Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
sleep

Efekt první noci. Na neznámém místě zůstává polovina mozku vzhůru

Pošli to dál

„Jak se ti spalo?“ Takovou otázku jste nejspíš položili nespočtu návštěv poté, co strávily noc na vašem lůžku pro hosty. Jak to tak vypadá, mnoho z nich lhalo, když odpovědělo: „Skvěle!“ Problém se spaním v novém prostředí je natolik rozšířený, že výzkumníci v oboru neurověd pro něj dokonce mají už i jméno: „first-night effect“(FNE) – tedy „efekt první noci“.

Současné výsledky ukazují, že FNE je v podstatě neurologickým ekvivalentem spánku s jedním okem otevřeným. Když uléháte ke spánku v novém prostředí, reálně odpočívá pouze polovina vašeho mozku, tvrdí studie nedávno publikovaná v žurnálu Current Biology.

Výzkumníci v této studii testovali lidi spící v novém prostředí měřením jejich mozkové aktivity ve třetí fázi spánku bez rychlých pohybů očí (NREM 3), což je druhá nejhlubší fáze spánku vůbec. V prvním experimentu zjistili, že levá hemisféra mozku účastníků vykazovala první noc mnohem více aktivity (mozkových vln) než pravá – což naznačuje, že zůstávala v relativní pohotovosti vůči okolí.

Čtěte také: Mobil do kuchyně a čichat levanduli. Arianna Huffington radí, jak usnout

Když pak tíž lidé na stejném místě strávili noc druhou, pozorovaná asymetrie zmizela a obě hemisféry odpočívaly stejně a hluboce, informuje server Quartz.

Mnoho ptáků a vodních savců, včetně třeba delfínů nebo lachtanů, tímto způsobem spí pořád. Plně odpočívá pouze polovina jejich mozku (jev známý jako unihemisférní spánek pomalých vln), takže mohou i ve spánku zůstat ostražití vůči potenciálním hrozbám. Aby otestovali, zda asymetrický spánkový vzorec lidí nocujících v neznámém prostředí slouží témuž účelu, rozhodli se výzkumníci vyzkoušet, nakolik lehčí spánek způsobený FNE činí lidi náchylnější k reakci na vnější podněty.

Proto v druhém experimentu požádali účastníky, aby zaklepali prstem ve chvíli, kdy se probudí kvůli tomu, že ve spánku zaslechli zvuk. Účastníci experimentu spali dvě noci na stejném místě a obě tyto noci jim byly přehrávány zvuky. Reakční doba mezi puštěním zvuku a zaklepáním byla první noc výrazně rychlejší. To by naznačovalo, že mozek je díky FNE nejen vnímavější, ale také schopen rychlejšího probuzení.

Čtěte také: Pracujte až od 10. Udělá to z vás lepšího i výkonnějšího člověka

Výzkumníci si nejsou úplně jisti, proč FNE nechává v pohotovosti právě levou polovinu mozku, a nikoli tu pravou – sami ale říkají, že to může být dáno rozdílem v jejich „zapojení“. Nervová propojení mezi částí mozku zodpovědnou za hluboký spánek (známou též jako klidová síť mozku) a zbytkem mozku jsou v levé hemisféře silnější. Tím pádem může být stav pohotovosti levé hemisféry užitečnější než u pravé, neboť silnější propojení může ve spánkovém stavu zajišťovat rychlejší reakci na vnější podněty.

Zdá se, že ohledně FNE nemá na kvalitu spánku v novém prostředí valný dopad ani pohodlnost postele. „V rámci studie jsme požádali účastníky i o subjektivní zprávu o nepohodlí,“ říká Juka Sasaki, jeden z výzkumníků stojících za touto studií. „V podstatě nikdo si na nepohodlí nestěžoval, ale všichni vykazovali FNE.“

Dohromady tyto výsledky vedou k závěru, že lehký, asymetrický spánek, který zažíváme první noc v novém prostředí, je u lidí stejným obranným mechanismem jako u zvířat. Naštěstí se však zdá, že lidé jsou schopni opět spát hluboce, jakmile si na nové místo zvyknou.

Čtěte také