Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
budik prace hodiny

Co stihneš za šest hodin, nedělej osm. Švédsko zkouší krátit pracovní dobu

Pošli to dál

Poměrně radikální způsob jak zajistit patřičnou rovnováhu mezi prací a soukromým životem aktuálně testuje několik zaměstnavatelů ve Švédsku – rozhodli se, že svým lidem umožní za stejné peníze pracovat místo tradičních osmi pouze šest hodin. I když kvůli tomu musejí najímat víc lidí, aby se všechna práce pokryla.

Aktuální vlna zkracování pracovní doby začala na poměrně neobvyklém místě – domov pro seniory totiž asi nejspíš není místo, kde byste čekali, že se bude rozhodovat o budoucnosti práce. Ale možná je to jen otázka prvního dojmu, lidé, kteří pracují se starými a nemocnými lidmi hrozí syndrom vyhoření úplně stejně, ne-li víc, jako jiným stresovým povoláním.

Domov důchodců Svartedalens ve švédském Göteborgu zavedl šestihodinovou pracovní dobu v únoru a tamní zaměstnanci si tuhle změnu pochvalují a vyzdvihují zejména to, že mají nově čas si pořádně odpočinout. Svartedalens už stihl inspirovat i další lékařská zařízení v okolí a šestihodinový trend se neomezuje jen na veřejný sektor, s kratší pracovní dobou si hrají i soukromníci.

vlajka

Ve stejném měste, v Göteborgu, v servisech aut Toyota systém šestihodinových směn funguje už 13 let. Ředitel Martin Banck, který před více než 10 lety s tímhle nápadem přišel, výsledky hodnotí pozitivně. Britskému Guardianu k tomu řekl: „Všichni jsou spokojeni a zisk stoupl o čtvrtinu.“

Podle srovnání délek pracovního týdne v jednotlivých zemí EU z roku 2013 toho Švédové napracují těsně pod evropským průměrem – v práci tráví 36,5 týdně, Evropané celkově 37,4 hodin. Podle tohoto srovnání nejvíc pracují Řekové s 42,2 hodinami. Nejméně času pak v práci tráví Nizozemci – a tedy 30, 5 hodin. Češi za týden v práci pobudou 41,2 hodin.

Švédsko zkoumalo, jak se osvědčí manipulace s pracovní dobou už v devadesátých letech. Radní ve Stockholmu v letech 1996-1998 zavedli šestihodinovou pracovní dobu pro zaměstnance, kteří pečují o děti, důchodce nebo hendikepované. Tenhle model ale vydržel jen do té doby, než levicovou vládu vystřídala pravicová. Ta pak podle komentátorů nasadila aktuální kurs, proti kterému se někteří Švédové bouří.

Svartedalens chce být průkopníkem. Konzultant tamního experimentu Bengt Lorentzon v rozhovoru pro Guardian zdůraznil, že to nejnutnější je získat důkazy, které budou jasně hovořit ve prospěch modelu. Na vyčíslení dopadů změn je podle něj brzy – už teď je ale podle něj evidentní, že ošetřovatelé mají více energie, méně se stresují a mají více času na obyvatele domova, kteří jsou také spokojenější a uvolněnější.

goteborg

Göteborg, město, které experimentuje s kratší pracovní dobou.

Profesorka Birgitta Olsson z Lundské univerzity naopak upozorňuje, že tyto projekty nelze příliš exaktně hodnotit: „Vypočítávání nákladů podobných experimentů je ošemetné. Je těžké určit, jestli za snížení placených nemocenských může právě zkrácená pracovní doba či nikoli. Navíc, s více zaměstnanými odpadají náklady na podporu v nezaměstnanosti, ale tyhle ušetřené peníze připadnou státu a ne obci.“

Guardian odhaduje, že i tento experiment potrvá jen do vystřídání politických stran u moci. „Připomíná mi to život ve světě, kde z nebe prší peníze,“ cituje The Guardian nejmenovaného, opozičního konzervativního radního. Naopak šéf Levicové strany Daniel Bernmar, který se o zkoušku v Svartedalens zasazoval, říká: „Za vlády koalice v čele s konzervativci jsme řešili jen to, jak víc a efektivněji pracovat. Teď chceme mluvit o tom, jak přežít dlouhý pracovní život, aniž bychom si před šedesátkou zhuntovali tělo.“

O zkrácení pracovní doby Švédové veřejně debatují už léta. „Šestihodinový pracovní den nesmí být utopií. Nemusí to být ani vyjádření politické příslušnosti. My to chápeme jako vědomou investici do budoucna,“ napsali ve sloupku pro web televize SVT Gabriel Alenius and Jimmy Nilsson, spolumajitelé produkční společnost Background AB.

Zkušební doba šestihodinového pracovního dne v Background AB začala 1. září a má trvat devět měsíců. Společnost plánuje každý třetí měsíc schůzky, jejichž tématem bude hodnocení průběhu zkoušky: z hlediska interního fungování, financí a spokojenosti zákazníků.

Dvojice tvrdí, že vše důkladně promyslela. Prý by do toho nešli, kdyby nevěřili, že jim to přinese prospěch. Věří, že přeorganizování pracovního dne povede k vyšší produktivitě. „Naše ambice jsou růst, mít zisky a rovnováhu mezi prací a volným časem. Chápeme, že je to výzva. Ale výhody jsou moc velké na to, abychom to ani nezkusili,“ píší.

Autor: Daniela Ešnerová

Čtěte také