Aktuální vydání magazínu Forbes

Cesta do chorvatského Eldorada aneb Jak rýžuje poslední zlatokop na Drávě

Pošli to dál

Takto se při životě udržuje vymírající tradice rýžování zlata. Mate Horvat ji v roce 1937, když mu bylo patnáct, zakládal. Dnes je mu 94 a stále dokáže z proudu řeky Drávy vytěžit šupinky lesklého kovu. Horvat je posledním žijícím zlatokopem z „chorvatského Eldorada“.

Když už si myslíte, že vás Chorvatsko nemůže ničím překvapit, nabízí se návštěva oblasti, kde se rýžovalo zlato, píše server Total Croatia. Dnes už to ale na nějaký zázračný výdělek nevypadá, protože výstavba vodních elektráren na Drávě v padesátých letech výrazně zredukovala ukládání zlatých zrnek v řečišti.

Čtěte také: Město, pod jehož dlažbou se ukrývá zlato za 248 miliard dolarů

I proto se zde poslední velké organizované rýžování konalo v roce 1953. A tou dobou už byl Mate Horvat veteránem v oboru. I dnes si ale můžete vyzkoušet, jaké to bylo dřív.

V dobách největší slávy zde Mate rýžoval společně s až 200 dalšími lidmi. U rýžovacích desek pracovali v párech, dny byly dlouhé a zřídkakdy se práce vyplatila. Ostatně v chorvatském Eldoradu se nikdy nikdo nestal boháčem.

a-gold-drava-medjimurje-3

Prvním krokem procesu je nanést na šikmou desku něco málo písku a štěrku ze dna řeky. Koncentrace zlata se tu pohybovala od 2,5 do 14,4 miligramu na metr krychlový. Dalším krokem je promývání štěrku a písku na desce, jehož většinu voda odplaví. A protože zlato je těžší, zachytává se na vláknech desky.

Císařovna Marie Terezie v roce 1766 udělila rodinám v Donji Vidovci listinu, která jim dávala právo rýžovat zlato. Ta samá vesnice pak v roce 1946 stála u zrodu iniciativy rýžování lesklého kovu.

a-gold-drava-medjimurje-12

Mate v mládí za jednu směnu narýžoval celých 15 gramů, které pak prodal za 42 jugoslávských dinárů za gram. To by v současných relacích a s nynější cenou zlata činilo asi 600 dolarů. Tedy za předpokladu přímého obchodování na otevřeném trhu. Zlatokopové na Drávě si však luxusu těch nejlepších výkupních cen neužívali. Místní zlato putovalo do Donji Vidovce, ale více do Maďarska a většina do Bělehradu.

Ale zpět k procesu. Po promývání se deska omete, aby se člověk zbavil dalšího jalového materiálu, zbytek se přemístí na menší desku a ta se pak znovu pečlivě promyje v řece. Po ní zbude trocha písku a ideálně i zrníčka zlata. Zlato se poté extrahuje prostřednictvím rtuti, která zlato váže. Vše se umístí do lněného plátna a pořádně vymačká, čímž se zbavíte části rtuti. Zbytek se spálí a zanechá po sobě kousky zlata spečené dohromady.

Myšlenky na zlatou horečku však můžete klidně zaplašit. Řeka sice zlatonosná je, ale milionáře z vás už nejspíš neudělá. Jedinou vzpomínkou na dávnou, blyštivou slávu Drávy teď drží Horvat v dlani – toto je 10 gramů bohatství posledního žijícího zlatokopa v Chorvatsku.

a-gold-drava-medjimurje-17


 

Čtěte také