Aktuální vydání magazínu Forbes

Češka mezi elitou maturantů. Nejlepší univerzity jsou na dosah, vzkazuje

Pošli to dál

Ekonomie, matematika, čeština, angličtina, fyzika a němčina. Mimo samotných testů, kterými to celé na jaře vrcholilo, ještě v průběhu školního roku esej o rozsahu 4000 slov, k tomu taky organizace nebo účast na mimoškolních aktivitách. O diplom z mezinárodní maturity International Baccalaureate letos usilovalo na 150 tisíc maturantů celého světa, ale perfektní skóre získalo jen 146 z nich. A devatenáctiletá Vendula Fialková mezi nimi.

Letošní květen byl pro Fialkovou a její spolužáky o něco pernější než pro jejich vrstevníky z klasických škol. Jako studenti soukromého anglicko-českého Prvního obnoveného reálného gymnázia PORG totiž mimo české maturity skládali ještě tu mezinárodní. Maturovali tak celkem tři týdny v kuse.

„Ale na zkoušky jsem se opravdu těšila už od Vánoc,“ říká Fialková. To totiž znamenalo vyhlídku konce intenzivních příprav na IB, kterým – když se schylovalo k náročnému zakončení studia – obětovala volný čas a některé koníčky. Třeba basketbal. Ve finální fázi se od učení zvedala, jen aby se najedla nebo si šla zaběhat. Ostatně s běháním začala právě v začátcích příprav na IB, aby tak vyvážila mentální aktivitu. A dodnes naběhá až deset kilometrů denně.

2

Fialková měla opravdu dobrou motivaci takový nápor vydržet. Po úspěšném absolvování přijímacího řízení na Oxfordskou univerzitu totiž měla v kapse nabídku přijetí, která ale byla podmíněná právě skvělým výsledkem u mezinárodní maturity. „Kdybych do toho nedala všechno, pak bych si to vyčítala,“ popisuje Fialková, co ji hnalo v momentech, kdy už docházely síly.

Těsně před testy si ale mohla zodpovědně říct, že pro svůj cíl udělala maximum. A špičkového výsledku dosáhla díky tomu, že se ve všech předmětech umístila v nejvyšším percentilu. „Někdy i se štěstím.“ I díky němu v říjnu nastupuje v Británii k prvním přednáškám.

Na Oxfordu bude studovat matematiku, která je u nich v rodině snad i v genech. Babička vystudovala „matfyz“. „A když něco nevím, tak jí volám,“ říká. „Pro zábavu si luštila stejné testy, které jsem psala já.“ Matematicko-fyzikální fakultu má za sebou také její otec, od kterého také Fialková vypozorovala přístup ke vzdělání.

„Jeho rodiče vysokou nemají, ale on si postavil hlavu, že půjde do Prahy studovat. Všichni z jeho okolí po škole nastoupili do fabriky, ale on se vypracoval. A dnes dělá, co ho baví. Zároveň je úspěch, že si všechno může zorganizovat tak, že má spoustu času na nás, na rodinu, a že ho práce naplňuje,“ říká Fialková.

Čtěte také: Hokejový sen vyměnil za univerzitu v USA. A ze své zkušenosti udělal byznys

To, že vzdělání mění život, je obecně filozofie, kterou Fialkové a jejím dvěma mladším sourozencům rodiče vždy vštěpovali. Velmi brzy proto chápala, že se učí sama pro sebe. „Nikdy jsme nedostávali za vysvědčení peníze podle jedniček,“ vzpomíná. Na dobré výsledky ale mířila i bez vnějšího tlaku. „Měla jsem vždycky kliku na třídu. Nikdy jsem nevyčnívala, vždy jsme se přetahovali s ostatními. Bylo fajn mít tam konkurenci a také to, že jsme se podporovali. Nebylo to tak, že by na mě koukali jako na šprtku, ale všichni se snažili společně,“ říká.

Na gymnáziu měla možnost poznat a srovnat český a anglosaský přístup ke vzdělávání a záhy pochopila, že jí ten druhý vyhovuje víc. „Před rokem jsme měli poznat sto kytek a já, když teď jdu po lese, si jen říkám: To jsem uměla, to jsem taky věděla. A vlastně je mi to úplně k ničemu,“ uznává Fialková.

Při přechodu z nižšího na vyšší gymnázium už tak věděla, že chce pokračovat ve studiu v zahraničí, a začala na tom pracovat. „PORG mi otevřel oči v tom, že bych mohla mířit výš než na nejlepší české školy,“ říká a zásluhu na úspěchu přikládá i profesorům. „Byli zapálení a záleželo jim na našich výsledcích.“

Když začala dosahovat výsledků, které z ní dělaly potenciální kandidátku na studium na nejprestižnějších školách světa, opřela se do toho. A to si předtím myslela, že taková možnost nepřipadá v úvahu. „Vždy se to mytizovalo, že takové školy jsou pro nějaké génie, kterým nebudete ani rozumět, protože budou mentálně úplně jinde. Jenže ono to reálné je, a nejenom pro lidi ze soukromých nebo anglických škol. Není to něco, co by člověka mělo zastrašit. Je to naopak výzva,“ apeluje Fialková na české studenty, kteří by stáli před rozhodováním hlásit se na nejlepší školy světa.

To aby se nebáli následovat cestu dalších absolventů českých soukromých i státních škol, kteří do světa každý rok míří. Tak jako teď Vendula Fialková.

Čtěte také