V každém městě nás obklopují tisíce restaurací od špatných přes průměrné až po luxusní. Jak ale poznat, že je restaurace opravdu luxusní, a jak se v takové restauraci chovat? Máme pro vás základní desatero, podle čeho se řídit. Hlavní pravidlo přesto zní: Užijte si to! Večeře v křečovitém sedu v nervózní atmosféře nebude ani v sebelepší restauraci stát za nic.
1. Jasný koncept a menu: Každá kvalitní restaurace musí mít jasný koncept a s ním související menu. Stejně jako do McDonald’s nepůjdete na sushi, do restaurace s prvotřídními steaky nepůjdete hledat těstoviny. Jakmile se na menu míchá všechno od svíčkové na smetaně přes jarní závitky po indické kari, je něco špatně. Jasně zaměřený koncept je pro každou restauraci zásadní, to platí dvojnásob pro ty luxusní.
To stejné platí, pokud se výloha a menu pyšní širokou škálou obrázků. Ty nejlepší restaurace totiž musíte hledat a dost často byste je za běžných okolností přešli, nepotřebují na sebe totiž upozorňovat těmito způsoby. Pokud je restaurace opravdu luxusní a kvalitní, její koncept je promyšlený do každičkého detailu od talířů po jídla s příběhem.
2. Dress code: Každá luxusní restaurace má zpravidla určený dress code. Jestli ho dodržíte, nebo ne, to už je na vás. Nikdo vás sice nevyhodí, ale budete vypadat jako naprostí ignoranti. Nikdo vám to samozřejmě nedá najevo (pokud je restaurace opravdu na úrovni), ale proč na sebe upozorňovat tak špatným způsobem. Mezi nejtypičtější dress code patří formal a smart casual. Black tie (smoking) po vás nikdo nechce, ale pokud je dress code formal, hodí se elegantní společenské oblečení. Smart casual si lidé často spojují s džínami s košilí, to je ale špatně. Žádný dress code džíny vůbec nepovoluje a do luxusní restaurace nepatří.
3. Prostřený stůl: Pokud zvenku uvidíte, že jsou stoly prostřené na bílých ubrusech s kompletním servisem, je to známka dobré restaurace. Standardně se zakládají alespoň příbory na předkrm a hlavní chod, sklenka na vodu a bílé víno, talíř na pečivo a nesmí chybět látkový ubrousek. Pokud je ubrousek papírový, zbystřete, tohle do luxusní restaurace nepatří. Zároveň do ní ani nepatří si ubrousek zastrkávat za límec, jeho místo je na klíně.
U používání ubrousku navíc platí, že si s ním ústa jen lehce otřete, a pokud potřebujete odejít v průběhu jídla od stolu, necháte ubrousek na židli. Tím obsluze dáváte najevo, že se budete vracet. V luxusní restauraci na vás po návratu bude čekat ubrousek čistý, případně vám ho některý z číšníků uloží přímo na klín. Lehce složený ho položíte na stůl až na konci večeře. Jednotlivé příbory se po konkrétní objednávce odkládají, aby odpovídaly konkrétním pokrmům, ty dezertní přijdou až nakonec, v průběhu jídla by na stole vůbec neměly být.
4. Kam s dámskou kabelkou: Klasický problém v restauracích. Na židli je kabelka moc velká a překáží, na zem ji dávat nechceme a na stůl už vůbec ne. V kvalitní restauraci vám na ni přinesou speciální stoličku, na kterou si kabelku odložíte. Pokud stoličky nemají, alespoň si poradí pomocí háčku. A pokud dojdou i háčky, přisunou standardní židli.
5. Role obsluhy: Každá luxusní restaurace má jasně rozdělené role obsluhy. Někteří číšníci pouze nosí chléb, jiní sklízejí prázdné talíře, další servírují a představují jednotlivé chody apod. Veškerý servis se odehrává pod taktovkou Maitre D’, jež je ústřední postavou tohoto dokonale fungujícího divadla. Pokud vše probíhá správně, obsluha bude decentní a nevtíravá, skoro si jí ani všímat nebudete. Tak by to mělo být, naopak každý z personálu má za úkol všechny hosty pozorně sledovat a vyčíst a odhadnout, co by mohlo být jejich další přání.
