Aktuální vydání magazínu Forbes

nwsltr1702sajt
sob_N

Jak dlouho jde sob tundrou, než padne? Tahle slova do češtiny nepřeložíte

Pošli to dál

Jak byste řekli česky Fachidiot? Dá se to jen opsat – člověk, který ví o jistém oboru tolik, že je obecně nepoužitelný. Nebo další německé slovo Warmduscher – člověk, co se chová jako princezna – pořád se jen sprchuje teplou vodou, a tudíž je pro ostatní padavka. Gurfa znamená v arabštině takové množství vody, které udržíte v dlani. Nunchi je v korejštině umění naslouchat pocitům druhého člověka.

Všichni jsme v životě už někdy měli pocit, pro který nám chyběl slovník. Spisovatelka a ilustrátorka Ella Frances Sanders se tahle nepřeložitelná slova rozhodla zkompilovat do knihy nazvané „Ztraceno v překladu“, ze které servery Qz.com a deník Guardian vybraly ta nejlepší… Možná je sami upotřebíte, až budete jednou marně lovit v hlavě výraz pro to, co zrovna cítíte. Mimochodem, důvod existence těchto „freaků“ vám na konci článku vysvětlí lingvisté.


Jugaad
Slovo z hovorové hindštiny je blízké i české povaze, která si libuje v improvizaci. Znamená schopnost zařídit věci tak, aby fungovaly, ač to zcela odporuje všem myslitelným zákonům.

Pisan zapra
V malajštině to znamená „čas, který potřebujete ke snědení banánu“. Hezká časoměrná jednotka, co říkáte?

pisanzapra

Tretår
Slovo „tår“ samo o sobě znamená šálek kávy a „patår“ dolití sklenice. „Tretår“ je tudíž něco jako druhé či třetí dolití. Neboli proč troškařit, Švédové?

Tsundoku
V Japonsku používejte tsundoku pro knihu, kterou jste nedočetli a nechali ji ležet. Obvykle se hromadí na kupě s dalšími nepřečtenými kousky.

Cotisuelto
Jestliže muž trvá na tom, že bude nosit tričko vzadu nezastrčené, použijte slovo z karibské španělštiny.

Struisvogelpolitiek
Holandský výraz pro „pštrosí politiku“. Jednejte tak, jako byste si nevšimli, že je něco špatně, a pokračujte v tom jako obvykle. Prostě mějte hlavu v písku a přežijete do dalších voleb.

Poronkusema
Tohle finské slovo si zamilujete. Označuje vzdálenost, kterou sob v pohodě urazí, aniž by si dal pauzu.

Drachenfutter
Budeme-li pedanti, znamená to doslova žrádlo pro draka. V realitě se používá pro situaci, kdy se manžel vytasí s darem na důkaz, že se chce manželce omluvit.

Glaswen
Ve skotštině doslova modrý úsměv. Co znamená? Neupřímnost nebo posměch, když na vás někdo cení zuby.

glas-wen_N

Saudade
Tohle portugalské slovo definoval spisovatel Manuel de Melo jako „potěšení, kterým trpíte, nebo neduh, který si užíváte“. Slušný popis nostalgie. Nebo zkrátka pocitu, že vám někdo chybí. Úžasně ho ve stejnojmenném albu zhudebnila kapela Thievery Corporation.

Aware
Japonské slovo se vykládá jako „hořkosladkost krátkého a prchavého momentu transcendentní krásy“. Nebo, jak uvádí Stanford Encyclopedia of Philosophy, jako „patos“. O něco méně pompézní.

Lítost
Český spisovatel Milan Kundera zjistil, že není schopen tohle slovo přeložit do angličtiny. V Knize smíchu a zapomnění ho definuje jako „stav utrpení vzniklý náhlým uvědoměním si vlastního neštěstí“. Různé jazyky rozdělují spektrum lidského utrpení různě, angličtina má nicméně kandidátů o odpovídající ekvivalenty spoustu: self-pity, remorse, regret, anguish, shame.

