Aktuální vydání magazínu Forbes

revolucie_sajt
3170 (1)

Hračky Playmobil se v rukou řeckého umělce změnily v satiru. A výrobce zuří

Pošli to dál

Lidé zotročení bankomaty, turisté na pláži obklopení uprchlíky a Angela Merkel jako Viking, který venčí řecké psy. Co se stane, když se dětská stavebnice dostane do rukou umělce a politického satirika? Ve spojení s byznysem to dobrotu evidentně nedělá.

Řecký umělec Nikos Papadopoulos, který pomocí figurek Playmobilu glosuje události, co hýbou světem – od řecké finanční krize až po situaci uprchlíků v Evropě -, a následně tyhle scény fotí a publikuje na svém blogu a na Facebooku – má jasný cíl: pobavit a zároveň lidi přimět se zamyslet, zda nejsou otroky systému a do sebe zahleděnými konzumenty.

playmobil1

A zatímco v rodné zemi sklízí 36letý autor komedií velký ohlas a jeho facebooková stránka už čítá téměř 19 tisíc fanoušků, německému výrobci stavebnice, jejíž figurky stylizuje do politicky třaskavých scén, se umělcovo počínání vůbec nelíbí – a tvrdě se brání.

Firma Geobra Brandstätter, která od 70. let minulého století vyrábí pod značkou Playmobil panáčky s pohyblivýma rukama, nohama a otáčecí hlavou, totiž s touhle hračkou slaví úspěch po celém světě – brzy po uvedení na trh se stala v Německu vůbec nejprodávanější a tuhle pozici si drží dodnes. A s politikou nechce mít nic společného.

Nikosův první profil na Facebooku tak firma nechala bez varování zavřít „z důvodu porušení ochranné známky a ‚politického‘ využití jejich výrobků“, napsal Forbesu Papadopoulos. Když pak založil novou stránku, dostal varování, že stejná věc se zopakuje, pokud neodstraní politický obsah.

Následovalo jednání, jehož výsledkem byl kompromis: stránka na sociální síti i blog v současné době nesou prohlášení, že Playmobil není vlastníkem obrázků, jejich provozovatelem, sponzorem ani je neautorizoval. Změnil se také název profilu: místo Playmobilismu ji teď najdete na Facebooku jako „Plasticobilism“.

playmobil2

Což připomíná jiný aktuální případ čínského umělce a disidenta Aj Wej-weje, jemuž zase dánská firma Lego odmítla prodat své kostky, ze kterých chtěl vytvořit portréty bojovníků za svobodu pro výstavu v australském Melbourne. I v jeho případě firma argumentovala nepřípustností spojení s politikou, což Aj Wej-wej označil za akt cenzury a diskriminace.

Podobný pocit má i řecký umělec ze Soluně. „Měl bych mít právo hračku, kterou jsem koupil, využít jakýmkoli způsobem bez cenzury,“ říká. „Jinak je to stejné, jako když vám vynálezce pera zakazuje psát.“ Podle něj totiž postavička Playmobilu symbolizuje něco čistého a nevinného, a jakmile se takový objekt zasadí do reálné lidské scény, řekne toho lidem mnohem víc než komentář v novinách.

Naprosto nevinně ostatně vznikl i samotný nápad, když před dvěma lety uspával svého nejstaršího syna a pomocí figurek Playmobilu si hráli na vlastní rodinu. Od tohoto momentu byl k myšlence vyjádřit se stejně i k důležitým událostem ve světě jen krůček.

Svůj první kousek vytvořil k oslavě Mezinárodního dne proti násilí na ženách. Od té doby se zaměřil na uprchlickou krizi. Ukazuje třeba přeplněný člun plující oceánem, ve kterém matka chová malého syna.

Tenhle výjev je připomínkou Ajlana Kurdího, tříletého syrského chlapce, který letos v září utonul u tureckého pobřeží a jeho fotografie obletěly svět. „Chtěl jsem tím lidem připomenout, že tu nejsou žádní ilegální imigranti – jen imigranti,“ říká Nikos.

playmobil4

Na další fotce je zase plážová scéna (založená na skutečné fotografii, kterou viděl v novinách) zobrazující turisty na ostrově Kos v momentě, kdy se k nim blíží člun s uprchlíky. A zatímco v originálu se turistka od matky s dítětem znechuceně odvrací, v playmobilové verzi si opalující se žena v bikinách nadzvedne brýle, aby lépe viděla.

„Má to být vzkaz pro ty, kteří se starají jen o sebe a nezáleží jim na tom, že jiní lidé trpí válkou, ačkoli jediné, co chtějí, je bezpečnější a lepší život pro ně a jejich děti,“ říká Papadopoulos, který ovšem stejně drsně glosuje i řeckou finanční krizi.

playmobil3

V jeho provedení pomocí bankomatu, který zákazníky banky vláčí v řetězech a symbolizuje tak úsporná opatření v Řecku i omezený přístup lidí k jejich vlastním penězům. „Jako by tito lidé byli otroky strojů. Spíš než prázdných bankomatů bychom se přitom měli bát prázdných lidí.“

Nadzvednutá obočí vyvolává i pohled na figurku německé kancléřky Angely Merkel s vikingskou přilbou na hlavě, jak drží na vodítku dva řecké politiky krmící se bankovkami eura ze psích misek. Komentář to nepotřebuje.

Papadopoulos si mimochodem hraje se synem i přes incident s výrobcem stavebnice s jeho figurkami dál. Ačkoli teď už je nevnímá jen jako hračky.

Čtěte také