6. Hosteska: Luxusní restaurace má kromě perfektně vycvičeného týmu číšníků a kuchařů i nesmírně důležitou osobu u vstupu do restaurace – hostesku. I když její role může vypadat nedůležitá, je to právě ona, kdo zahájí úspěšný večer. Musí odhadnout timing, abyste nečekali na obsluhu u svého stolu příliš dlouho, musí znát odpovědi na všechny možné otázky, je zodpovědná za rozvržení rezervací a rozesazení hostů.
Tyto zdánlivě nedůležité věci jsou těmi, které předurčí celkový postup servisu. Navíc je jejím úkolem vyhledávat informace o hostech, kteří daný večer přijdou. Může se vám tak stát, že o vás při vstupu budou vědět více informací, než byste čekali. Pokud restaurace hostesku nemá nebo právě odběhla jinam, nikdy se nehrňte do restaurace sami, riskujete tím, že se posadíte k rezervovanému stolu nebo si vás dlouho nikdo nevšimne.
7. Servírování: Nejspíš to znáte, vy jste ještě nedojedli, a ostatním u stolu už sklízejí talíře. Podle pravidel se jedná o jeden z největších prohřešků obsluhy. Všechna jídla by měla být servírována zároveň, aby mohli začít jíst všichni najednou. Proto v luxusní restauraci přináší jídlo více číšníků, aby se nemusel jeden vracet do kuchyně a tím ztrácet čas. To samé pravidlo platí i po jídle. Talíře nesmí obsluha odnést do té doby, než všichni dojedli.
8. Pečivo a amuse bouche na začátek, petits fours na konec: V luxusních restauracích se na začátek večeře servíruje pečivo s máslem. V restauracích typu fine dining byste měli očekávat buď dokonale připravený jeden druh, nebo druhů několik. Nikdy by nemělo být rozpečené, ale připravené čerstvé z kuchyně. Na pečivo je k dispozici speciální menší talíř po vaší levé ruce s nožem na máslo. Talíř slouží na odložení pečiva a na jeho rozlámání. Nikdy se pečivo neukusuje a nekrájí, ale do úst se vkládá po jednotlivých soustech. Kromě pečiva zpravidla šéfkuchař pošle minimálně jeden, spíše více amuse bouche. Amuse bouche je kanapka na jedno sousto, která má za úkol naladit chuťové buňky na to, co přijde. Naopak na konci večeře by měly přijít petits fours, malé dezerty, sušenky nebo pralinky ke kávě.
9. Komunikace s obluhou a spropitné: Obsluha by vám měla být vždy nablízku a neměli byste se dostat do situace, kdy na ni budete mávat přes půl restaurace. Obsluha v luxusní restauraci bude po vašem boku přesně tehdy, kdy ji budete potřebovat. Nebojte se ptát a nestyďte se, pokud něčemu nerozumíte. Jsou tam od toho, aby ukázali své znalosti a vše vám vysvětlili. U spropitného obecně platí, že se účtuje 10—15 % service charge, tzv. servisní poplatek. V luxusních restauracích je automaticky přidáván k finálnímu účtu. Pokud přidán není, jeho odpovídající výše je 10 % a výše.
10. Udělají pro vás to, co vám na očích uvidí: Luxusní restaurace je taková, ve které pro vás udělají vše, na co si vzpomenete. Třeba pošlou číšníka do večerky pro obyčejné rohlíky, když si je budete přát, a v restauraci je mít nebudou. A právě to dělá propastný rozdíl mezi průměrnou a luxusní restaurací.
Přečtěte si další článek o luxusních restauracích na Forbes.cz:
Nejlepší restaurace, které byste měli navštívit v roce 2015
