Dnes je ten den. Ten den, kdy možná s lehkou kocovinou, ale s velkým odhodláním uděláte ty zásadní kroky a všechno to zlepšíte.

Ten pupek půjde dolů! Ta děsná výslovnost v angličtině skončí! Už nikdy neřeknu „gerl“! Přečtu aspoň jednu knížku za měsíc! Vezmu mámu do divadla! A sednu si vedle ní! Už je to jisté, domů letos nikdy nepřijdu po dvanácté! Nebo teda po druhé, ať je to uvěřitelné…

Sami pro sebe si dáváme spoustu dobře míněných předsevzetí a upřímně, i když se jich spousta rozplyne dřív než únorový sníh, není to špatné, udělat si plán, jak se člověk zlepší. Odhodlání je první krok, plán druhý.

Taky takový mám. Nebudu ho pochopitelně říkat nahlas, abyste se mě 1. ledna 2016 nemohli ptát, jak že to vyšlo. Když to vyjde, poznáte to na mně i na Forbesu.

Je ale pár věcí, které si přeju pro celé Česko. Je to země, kde žiju rád a přijde mi skvělá. A vím, že by mohla být lepší. Vy to víte taky. Taky by pár předsevzetí potřebovala, co myslíte?

Je pár průpovídek, které jsou v české mentalitě zažrané tak jako flek ze svíčkové v ubrusu a které mě štvou. Třeba – kdo nekrade, okrádá rodinu. Nebo švejkovské: To chce klid. Nebo spokojení se s průměrem, už to máme, ne, tak co se dál snažit, na detaily kašlem. Pohoda, ne? Proč být nejlepší, když stačí být tak nějak dobrej, ne?

Česko potřebuje všechno možné, jenom ne víc švejků, co si jedou na sebe, potutelně se usmívají a slintají do piva a mají nohy v teple.

Ne, že by tihle týpci nebyli i v roce 2015 vidět, a to dokonce na místech, kde Švejk v Praze působí jako Forrest Gump v Bílém domě. I když, on byl aspoň slušný, a ještě k tomu běhal. Na rozdíl od Švejka dokázal čistotou dojmout, to my takhle naivně střižené nemáme, radši všechny ty feldkuráty nějak zesměšníme a přečuráme.

Sám za sebe si přeji, aby u nás bylo vidět víc lidí, kteří jsou přesný opak. Lidí, kteří chtějí být nejlepší, kteří nemají rádi průměr, nemají rádi nedokonalé věci a z posledních sil vylepší i ten poslední detail. Kteří nikoho nepotřebují šidit, balamutit a přečurávat. Protože proč být dobrý, když můžete být nejlepší, ne?

Forbes se bude i v roce 2015 ze všech svých sil snažit takové lidi a jejich příběhy ukazovat. Aby inspirovali další. Nejen kvůli vydělávání peněz. Ale kvůli tomu sportu – být nejlepší. A kvůli tomu, aby Česko bylo čím dál lepší.

Hned v prvním čísle, které vyjde zítra, je takových lidí plno. Mrkněte na to. Třeba vás to inspiruje. Mějte se dobře. A něco pro to dělejte. Krásný nový rok 2015.