Aktuální vydání magazínu Forbes

jajsembest_sajt
webnode

Dveře do internetu. Češi z Brna naučili svět vytvářet weby

Pošli to dál

Vidíte? Odtud je nejlepší výhled na Áčko v celém Brně, míří Ondřej Kratěna ukazovákem přes koleje „šaliny“ a plot výstaviště k ústřední budově veletržního areálu. Stojíme na horní palubě budovy, ve které i za jeho přičinění z pozice technického ředitele vzniká něco, co využívá 22 milionů lidí na celém světě a díky čemu si i vy dokážete bez obtíží vytvořit webovou stránku, která bude bavit nebo díky které můžete oslovit nové zákazníky. Značka Webnode, původně technologický startup, vyrostla v uznávaného giganta a míří ještě dál.

Proč mají na zdech ty obrázky sov, dumám, když vplujeme do moderního sídla, které se stalo medailistou v soutěži Kancl roku. Kratěna toho ví hodně, ale toto ne a krčí rameny. „Neptejte se,“ směje se. Snad mají být ty sovy symbolem moudrosti nebo know-how, na němž úspěch Webnodu stojí. Jeho prostřednictvím si dnes může webovou stránku založit úplně každý a s minimálním vynaložením času i peněz či bez hlubších znalostí jedniček a nul binárního světa. „A o to nám hlavně jde,“ kývne CTO firmy, v níž už strávil tucet let. „Pro spoustu lidí náš produkt není. Není pro vývojáře, pro designová studia, tam nejsme silní, nikdy nebudeme a ani nechceme být. Jsme pro lidi a razíme heslo: Do it yourself. Snadno a rychle.“

Cílovou skupinou společnosti jsou ti, co už mají nějakou zkušenost s programátorem, s nímž řešili tvorbu svého webu v minulosti, a nechtějí něco podobného absolvovat znovu. Raději si večer na dvě hodiny sednou k počítači a podle sebe vytvoří stránku, která možná nebude stoprocentní, ale bude fungovat. „Náš typický zákazník je elektrikář, instalatér, který přijde večer unavený po práci domů, uspí děti a pak v našem programu vytvoří web, kterým dá světu vědět, co dělá a že to dělá dobře,“ popisuje Kratěna. „Nenutíme vás přemýšlet a nesmíme vás naštvat nebo vás stavět před volby, jestli má být tlačítko zelené nebo modré. Když takové rozhodování podstoupíte desetkrát, raději web nevytvoříte. Podle takových zákazníků jsme náš produkt ladili. Aby byli spokojení.“

Kratěna

Technický ředitel Ondřej Kratěna pracuje pro Webnode 12 let.

Cesta do tohoto stadia však trvala roky a přinesla drobné úspěchy i velké neúspěchy. Sám Kratěna od 13 let tvořil webové stránky pro své okolí, ale v prvním ročníku informatiky na Masarykově univerzitě (což je ostatně typický background vývojářů a designérů firmy) se chtěl posunout dál. Narazil přitom na Víta Vrbu, zakladatele a dnes hlavního šéfa Webnodu, a společně s dalšími kolegy vyvinuli Morphea, redakční systém pro velké firmy. Nakonec ale zjistili, že ho neumějí prodat a že je ani nebaví pouštět se do bitev s názvem výběrové řízení.

Štěstím bylo, že v té době nastala internetová revoluce, co změnila systém fungování webů, a oni, zkušení programátoři, si řekli: Tady je příležitost, udělejme systém, ve kterém zvládne web vytvořit každý. A tehdy odstartovala kapitola pokusů a omylů. „Protože než vznikla první veřejná verze Webnode, vytvořili jsme tři, které neprošly uživatelskými testy. Lidi program nechápali intuitivně, byl složitý,“ vzpomíná Kratěna. „Tak jsme ho zahodili a teprve s tím poslední jsme v roce 2008 vyšli na trh.“

V přibližně stejnou dobu se ve světě narodily čtyři obdobné platformy, přesto ta brněnská slibně rostla. Snad i díky tomu, co je poznávacím znamením dnešního Webnodu – multikulturnost. Jeho zakladatelé totiž pochopili, že úspěch nepřijde z Česka, ale že za ním musejí do světa a tam že můžou komunikovat jedině jazykem vlastním jednotlivým zákazníkům. Proto má Webnode na 25 jazykových mutací. „S Němci nemůžeme komunikovat anglicky, v Brazílii zase nefunguje portugalská portugalština, ale jen ta brazilská. Pro každý trh jsme chtěli mít rodilého člověka, který zná trh, kulturu…,“ vysvětluje direktor a otevírá dveře do jedné z kanceláří customer care, kde právě cizinci pracují. V jedné sedí Seveřané a budují marketing, jinde další národnosti blízké si mentalitou pracují na marketingu a akvizicích. „Třeba Portugalci sedí sami, protože jsou hodně hluční. Pořád si povídají.“

webnode

Právě mix 19 národností přináší Webnodu drobný náskok před konkurencí, protože díky němu firma rozumí zvláštnostem jednotlivých trhů. „Ale to jsme si museli vyšlapat,“ připomene technický ředitel a zavzpomíná, jak kdysi se světem komunikovali prostřednictvím translate.google.com. Cizince loví, když do Česka přijdou studovat, přetahují je od nadnárodních IT firem nebo přes inzeráty v jejich rodné zemi.

„Nejdřív s nimi strávíme hromadu času a ptáme se na všechno možné: Třeba jak a kam se u vás chodíte ostříhat? Telefonujete u toho? Chodíte tam bez objednání? Platí se kartou nebo v hotovosti? Dostanete účtenku? Každá země má hromadu specifik, která bylo potřeba zjistit, a to nám mnohdy umožnilo být na trhu s něčím novým, co nás o malý kousek posunulo.“

Chapadla Webnodu dnes sahají od Brazílie přes Španělsko po Turecko a loni přibylo na pět milionů zákazníků. Ovšem jen tři procenta z nich jsou platící, tedy takoví, co svůj web užívají třeba jako blog, a ne k byznysu. U těch druhých už je služba zpoplatněná a právě ti přispěli k tomu, že firma si loni na tržbách přišla na stovky milionů a provozní zisk v desítkách milionů korun.

Terasa

A nová podoba platformy, ještě uživatelsky přívětivější a návodnější, kterou Webnode do světa vypustil před pár dny a která reaguje na nové technologie i menší kapacitu uživatelů internetu vstřebávat informace, má přinést další růst. „To je nový Webnode,“ pochlubí se Kratěna za devadesátku zaměstnanců firmy. „V tomto jsme hodně daleko. A budeme ještě dál.“

Tak už víte, proč mají na stěnách ve Webnodu ty namalované sovy? Protože tato firma to s internetem umí vážně chytře.

Čtěte také