Umíte víc než jeden jazyk, vystřídali jste pár zaměstnání, ale zase ne příliš často, rádi pracujete s novými technologiemi a umíte ostatní nadchnout?
V tom případě máte podle headhunterky Petry Grabmayer slušné šance na to, abyste se posadili na špičku v seznamu uchazečů o ty nejlepší pracovní posty. Topmanažery pro mezinárodní korporace tato dáma vybírá už přes 10 let a poznat ty, kteří na to mají, je základem její práce.
Čtěte také: Máte je taky? 10 vlastností nejlepších zaměstnanců
Tohle je pět dovedností, vlastností i povahových rysů, které jsou podle zkušeností Petry Grabmayer pro úspěch klíčové. Tak zjistěte, jestli je máte a případně vyzkoušejte její rady, jak je v sobě rozvíjet.
1. Opakující se úspěch v různých pozicích v průběhu kariéry ideálně ve více než jedné zemi
Když pro firmy vybíráme vhodné kandidáty, na náš seznam se už většinou nedostanou tzv. job hoppeři, kteří přeskakují z jedné pozice na druhou každé dva roky jen za vidinou zlepšení platu.
Petra Grabmayer
Je totiž důležité, abyste ukázali, že jste loajální, že s firmou vydržíte i během horších časů a že neuteče hned, když není vše perfektní.
To ale neznamená, že musíte celý život zůstat v jedné firmě. Když totiž zůstáváte stále v téže společnosti, všichni vás respektují a znají. Replikovat ale vaše uznání a úspěch v novém prostředí, kde začínáte od nuly, je velmi cenná zkušenost.
Moje rada: Pokud se chcete dostat na ty nejvyšší pozice, je určitě dobré zaměstnání alespoň dvakrát za kariéru změnit. Můžete jej změnit i vícekrát, ale interval by měl být aspoň pět let.
2. Inovativní myšlení a zájem o změnu
Změna je dnes v kurzu a je spojená úplně se vším. Mění se firemní procesy, hledají se nové prodejní kanály, rozvíjejí se nové produkty a podobně. Když se tak budete bránit všemu novému a budete říkat, že vše je v pořádku tak, jak to je, nespíš neuspějete.
Moje rada: Buďte otevření a snažte se už ve vaší stávající firmě být součástí jakýchkoli změn, ukažte proaktivní přístup. A nebojte se o změnách mluvit.
3. Vynikající vzdělání a jazyky
Už nejsme v devadesátých letech, kdy stačilo, že umíte anglicky a jste generál. Vzdělání nepodceňujte, není to už totiž jen o tom, jací jsou na škole učitelé a učebnice, ale také o tom, kdo budou vaši spolužáci, protože je zřejmě potkáte znovu později v pracovním procesu. Výběr vysoké školy je proto nesmírně důležitý pro vaši kariéru.
Moje rada: Vyberte si dobrou školu, co nejvíce konkrétně zaměřenou, a pokud nemáte možnost studovat v zahraničí, vyjeďte v rámci studijního programu alespoň na semestr, protože seznámení s jiným způsobem výuky a přístupem vám může dát opravdu hodně.
4. Zdravé sebevědomí, ambice, vyrovnaná osobnost
Zdravé sebevědomí znamená umět se prodat a prezentovat. Když jste skvělí, ale nikdo o tom neví, bude vám to bohužel k ničemu.
Na druhou stranu ale určitě nefunguje přehnané sebevědomí, kdy budete prodávat i to, co jste nedělali. Tím ztratíte na autenticitě a kredibilitě.
Co se týká ambice, je důležité, abyste si o to, co chcete, sami řekli. Váš nadřízený si často nemusí všimnout vašich skvělých schopností nebo je naopak spokojený s tím, kde jste.
Vyrovnaný zase znamená to, že byste měli mít v životě jasno, co chcete, a být spokojený s tím, jaký život žijete. Jakákoli nerovnováha se totiž dříve či později projeví také v pracovním poměru.
Moje rada: Pokud máte v těchto bodech nedostatky, najděte si přirozeného kouče nebo mentora. Někoho, kdo vás inspiruje a prošel si tím samým třeba před pěti lety. To může být například váš šéf nebo kolegové.
5. Pozitivní postoj k životu, práci, kolegům a partnerům
Toto je o předávání určité energie, kterou poznám většinou hned u pohovoru. Buď z něj odcházím načerpaná energií, nebo mě pohovor naopak úplně vysaje.
V práci to pak vypadá tak, že ten, kdo má přirozenou energii, dokáže své zaměstnance nebo kolegy nenásilnou formou nadchnout pro nápad nebo řešení, které se jim třeba i původně nezdálo.
Moje rada: Ukazujte lidem okolo sebe respekt a snažte se je vtáhnout do řešení problému. Rozdělte si práci, pracujte v týmu a pak udělejte společně závěr. S tím souvisí také to, že když někdo udělá chybu, dejte mu radu, jak to příště udělat líp. Druhá strana bude odcházet s pocitem, že se naučila něco nového a že to příště udělá jinak.
