Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
einstein

Chytřejší lidé žijí déle, říkají vědci. Ale spoléhat na to chytré není

Pošli to dál

Lidé dnes žijí déle než kdykoli předtím. Ale ti chytřejší jsou na tom ještě líp, uvádí zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). Lidé, kteří jsou – řekněme – méně chytří, umírají v mladším věku než ti inteligentní. A vědci se podle serveru Fastcompany snaží přijít na to proč.

Že výše IQ ovlivňuje to, jak dlouho se člověku podaří pobýt na světě, dokládá i kohortová studie Lawrence Whalleyho a Iana Dearyho, podle níž vyšší inteligenční kvocient znamená vyšší šanci na přežití. Vědci přitom použili výsledky testů, které v ten samý den roku 1932 vyplnili skoro všichni jedenáctiletí Skotové. Nová studie zkoumala, kteří z testovaných dnes žijí a v kolika letech zemřeli ti ostatní.

Z analýzy vyplynulo, že „osoba s IQ 115 má větší šanci, že se dožije 76 let, než člověk s IQ 100“. Vědci započítali i jiné faktory (třeba ekonomický status či druh zaměstnání), ale inteligentnější lidé na tom byli pořád líp. Tomu, že existuje souvislost mezi IQ a úmrtností, nahrávají i výsledky studií na jednovaječných a dvojvaječných dvojčatech, které prokázaly, že za touhle souvislostí je genetika.

Proč tomu tak je, vysvětlují dvě různé teorie. První tvrdí, že inteligence může být přímo spjatá s celkovou tělesnou odolností, takže lidé s přirozeně silnou tělesnou konstitucí jsou možná přirozeně chytřejší. Další, mnohem zábavnější teorie uvádí, že chytřejší lidé se prostě úspěšněji vyhýbají smrti. Což znamená, že tolik zbytečně neriskují, včetně toho, že tolik nekouří a jedí zdravě.

„Téhle hypotéze nahrává fakt, že ve třicátých a čtyřicátých letech, kdy se o negativních účincích kouření ještě nevědělo, mezi inteligencí a kuřáctvím neexistovala souvislost. Poté byla ale pravděpodobnost, že jedinec přestane kouřit, vyšší u chytřejších lidí,“ píše Scientific American.

Obě teorie ale mají vadu. Jde o to, zda je IQ test opravdu dobrým ukazatelem inteligence. Testy totiž možná poukazují spíš na to, jak jsou testující dobří v IQ testech jako takových. Svou roli hrají i kulturní a jiné faktory. Pokud je někdo přesvědčený, že test napíše opravdu špatně, může to jeho výsledek skutečně ovlivnit. Navíc je těžké oddělit inteligenci od vzdělání a společenského prostředí, jež významně ovlivňují zdraví, a tedy dlouhověkost.

Dalším kazem Dearyho a Whalleyho studie je fakt, že se jim nepodařilo vystopovat celou pětinu testovaných. „Jedním z důvodů, proč se nám nepodařilo je vypátrat, je migrace,“ vysvětlují autoři a dodávají: „Migranti jsou relativně zdravou skupinou.“

Tak jako tak, myšlenkou, že inteligentnější lidé žijí déle, se mohou někteří z nás alespoň uklidňovat.

Čtěte také