Aktuální vydání magazínu Forbes

revolucie_sajt
horror

Bojíte se rádi? Tohle je deset nejlepších hororů posledních pěti let

Pošli to dál

Jestli vás minuly halloweenské radovánky, bez obav je doženete virtuálně. Inspirujte se našimi tipy na deset nejlepších hororů posledních pěti let. A to přesně v duchu anglosaského lidového svátku – najdete v něm totiž jen „čisté žánrovky“, a nikoli jinak skvělé filmy jako Viděl jsem ďábla, Seznam smrti, Stoker, Prometheus nebo Pod kůží, které řadíme spíš pod krimi-thrillery. Udělejte si tak pohodlí a víkend si užijte s mrazením v zádech.


 Sinister (Sinister)

Tohle je podle našeho názoru nejděsivější, nejšílenější a nejlépe udělaný horor nejen posledních pěti let, ale suverénně i poslední dekády. Jde ho bez pochyb označit za moderní klasiku, která se může postavit vedle velikánů typu Vymítač ďábla, Halloween nebo Psycho.

Abyste dosáhli žádoucího efektu, koukněte se na něj pozdě v noci, a navíc sami, zhasněte a zamkněte dveře… Co se rozpočtu týče, je z našeho seznamu absolutní vítěz, protože za 3 miliony dolarů se jich tvůrcům vrátilo přes 77 milionů.


 The Babadook (The Babadook)

Má potenciál psychicky narušit diváka nejen tím, že v něm vyvolává děs z ústředního monstra, ale i tím, že ho po celou dobu snímku vystavuje psychologickému stresu nejzvrácenějšího kalibru. Za některými z nejděsivějších momentů filmu totiž stojí chlapec (hlavní hrdina), který vypadá, že mu přeskočilo, nebo jeho matka, které přeskočilo z něj.

Efektní podívané přitom stačí k navození atmosféry jen pár „lekaček“. V Babadookovi je jich jako šafránu, ale přesto vytvářejí napětí a situace „jako ze života“, které ještě zvyšují uvěřitelnost, a tím i strašidelnost celé věci.


 The Conjuring (V zajetí démonů)

Příběh se údajně inspiroval skutečnými událostmi (i když žádnou konkrétní se pochopitelně nikdy nepodařilo dokázat). Jde o další duchařinu na našem seznamu a díky nadčasovosti a „old-schoolovému“ kabátu je to velmi sugestivní podívaná. Jestli chcete zbytek noci strávit tím, že se budete vrhat pod peřinu pokaždé, kdy vrzne podlaha, měli byste vsadit právě na Conjuring.

Rozpočet na tuhle technicky propracovanou parádu byl přitom jen 20 milionů dolarů, zatímco tržby činily neuvěřitelných 318 milionů dolarů, které film zařadily mezi jeden z nejúspěšnějších hororů v historii.


 A Girl Walks Home Alone at Night (Sama nocí tmou)

Smyslný film, v němž hlavní roli hraje černá a šedá barva a upírka jako vystřižená z Dead Man nebo Rumble Fish. Jen pár režisérů na poli hororu zvládlo svou prvotinu s takovým přehledem jako Íránka Ana Lily Amirpour.

Místy film sice připomíná artový western, ale zas je třeba ocenit, že obligátní upírské vysávání krve je tu až druhořadou záležitostí. Dějové zvraty jsou postaveny spíš na propracovanosti vztahů. Nejde totiž o žádný blockbuster. Za pouhých 500 tisíc dolarů se podařilo vytvořit dílo, které u odborné veřejnosti sklízí téměř výhradně pozitivní hodnocení a mezi laiky si buduje solidní základnu fanoušků.


 It Follows (Neutečeš)

Když se vám povede mezi všechny obvyklé hororové postupy vecpat ještě apel na rizika nechráněného sexu a ztrátu intimity v globalizovaném světě, budete pravděpodobně zdatný filmař. A trochu blázen možná taky.

