Zájem o středoevropské pivovary ze skupiny SABMiller, do které patří i Plzeňský Prazdroj, vůbec poprvé oficiálně potvrdila Renata Jacobs, vdova po potravinářském magnátovi Klausovi J. Jacobsovi, která před několika dny nakrátko navštívila Prahu. Švýcarka stojí v čele rodinného klanu, který se kvůli nákupu pivovarů spojil s českým family officem R2G někdejšího továrníka Oldřicha Šlemra a kanadským penzijním fondem PSP.

Když nenápadná blondýna začne mluvit pevným hlasem a rázné odpovědi citlivě ředí vtipem, věci do sebe začnou zapadat. „Když zemřel manžel, bylo to pro mne obtížné období. Náhle jsem se stala hlavou rodiny. Sice jsem věděla, jak se dělá byznys, o všem jsme se s mužem bavili, ale reálně jsem se držela stranou veškerého dění. Ostatně vychovávala jsem čtyři děti,“ říká absolventka mezinárodního obchodu na Curyšské univerzitě v exkluzivním rozhovoru pro Forbes.

„Najednou jsem na ta důležitá jednání musela já a vzpomínám si na ty pohledy. Lidé viděli sukni, šaty, blonďaté vlasy. Myslím ale, že brzy zjistili, že si ze mě nemohou dělat legraci,“ říká žena, která je dnes hlavou rodinného investičního celku, do kterého patří největší výrobce surové čokolády na světě Barry Callebaut s ročními tržbami přes šest miliard švýcarských franků a deseti tisíci zaměstnanců po celém světě.

Čtěte také: Tradice, vytříbená chuť i prostituce. Proč se říká, že ženy pivo nepijí?

Zájem o pivovary byl pro ni přece jen trochu citlivé téma, detailům se raději vyhýbala, i s ohledem na podepsané smlouvy o mlčenlivosti. Avšak zájem rodiny, jejíž jméno si lidé spojí zejména s kávou a čokoládou, o středoevropské pivní značky vůbec poprvé veřejně potvrdila.

„Je to přesně ten druh investic, který je v souladu s naší strategií. Tedy stabilní a dlouhodobý byznys s vysokou přidanou hodnotou pro konzumenty. Navíc naše rodinné hodnoty s dlouhodobou perspektivou investic jsou něco, co jen stěží mohou nabídnout naši japonští či čínští konkurenti nebo investiční fondy. A v R2G jsme našli partnery s velmi podobným pohledem na svět, kteří sdílejí stejné hodnoty jako my. S R2G získáváme regionální znalost a spojujeme ikonické značky piva s úspěšnými českými podnikateli. To je přece zárukou jejich budoucího úspěšného rozvoje,“ naráží na spolupráci s family officem někdejšího gumárenského magnáta Oldřicha Šlemra, který se pro transakci spojil také se zakladateli Avastu Eduardem Kučerou a Pavlem Baudišem.

Oldřicha Šlemra s rodinou Renaty Jacobs údajně propojil Marek Škréta, český privátní bankéř z UBS žijící ve Švýcarsku. Právě on má od ledna posílit Šlemrovu investiční strukturu R2G. „Navíc pivo sama piju, těším se, že dnes večer vyzkouším i to české,“ naznačila program své pražské návštěvy.

Ale jednoduché to energická dáma v těžkotonážním pivovarnickém obchodě mít rozhodně nebude. Švýcarsko-česko-kanadská aliance, kde má být Jacobs Holding nejsilnějším členem, si to podle všeho rozdá zejména s japonským pivovarnickým koncernem Asahi, ale také s aliancí investičních fondů Bain Capital a Advent a v neposlední řadě s českou investiční skupinou PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Hovoří se také o zájmu pivovarnické skupiny z Číny.

Čtěte také: Půjdete dnes na pivo? 9 domácích i světových značek, které byste měli vyzkoušet

Prodej aktivit SABMilleru v České republice, Polsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku je totiž podmínkou antimonopolních úřadů pro převzetí podniku ze strany rivala Anheuser-Busch InBev. Cena za balík pivovarů má podle odhadů z trhu významně překročit 100 miliard korun a jasněji o finálových uchazečích by mělo být do Vánoc.

Byť nakonec bude rozhodujícím kritériem zejména cena, podle některých hlasů by mohl rodinným investorům hrát do karet fakt, že firmy chtějí držet pivovary dlouhodobě, třeba i navždy (Evropská komise, která obchod dozoruje, nebude chtít riskovat, že se bude antimonopolní zkoumání za pár let znovu opakovat), a také to, že nově vznikající obří skupina Anheuser-Busch InBev nemusí úplně stát o vpuštění dravého asijského konkurenta na evropský trh. Ale to jsou jen spekulace některých analytiků, které Renata Jacobs hodnotit nechce.

