Aktuální vydání magazínu Forbes

Český včelař s velkými plány. Včely do měst, med do celého světa

Pošli to dál

Tenhle podnikatel si nedal zrovna snadný úkol. Petr Malý chce ukázat, že kromě piva máme v Česku ještě jeden národní klenot, na který můžeme být patřičně hrdí – med. A tvrdí, že včelařit může každý a všude, třeba mladá generace ve městech.

Trochu medu má Malý přimíchanou v krvi. Je příslušníkem už třetí generace, která se včelařením zabývá. Jeho dědeček, Stanislav Kodoň, byl dlouholetý tajemník Československého svazu včelařů a inovátor českého včelařství. Do Dolních Břežan na kraji Prahy si pro med jezdili a jezdí zákazníci z celé republiky.

Petr Malý a jeho včely.

Je to sice malý rodinný podnik, ale Malý v něm beze zbytku naplňuje představu podnikatele, který piluje svůj výrobek k dokonalosti a k tomu se nebojí smělých vizí. „Není to o velkém množství, ale je to vynikajícím produktu,“ říká o svém medu pyšně. „Myslím, že je to ten správný přístup a tajemství úspěchu malého byznysu – kvalita by měla zvítězila nad kvantitou.“

Ve včelaření navíc vidí trend, který by mohl oslovit mladou generaci a to i ve zmíněných městech. Na sociálních sítích se proto společně se svou nevlastní dcerou snaží včelaření popularizovat a propagovat. A jde to.

Jejich instagramový profil @rent_a_bee sledují tisícovky fanoušků z celého světa. Malý si tu píše s kolegy z New Yorku, Paříže, Berlínu, Amsterdamu či Sydney. Díky tomu zjistil, že se Česko nemá za co stydět. Ba naopak.

„Vyrábíme poctivý a velmi kvalitní produkt, ale není o něm ve světě moc slyšet. Českému medu chybí značka, branding,“ stýská si.

Česko je přitom čtvrtou nejzavčelenější zemí na světě a podle Malého má pro chov včel ideální geografické i klimatické podmínky. „Odráží se to na vysoké kvalitě medu,“ vysvětluje.

Naší národní specialitou je podle něj především med medovicový (honeydew honey), považovaný za unikátní a cennou specialitu. Řada lidí ale ani netuší, že existuje. „Snažíme se vyplnit tuhle mezeru, propagovat český výrobek ve světě a vytvořit mu dobrou pověst,“ říká.

Svoji teorii hodlá otestovat v prestižní soutěži v rámci National Honey Show, která se koná každý podzim ve Velké Británii. Věří si a k tomu jedná o možnostech dovážení českého medu do zahraničí.

Stále vidíte včelaře jako postaršího samotáře na venkově? S tím souvisí další úkol, který si Malý dal. Chce lidem dokázat, že kvůli včelaření se nemusíte vzdát městského pohodlí. „Chceme ukázat, že včelaření může být inspirující, ekologicky udržitelné a ekonomicky výnosné pro každého,“ vzkazuje a dodává, že ideálním místem pro včelařské úly jsou i městské střechy.

Městské včelaření je například v Praze sice nenápadným, ale už nějakou dobu přítomným faktem. Svoje úly má ruzyňské letiště, Národní divadlo i řada předních českých hotelů. Podle oficiální statistiky Českého včelařského svazu je v Praze na pět stovek včelařů. A pražské medy jsou také vítězi ceny Med roku za rok 2016 i 2015 v kategorii Květový med. Zabodoval ten z Petřína i z Vidoule.

„I když se to nezdá, med od městských včel bývá dokonce čistší než ten venkovský,“ tvrdí Malý. Poukazuje na to, že podle studií mají městské včely výrazně lepší podmínky pro přežití v zimě, produkují víc medu a jsou celkově zdravější než ty venkovské. Ve městě totiž medonosný hmyz neohrožují pesticidy jako v zemědělské krajině.

Malý by v Česku rád prorazil ještě s jednou praxí – pronajímáním včel. To se dnes běžně děje třeba ve Spojených státech a jde o to, že městští včelaři svá včelstva pronajímají zemědělcům, kteří je využijí na opylování plodin. To pro urbánní včelaře samozřejmě znamená obrovskou ekonomickou příležitost a z příležitostných úlů na střechách by se díky tomu mohl stát mnohem zajímavější byznys.

Čtěte také