Síla ústřední dějové linie It Follows ale přebije všech 15 tisíc motivů, které se tu objevují, a suverénně film dovede do konce. Připomíná totiž nevyhnutelnost smrti, ať se ji lidé snaží sebevíc popřít či odvrátit – a to spolehlivě funguje.


 Oculus (Oculus)

Okultní teror, který si brutálně pohrává s divákem a balancuje na hraně paralelních dějových linek minulosti a přítomnosti. Při sledování vás neustále bude nutit přehodnocovat odhady toho, co se asi stane za pět minut, a na konci přihodí krvavá jatka pro ty, které podobný způsob vyprávění moc neoslovuje.

Dějová linie je zkrátka velmi chytře vystavěná a herecké výkony výborné, takže ve svém odvětví je to opravdu trochu unikát. A tomu odpovídají i tržby přes 44 milionů dolarů (a rozpočet o pět milionů nižší). Mimochodem se tím potvrzuje teorie, že lowcostové horory dokážou ve většině případů nabídnout mnohem přitažlivější příběh a atmosféru než jejich dražší varianty.


 The Cabin in the Wood (Chata v horách)

Tenhle horor nabízí v podstatě všechny možné filmařské postupy, které si v daném žánru dovedete představit. Jestli jsme o výše uvedených řekli, že obsahují správné množství krve, Cabin in the Woods může klidně kandidovat na roční zásobárnu krevní banky. A ještě by mu zbylo.

Je to stejně zábavné jako krvavé. V jednu chvíli se film tváří jako pocta velikánům hororové subkultury a vzápětí se změní v samorosta, jehož nelze škatulkovat. Po uvedení do kin si na sebe snímek vydělal víc než dvojnásobně. Přesto skončil paradoxně v červených číslech, protože studio ze svého podílu na zisku nedokázalo uhradit všechny pohledávky.


 Troll Hunter (Lovec trolů)

Skandinávská drsná podívaná s ohromujícími efekty, která nepůsobí směšně ani přes malý rozpočet a dnes už košilatý teenagerovský rozjezd, v němž se skupinka studentů s kamerou vydá „někam“ prozkoumat „něco“. Je to doslova monstrózní film s dostatečným množstvím děsu a krveprolití, ale obsahuje i prvky fantasy, mytologie a samozřejmě pseudodokumentu, který je sice taky ohraný, ale tady to nějak nevadí.

Se skromnými výrobními náklady (3,5 milionu dolarů) se mu podařilo po světě vydělat téměř dvojnásobek. Sympatický je i malý kult fanoušků, který se kolem filmu stihl utvořit. Na příští rok se dokonce chystá americký remake. Nechme se překvapit.


 The Woman in Black (Žena v černém)

Úderná duchařská klasika v nejlepším smyslu slova. Hammer Films udělali výborný revival s atmosférou, kterou by jim mohl kdekdo závidět – ne každému se totiž podaří vymačkat z každé scény tolik napětí a hrůzy.

Patnáctimilionový rozpočet, s nímž se celosvětové tržby vyšplhaly na 127 milionů dolarů, je toho slušným důkazem. Úžasný výsledek bohužel (jak to tak bývá), vedl k mnohem méně úžasnému pokračování.


 Let me in (Ať vejde ten pravý)

Tenhle snímek je o sladce popleteném dospívání, dokud se nestane něco hodně ošklivého, v čem figuruje spousta násilí a krve. Fajnšmekři budou vědět, že Let me in je adaptace románu, který už byl jednou zfilmován, ale co na tom, když se pokus číslo dvě takhle povedl.

Vizuálně skvělý kus, v němž má hlavní roli pomalá, místy až plouživá kamera, která vytváří snový svět plný nočních můr. Můžete se spolehnout, že z paralyzujícího a všudypřítomného strachu vám bude naskakovat husí kůže. Film měl premiéru v roce 2010 a v kinech vydělal pouze 24 milionů dolarů, což je při rozpočtu 20 milionů žalostně málo. Pozornost diváků už pak bohužel nikdy nepřitáhl, ačkoli by si to víc než zasloužil.

Čtěte také