Do Čech činorodá Švýcarka nepřijela jen kvůli pivu, ale také kvůli charitě, které se řadu let věnuje. Jejím hlavním projektem je Cartoneros y sus Chicos v Argentině, kde se snaží podporovat rodiny, které se živí sběrem odpadků a následným tříděním. Pro lidi v chudých regionech země je to často jediný zdroj příjmu. Jacobs se pak snaží pomoci zejména tamním dětem získat vzdělání.

„Situace v Argentině je nadále velmi složitá, děti to tam mají těžké, veřejné školy mají své problémy, ale každá země potřebuje inteligentní lidi, kteří nebudou jen slepě následovat své vůdce, nýbrž budou se umět sami rozhodovat,“ říká své důvody, proč se zaměřila zrovna na tento projekt. K Argentině má navíc osobní vztah, její muž tam před 20 lety koupil pozemky, do země jezdí několikrát za rok na několik týdnů, a jak sama říká, zdejší prostředí jí přirostlo k srdci.

jacobs

Klaus J. Jacobs 

Její muž Klaus Johann Jacobs, svého času jeden z nejmovitějších evropských byznysmenů, zemřel v roce 2008 ve věku 71 let. Forbes jeho jmění v roce 2000 odhadoval v tehdejších cenách asi na čtyři miliardy dolarů. Z prvního manželství měl dva syny, s druhou ženou Renatou další čtyři děti.

Jacobs se zbavil maloobchodní divize, tedy prodeje kávy a hotových čokoládových výrobků (do jeho panství svého času patřil mimo jiné také výrobce známé čokolády Toblerone) už na začátku 90. let, když obří podnik Jacobs Suchard prodal americkému konglomerátu Philip Morris.

Na sklonku svého života předvedl většinu svého majetku do nadace, která se stala jádrem rodinného jmění. Značnou část peněz rozdal na vzdělávací projekty v Evropě i jinde po světě.

Až po jeho smrti Jacobs Holding prodal majoritní podíl v personální společnosti Adecco, kterou Klaus Johann Jacobs před 30 lety spoluzakládal. Za méně než pětinový podíl rodina získala zhruba 2,5 miliardy dolarů. Dnes je tak jedinou společností v držení rodiny zmiňovaný globální výrobce surové čokolády Barry Callebaut.

Čtěte také: Odmítl křeslo v kancelářské zoo, raději vaří pivo pro žíznivý severozápad

„Kupujeme surovinu od malých farmářů po celém světě. Snažíme se je podporovat, dávat jim férové ceny a zajistit jim kvalitní život, ať už je to v Africe, nebo jinde po světě,“ naznačuje Jacobs další rozměr rodinných aktivit, které už necílí na skokový růst zisků, jako spíše na dlouhodobou obranu hodnoty jejich majetku. Každopádně díky několika velkým exitům v posledních letech má rodina dostatečný volný kapitál na ty největší investiční cíle všude po světě.

„Určitě hledáme nové příležitosti. Jsme otevření v tom, jaké investice dál realizovat. Ale pochopitelně musíme byznysu, do kterého investujeme, rozumět. Je tak logické, že míříme zejména na výrobní firmy a potravinářskou produkci. Měli jsme personální byznys Adecco, který jsme ale před dvěma lety prodali. Byl příliš náchylný na ekonomický cyklus. Rozhodně bychom nikdy nešli do byznysu s tvrdým alkoholem, drogami či se zbraněmi,“ naznačuje základní investiční strategii Renata Jacobs s tím, že je ve finále jedno, jestli rodina drží jednu velkou firmu, nebo deset menších.

Spory v rodině, která spravuje majetek v řádu mnoha miliard eur, i přes její rozvětvenost podle ní nejsou. „Všichni chápeme, že silní jsme jenom tehdy, když držíme pohromadě. Myslím, že nám to funguje a žádné zásadní rozpory mezi námi nejsou. Právě náš family office jako platforma pro správu našeho jmění je velmi důležitý, všichni tam máme nějakou roli,“ říká mecenáška, která zastává pozici prezidentky Jacobs Family Council, tedy rodinné rady, která je jakýmsi nejvyšším rozhodovacím orgánem rodinného byznysu.

„Má role je spíše dozorová. Na denní bázi se našim financím a aktivitám věnují šikovní manažeři. Důležitá rozhodnutí jsou pak výsledkem společné diskuse. Komunikace je to nejdůležitější,“ popisuje. Svůj pracovní čas prý dělí mezi byznys a charitu stejnou měrou. Nicméně mezi chudé argentinské děti a čokoládové plantáže dost možná už brzy bude muset vklínit také návštěvy evropských chmelnic a sladoven.