Aktuální vydání magazínu Forbes

revolucie_sajt
Kid_Entrepreneur_Parenting

Cesta nabídek, ne dogmat aneb Jak vychovat podnikavé dítě

Pošli to dál

Jako CEO rozrůstající se technologické společnosti jsem zodpovědný za obrovské množství věcí. Mám na starost svůj tým, jednám s klienty, investory… Člověk se denně potýká se spoustou ožehavých záležitostí a často si nemůže být jistý, jestli se rozhodl správně.

Všechny podobné problémy jsou ale nic v porovnání s potřebou obstát jako rodič. Vychovat děti tak, aby z nich vyrostli lidé, kteří se „nebojí světa“, jsou mu otevření, ale zároveň stojí nohama na zemi a ctí určité hodnoty, je dneska skutečně těžký úkol.

Časy se mění

Od 80. let minulého století, ve kterých jsem vyrůstal já sám, se doba změnila. Dostupnost informací, pracovní příležitosti nebo rychlost komunikace, které nás v posledních zhruba dvou dekádách ovlivňují, se samozřejmě posunuly na úplně jinou úroveň než dřív.

Zároveň se tím ale prostředí, kterým jsou naše děti formovány, stává daleko zmatenějším a nevyzpytatelnějším. Pro předchozí generace byla cesta k úspěchu a pohodlnému životu jasně daná: nejdřív jste museli tvrdě pracovat ve škole, pak jít na vysokou a s diplomem v ruce následně nastoupit na nejnižší možnou pozici v nějaké velké firmě, která slíbila, že se o vás postará, a nabídne vám kariérní růst, když přijmete její ideologii.

Čtěte také: Peníze nerostou na stromech aneb pár triků, jak vaše děti naučit jejich hodnotě

To už dnes samozřejmě neplatí a nikdo, kdo se pohybuje v zaměstnaneckém prostředí, asi nečeká, že když pošle děti na univerzitu a pomůže jim, než seženou první práci, bude mít nadosmrti vystaráno. Jak se tedy pojistit, že naši potomci budou v současném propojeném a proměnlivém světě konkurenceschopní? Že si budou umět poradit na trhu práce a přizpůsobit se momentálním požadavkům? Snažte se jít ve výchově cestou nabídek, ne dogmat.

Buďte inspirativní

O různých zaručených a jediných správných postupech při výchově dětí už byly popsány stohy knih. Pravda ale je, že žádný „nejsprávnější“ způsob neexistuje. Nikdy totiž nemůžete dopředu odhadnout, co z toho kvanta informací, které potomkům denně předáte, vezmou jako bernou minci.

Jistě, utkví jim v paměti, že si mají mýt ruce a nekrást, když jim to budete stokrát opakovat, ale jinak vlastně nejsou dogmata o nic účinnější výchovný prostředek než kterýkoliv jiný. Že se něco dělá „tak a tak“ nebo že budete u večeře každý den nahlas tvrdit, že nejlépe se mají bankéři, „… a proto budeš bankéř…“, neznamená automatický úspěch.

Někdy si děti vezmou za vzor to, co jim říkáte, ale jindy budou mít (z nepředvídatelných důvodů) naopak motivaci se vůči tomu vymezit, nebo jim v hlavě klíčovým způsobem ulpí poznámka, kterou jen tak utrousíte mezi řečí.

Čtěte také: Recept matky Richarda Bransona, jak vychovat úspěšného podnikatele

Dítě je totiž jako pohlcovač vlhkosti. Obzvlášť v předškolním a mladším školním věku ho ovlivňujete vším, co (ať už vědomě, či nevědomě) uděláte. Důležité tím pádem je nekalkulovat a nedělat ze sebe super rodiče, který má dokonalý výchovný plán, ale zůstat sám sebou. Ať potomci vidí, jakou práci děláte, jestli vás baví, že máte něco, za čím jdete, vášeň nebo koníčka, který vás baví.

Jen tak poznají, jak vypadá skutečný život, a budou se k němu moct nějak vztáhnout, což je pro ně rozhodně užitečnější než odevzdaný rodič, který se sice svědomitě stará dvacet čtyři hodin denně, ale nemá žádnou osobnost – nic, čím by inspiroval.

Jsem manažer a často pracuji i doma. Můj šestiletý syn mě tím pádem pravidelně vidí řešit nejrůznější věci a je neuvěřitelné, kolik už toho ve svém věku dokáže převzít a pochopit. Kreslí si různé „byznys plány“ a modely vyjednávání, se kterými za mnou neustále chodí a chce je probírat. Samozřejmě že tady ani zdaleka nemůže být řeč o nějaké přípravě na budoucí zaměstnání, ale už teď jde o cenný poznatek.

Čtěte také: 5 tipů, co dělat s dětmi, aby jim to prospělo

Když tyto dětské pokusy nezavrhnete, nebudete se jim smát, začnete je dál rozvíjet a budete požadovat, aby váš potomek vždycky sám a lépe propracoval svůj nápad, začne se ve velmi raném věku učit, že kreativita a schopnost adaptace mu mohou pomoci přizpůsobit se nejrůznějším situacím a najít v ní příležitost.

Vždycky jsem věřil, že aby člověk porozuměl hodnotě práce, musí prvně chápat význam risku, zisku a ztráty. Naučit děti chodit na trh s vlastní kůží je sice ošemetné, ale může jim to také přinést úžasné výsledky – nemusíme se bát, že budou ve vztahu k práci laxní, lhostejno jaké zaměstnání nakonec budou dělat.


 

Čtěte také