Aktuální vydání magazínu Forbes

Bojíte se tmy? Pokud ne, začtěte se do těchto napínavých příběhů

Pošli to dál

Řekněme si to na rovinu – všichni dokážeme z hlavy vyjmenovat celou řadu veleúspěšných autorů s portfoliem příběhů plných tajemství, nebezpečí a temných hlubin, kde (téměř) nemůžete sáhnout vedle. Mezi takové podle mě patří třeba E. A. Poe, Agatha Christie, A. C. Doyle či z těch „mladších“ Stephen King, Umberto Eco, Stieg Larsson… (další jména doplňte podle vlastních preferencí).

Vedle nich tu ale existuje ještě celý vesmír spisovatelů, u jejichž děl se můžete krásně bát. Vybrali jsme tak pro vás několik novějších i starších příběhů, které spojuje motiv tajemna – a to napříč různými žánry i literárními útvary. Večery pod lampou můžou začít.


 Marisha Pessl: Noční film

 nocnifilm_N

Na druhý román talentované americké autorky, která upoutala světovou pozornost už v roce 2006 svou prvotinou Vybrané okruhy z mechaniky pohrom, museli čtenáři čekat do roku 2013. Ti čeští se dočkají teď – překlad právě vychází i u nás.

V novém příběhu Noční film vás pohltí pátrání novináře Scotta McGratha po příčinách smrti mladičké Ashley, dcery kultovního a tajemstvím opředeného hororového režiséra Stanislase Cordovy. Přestože její smrt policie označí za sebevraždu, McGrath je přesvědčený, že všechno je jinak, a rozhodne se vypátrat pravdu za každou cenu.

Stanislase Cordovu dobře zná – jako investigativní žurnalista se už jednou pokusil proniknout do jeho mysteriózního, před veřejností dobře střeženého světa. Tehdy ho to stálo reputaci a následně i manželství. Tentokrát mu půde ještě o víc.


 David Lagercrantz: The Girl in Spider’s Web

 spider

Po mimořádně úspěšné trilogii Milénium zesnulého spisovatele Stiega Larssona, která se dočkala už dvojího filmového zpracování (švédská verze už má na kontě všechny tři díly, americká zatím jen první), letos vyšlo pokračování z pera švédského novináře Davida Lagercrantze.

Sequel (neboli příběh časově navazující na původní story) geniální hackerky Lisbeth Salander a novináře Mikaela Blomkvista se zatím setkal s rozporuplným přijetím – čtenáři se dělí do dvou táborů podle toho, jak moc jim vadí, že se někdo „cizí“ chopil jejich zbožňovaného příběhu –, přesto převažují spíše pozitivní ohlasy.

Jak se sám Lagercrantz, který si proslavil jako „ghostwriter“ autobiografie fotbalisty Zlatana Ibrahimoviče, vypořádával s nelehkým autorským úkolem, si můžete přečíst v rozhovoru na serveru Guardian.


 Egon Hostovský: Nezvěstný

 hostovsky

Dílo Egona Hostovského patří v české literatuře k těm stále ne úplně doceněným. Přitom je to autor vynikajících psychologických próz, které vás dokážou vtáhnout do dění a dopřát vám mimořádný čtenářský zážitek. Román Nezvěstný vyšel poprvé v roce 1951 v Kodani (v dánštině, česky byl vydán 1955 v Torontu) a stal se Hostovského nejpřekládanějším dílem.

Děj Nezvěstného se odehrává v Československu v prvních měsících roku 1948, v čase poznamenaném strachem a nejistotou. Postavy příběhu se špionážní zápletkou jsou vtahovány do paranoidního světa machinací tajných služeb na straně Východu i Západu, které je staví do obtížných životních situací a nutí je hrát podivné, absurdní role. Někdo v této hře zvítězí, někdo však tlaku podlehne…


 Neil Gaiman: Sandman

 sandman

Kultovní komiks amerického spisovatele Neila Gaimana, který vycházel od konce 80. let do poloviny 90. let, se po více než 20 letech dočkal pokračování (samozřejmě pomineme-li několik spin-offů neboli vedlejších příběhů vycházejících z původního díla). A to pokračování, které je ve skutečnosti prequelem, protože dějově předchází původní desetidílné sérii. Nový příběh vycházel postupně od roku 2013 v nakladatelství Vertigo pod názvem Sandman: Overture (1-6) a letos v listopadu došlo i na souhrnné vydání.

Stejně jako v původní sérii se v Overture setkáte s Morfeem (alias Snem či Sandmanem), pánem říše snů a jedním ze sedmi členů rodiny Věčných – těch, kteří tu byli od počátku všehomíra a budou tu až do jeho konce: sourozenci Snu jsou Smrt, Osud, Touha, Zoufalství, Delirium a Zkáza. Vedle nich se v komiksu objevují i další postavy známé ze sandmanovského univerza a jejich osudy se spolu s dalšími navzájem proplétají v našem světě i mimo něj.


 Wilkie Collins: Žena v bílém

 zenavbilem_Nn

William Wilkie Collins, autor románů, povídek i divadelních her a přítel Charlese Dickense, patřil k nejpopulárnějším spisovatelům 19. století a dnes je považován za jednoho ze zakladatelů detektivního žánru. Mezi jeho světově nejoceňovanější díla patří Žena v bílém – román s detektivní zápletkou, v němž najdete vše, co hledáte u dobrého příběhu: temné tajemství, zradu, intriky, šílenství i lásku (sourozeneckou i mileneckou), která všechno překoná. A samozřejmě onu tajemnou ženu v bílém.


 Clive Barker: Knihy krve (1–6)

 3408-b-Barker_Knihy-krve-I-III.

Jednoznačně nejděsivější čtení z našeho výběru, které není pro citlivější duše. I když Barkerovy hororové povídky sesbírané v Knihách krve poprvé vyšly už v polovině 80. let minulého století, dosud neztratily nic na své děsivosti.

Tyhle temné, ale nesmírně čtivé příběhy, které často víc než na potoky krve a vyhřezlé orgány sázejí na psychologii, se vám zavrtají hodně hluboko pod kůži a budou vás strašit před spaním ještě dlouho. Jak řekl na Barkerovu adresu sám mistr napětí Stephen King: „Viděl jsem budoucnost hororu. Její jméno je Clive Barker.“

Čtěte také