Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-03
benzin4

Ceny benzinu a nafty padají. Vaše nádrž je součást velké hry USA a Ruska

Pošli to dál

Nafta a benzin zlevňují, i když napětí ve světě roste. Co se to stalo? Vaše nádrž se stala obětí vysoké geopolitické hry. Zatím je to příjemné, ale sázky jsou vysoko. Pokud jste o víkendu natankovali litr nafty pod 35 Kč, vězte, že naposledy byl diesel tak levný před rokem a půl. Podle průměrných cen sledovaných firmou CCS přesně v červnu 2013. U benzinu je sice pokles menší, ale přesto je průměrná cena 35,82 Kč za litr naturalu nejnižší od letošního dubna.

A podle všeho půjde cena dál dolů, protože pohonné hmoty zlevňují i na burze v Rotterdamu, která český trh ovlivňuje, a navíc tuzemští pumpaři pomalu upouštějí od nadstandardních marží z uplynulých týdnů. Mimochodem, rozdíly jsou teď u pump opravdu nevídané a bratři Ondrové, kteří vlastní low-costovou síť čerpaček Tank-Ono a figurují v žebříčku největších rodinných firem Forbesu, už prodávají benzin i naftu za 32,90 Kč/litr.

Graf průměrných cen benzinu a nafty v Česku za poslední dva měsíce

Graf

Co je na tom všem divné, když je podzimní zlevňování benzinu celkem evergreen, a když cenu ropy tlačí dolů také zpomalující ekonomiky Číny a eurozóny? Dosud platila jasná úměra: čím více problémů ve světě, tím dražší ropa. A pokud občas sledujete, co se za našimi hranicemi děje (Ukrajina, Islámský stát na hranicích Turecka), jistě uznáte, že problémů je celkem dost. Jenže – v posledních třech měsících je vše obráceně. Zatímco v létě stála americká ropa WTI přes 110 dolarů barel, teď je na osmdesáti. A podle části analytiků a ekonomů za tím stojí nová studená válka mezi USA a Ruskem.

„Američané zahráli proti Rusku a Íránu ropnou kartu,“ myslí si Larry Elliott, jenž pro britský Guardian připravil velkou analýzu současného stavu. Podle něj se Washington spolu se saúdskými spojenci snaží zaplavit trh ropou, aby její cena šla dolů a tím nalomila ekonomiky zemí, s jejichž politikou USA nesouhlasí, a které jsou závislé na příjmech z černého zlata. Ano, jde o Rusko na Ukrajině a Írán, jenž dráždí svým jaderným programem.

Faktem je, že podle průzkumu agentury Bloomberg zvýšil kartel OPEC v uplynulém měsíci svoji produkci o 0,5 milionu barelů na téměř 31 milionů barelů denně, což je nejvýše od srpna minulého roku. A pozadu nezůstaly ani Spojené státy. „Tamní produkce se podle ministerstva energetiky vyšplhala na 8,97 milionu barelů denně, nejvyšší úroveň od začátku sledování statistiky v roce 1983,“ upozorňuje šéf asset managementu firmy Colosseum Boris Tomčiak. To všechno navzdory pokulhávající poptávce kvůli zadýchávající se světové ekonomice, což obvykle vede k opaku – tedy ke snižování těžby. „Teď je ale obrovský přebytek produkce nad spotřebou,“ dodává Tomčiak.

Saúdové podle Guardianu udělali podobnou věc už v polovině osmdesátých let, kdy chtěli destabilizovat režim Saddáma Husajna cenou ropy pod 10 dolarů za barel. Tentokrát, alespoň podle specialistů na Blízký východ, chtějí vytvořit tlak na Írán a na Moskvu, aby omezila svou pomoc syrskému režimu Bašára Asada. Sami přitom mají nastavené fungování veřejných výdajů na ceně zhruba 90 dolarů za barel, takže vše pod tuto hranici je bolí. Zřejmě ale sázejí na to, že je to pro ně přeci jen menší ztráta, než pro další obří těžaře. Příklad?

Ropa a plyn tvoří 70 procent celkového ruského exportu a ruský rozpočet je podle ekonomů nastaven na fungování při ceně 100 dolarů za barel. Když je nižší, dluh jde nahoru a příjmy chybí. Rusko má navíc problémy se slábnoucím rublem. Přesto se zatím nezdá, že by „politika levné ropy“ nějak fungovala a měnila ruské postoje. Možná ve Washingtonu neslyšeli výrok bývalého ministra obrany Alexandra Vondry, že „Rusa bídou neporazíš“.

Pokud ropná válka a s ní nízké ceny vydrží, mohla by přinést také pozitiva. A to nejen českým řidičům. Podle Andrewa Kenninghama z analytické společnosti Capital Economics se dlouhodobá cena ropy Brent na 85 dolarech za barel může přetavit v růst světového HDP až o 0,9 procenta. Peníze, které při vyšší ceně mířily za producenty, totiž zůstanou spotřebitelům, kteří mají větší tendenci utrácet a tím podporovat poptávku a růst. Vítězové by tak mohli být hlavně „čistí spotřebitelé“, tedy země bez vlastní významné těžby, jako jsou Čína, Indie a Evropa.

Jestliže teď máte při pohledu na celkovou situaci na trhu a nízké ceny ropy pocit, že číslice na totemech tuzemských benzinových stanic jsou stále ještě příliš vysoké, vzpomeňte si na bankovní radu ČNB. Relativně vysoko je totiž drží hlavně slabá koruna, jejíž intervenování začala centrální banka před rokem. Ceny nafty a benzinu na rotterdamské burze jsou nejníže za poslední čtyři roky, a pokud by dolar stál kolem 19 Kč jako před intervencemi, byl by litr benzinu i nafty zhruba o další dvě koruny levnější.

Čtěte také