Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-04
0000000

Brouk na baterky? Ekologický retrobyznys hraje na strunu nostalgie

Pošli to dál

V současném světě ekologicky poháněných vozidel se vlastně v různých variacích přetřásá dokola jediná zásadní otázka: přijde už konečně někdo, kdo dokáže bez výhrad prolomit naftové lobby?

Jistě, střídavý úspěch zaznamenávají různé – poslední dobou dokonce i tradiční – automobilky se svými variantami hybridů nebo elektromobilů, ale dominantní a zároveň široce přijímaný hráč zatím stále chybí.

Ani nováčkovi na tomto poli, na kterého se ve své reportáži zaměřil The Guardian, se to asi nepovede. Přesto na sebe výrazně upozornil svou neotřelou filozofií.

Čtěte také: Omanya. Tajemná luxusní rallye blízkovýchodních princů a šejků

Společnost EV Wilderness z amerického Utahu rozjela svůj byznys tím, že udělala (jak už to v podobných případech bývá) něco tak prostého, až si člověk říká, proč to nikoho nenapadlo dřív.

Podle americké firmy jsou totiž na světě stále ještě miliony modelů stařičkých aut, která už nemůžou vyjet na vozovky kvůli emisním normám, ale jejich majitelé se s nimi z nostalgických důvodů nechtějí rozloučit.

A v EV Wilderness se proto rozhodli nabídnout lidem třetí možnost – nechte nás takové auto předělat na elektricky poháněné a můžete s ním zase brázdit silnice. Že to byla trefa do černého, potvrzují i čísla.

Od svého vzniku před deseti lety, kdy byl všechno jenom experiment několika přátel, se firma trojnásobně zvětšila a prodala více než 2000 přemontovaných elektrifikovaných vozů.

„Je to velmi prosté. Pokud máte doma staré auto a chcete s ním zase jezdit, můžete nám ho dovézt nebo poslat a my vám jej buď předěláme v našich dílnách, anebo si jej můžete přestavět sami v rámci naší sekce DIY (do it yourself),“ vysvětluje majitel a ředitel EV Wilderness Brian Berret. Ten také dodává, že stará vozidla, o něž už nemají jejich vlastníci zájem, vykupují a nabízejí k prodeji dál.

010101

„Námi upravené automobily se prodávají v rozmezí zhruba 3400 až 7800 dolarů (v přepočtu zhruba 90 až 200 tisíc korun). Jasně, člověk si za takové peníze může koupit lepší, benzinové auto, ale budoucnost elektrifikované dopravy je jen otázka času,“ tvrdí přesvědčeně.

„Tak proč si nedopřát něco nevšedního? Maximální rychlost našich vozů se sice pohybuje kolem 90 kilometrů za hodinu, ale rychleji vám nepojede ani elektrický model žádné jiné firmy, pokud chcete zůstat v podobné cenové relaci,“ argumentuje Berret.

Jenže právě rychlost za volantem a požitek z burácení motoru je to, co většina motoristických nadšenců od dobrých aut vyžaduje. Jde často o majitele nejdražších nebo nejluxusnějších vozidel s největší spotřebou a myšlenka, jak se „řítí“ do práce po obecní silnici rychlostí menší než 100 km/h, je pro ně nepředstavitelná.

Čtěte také: Tesla na dvou kolech. Moravská firma z vepřína dobývá svět elektromotocyklů

To je zatím podle všeho hlavní kámen úrazu těch, kdo se snaží s podobným konceptem prorazit ve velkém. A s EV Wilderness to pravděpodobně nebude jinak, i když práce společnosti představuje zajímavou alternativu. Inspirovat se jí totiž nechali i jinde ve světě.

Tak například v Kalifornii vznikla v podobnou dobu společnost Zelectric Motors, která zčásti navazuje na činnost Wildernessu, ale specializuje se převážně na předělávání luxusních starých vozidel, jakými jsou například různé typy Porsche nebo Aston Martinu, ale třeba i oblíbený „brouk“ od Volkswagenu.

Milovníci rychlosti si tedy alespoň zčásti přijdou na své, i když náročnosti úprav v Zelectric Motors pochopitelně odpovídá i cena. Služby kalifornské společnosti se pohybují kolem 46 tisíc dolarů (v přepočtu zhruba 1,4 milionu korun) za kompletní montáž jednoho vozu. Generální manažer ZM ale věří, že vize nejnovější technologie v klasickém hávu bude pro lidi stejně sexy jako pro jeho firmu.

„Kdo by při pohledu na ty krasavce odolal?“ ptá se s úsměvem.

Strategie Zelectric Motors je pochopitelně jedna z možností, ale jak si média všímají, největší potenciál elektricky poháněných dopravních prostředků zůstává nadále v městské hromadné dopravě, jejíž využívání od roku 2008 stouplo celosvětově o 17 procent.

Čtěte také