhlíku, tzv. grafen, která svým objevitelům vynesla v roce 2010 Nobelovu cenu za fyziku. Vysokoškolský učitel a odborník na nanomateriály Aravind Vijayraghavan založil výzkumnou skupinu, která se ucházela o Gatesův grant s nápadem učinit grafen součástí latexových kondomů, díky čemuž by mohly být mnohem tenčí a pevnější. A o desetinu až pětinu dražší. Řešení je v patentovém procesu.

William Potter pracuje jako konzultant pro jednoho z hlavních výrobců kondomů a připouští, že Gatesova iniciativa rozčeřila vody a přinesla nové nápady a spekulativnější projekty, než by odvětví bylo ochotno financovat. Zda obstojí, se teprve uvidí. Existuje ale i spousta méně viditelných iniciativ. „Většina z nich přísně důvěrných – odvětví se nijak nežene do toho zveřejňovat, co dělá, protože všude kolem je spousta konkurence.“ Sám sází na kondom, který se právě vyvíjí a jehož součástí má být látka proti ztrátě erekce.

Inovace kondomů má ale i milníky, které ukazují: Tudy ne, přátelé. Před deseti lety vyvolaly velké pozdvižení mikrobicidy – gely schopné blokovat nebo zničit virus HIV. Oslavovaný gel měl být diskrétně použitelný – jako lubrikant umožňující ženám získat kontrolu nad chráněným stykem. Ale ukázalo se, že mikrobicidy neúčinkují a některé z nich ve skutečnosti šíření AIDS ještě zvýšily.

Pozdvižení vyvolal v roce 2006 se svou novinkou i nizozemský vynálezce Jan Vinzenz Krause. Oznámil sprejovací verzi latexového kondomu, k níž ho inspiroval mechanismus v automyčce. Jeho kondom bohužel musel po nasprejování pět minut tuhnout – a za tu dobu vzrušení jeho nositele spolehlivě opadlo, což byl trochu problém.

 

Čtěte také