Çekoslovakyalılaştıramadıklarımızdanmışsınız
S rozpadem Československa se Turci ocitli tváří v tvář fantasticky dlouhému novému slovu, které znamená „vy jste údajně jeden z těch, ze kterých jsme nezvládli udělat Čechoslováky“. Pro to v angličtině (ani češtině) skutečně žádný ekvivalent neexistuje. Jde ale jen o jev způsobený obratností gramatiky. Turečtina je aglutinační jazyk, v němž mohou být různé slovní druhy, časy a pády vměstnány do jediného slova. Vlastně nejde o slovo, ale spíš o celou větu.

Schnapsidee
Užitečné německé slůvko. „Důvtipný plán vymyšlený v opilosti.“ Je to ale nepřeložitelné? Co takhle „opilecký nápad“ nebo „bláznivá myšlenka“?

Waldeinsamkeit
Další slovo pocházející z němčiny – od romantického básníka Ludwiga Tiecka, který ho popsal jako „pocit … který máte sami v lese ve spojení s přírodou“. V angličtině jednoduše „forest-solitude“. Němčina spojí dvě slova dohromady, angličtina vloží pomlčku, v češtině se uchýlíme ke dvěma slovům různých slovních druhů, ale vždycky vytvoříme prakticky totéž.

jugaad_N

Toska
Vladimir Nabokov z tohoto ruského slova úplně kunderovatí: „Žádné jedno slovo v angličtině nevykresluje tolik odstínů jako toska. Ve své nejhlubší a nejbolestivější podobě je to prožitek velkého duševního utrpení, často bez jakékoli konkrétní příčiny.“

Twitter je stručnější:
David Shariatmadari (@D_Shariatmadari): Mohl by mi nějaký Rus či Ruska nabídnout jednoslovný překlad slova přepsaného jako „toska“ (7. srpna 2014)

Maria Nechepa (@nechepka): @D_Shariatmadari @commentisfree smutek/žal (jsem rodilá mluvčí :)) tady jsou další možnosti.


Ale moment…

Všechny tyhle příklady „nepřeložitelnosti“ jsou vlastně nesprávné nebo slušně řečeno přihlouplé. Přesto se jen těžko zbavujete pocitu, že znalosti různých jazyků ovlivňují způsob, jakým se díváte na svět: jako byste nosili brýle se zabarvenými skly, které dají všemu kolem francouzský či ruský nádech. K tomu dvě lingvistické myšlenky.

První, zvaná Sapir-Whorfova hypotéza, tvrdí, že jazyk určuje, na co jsou lidé schopni myslet. Jelikož se různé jazyky zásadně liší, musí se lišit i myšlenky. Po letech studia dnes už většina lingvistů věří, že jazyk jen nepatrně ovlivňuje to, na co se v určitých situacích více soustředíme. Většinou to totiž vyplývá z gramatiky.

Druhá – strukturalismus – říká, že všechny části struktury jazyka spolu souvisejí. Představte si to takhle: realita je jako holý kus země a jazyk jako síť přes něj hozená. Síť je to obnošená, takže místy protržená. Což znamená, že jisté otvory pokrývají větší kus země než ostatní a jiné jsou naopak trochu smrštěné, a pokrývají tak plochy o něco menší.

V tomhle přirovnání pak otvory sítě představují slova: sausade tak pokrývá větší kus země než anglické homesick (což znamená stesk po domově), zatímco dépaysement pokrývá zemi méně, protože popisuje pouze takový stesk po domově, který člověka přepadne, když je v zahraničí. Lingvisté těmto sémantickým plochám říkají „lexikální pole“.

Sapir-Whorfova hypotéza tedy padá, ovšem myšlenka lexikálních polí dává smysl. Ve zkratce by se dalo říct, že žádné slovo není zcela nepřeložitelné, ale dokonale přeložitelné taky ne. A můžete se spolehnout, že to není žádná schnapsidee.

Čtěte také