Je podepsaný pod supersportem Bugatti Veyron, prošel automobilkami Volkswagen a Audi a posledních devět let utvářel tvář vozů Škoda (včetně posledního a tolik diskutovaného faceliftu „lovktyřoké“ octavie). Budoucnost slovenského automobilového designéra Jozefa Kabaně teď ale leží jinde – v Mnichově. Tam má 44letý vizionář navrhovat podobu příštích vozů BMW.

Toto jsou myšlenky, které ještě coby šéfdesignér Škody vtiskl do stran podzimního speciálu Forbes Life:

O futuristických konceptech

„Budoucnost už přichází. Auto má obecně ještě velké rezervy v tom, co by nám mohlo přinést, a to je pro designéra svým způsobem výzva, na kterou se strašně těším. Moje vize je taková, že by auta měla zařídit, abychom my díky nim získali víc času.“

O odpovědnosti za vlastní návrhy

„Je to dost komplikovaná věc, protože když se to nepovede a auto se nebude prodávat, bude to znamenat omezení chodu firmy, a tím pádem třeba i propouštění. Všichni si myslí, že designér jen kreslí krásná auta, jenže ono je to spíš o tom, že musím být takový psycholog.“

O nepochopení

„Líbí se mi myšlenka Umberta Eca, který jednou řekl: Není důležité, jaká ta kniha je. Důležité je místo, kde se potká se čtenářem. To mě dostalo. Když něco vytváříme, je klíčové, jestli to někdo pochopí a přijme. Takže musíte umět ukočírovat vlastní ego. Pokud byste chtěli uspokojit jen sám sebe a svoji ambici se předvést, automobilový průmysl není pro vás.“

O svém egu

„Několikrát jsem s touto prací chtěl seknout, nechtěl jsem se podřídit a snažil se vyhrát každou bitvu. Když jsem ve dvaceti přišel do Volkswagenu a tam se devět z deseti lidí rozhodlo jít doleva, já šel doprava. Nevím proč, možná je to ve mně. Říkal jsem si: Co když se těch devět lidí mýlí? Není lepší, aby do cíle došel aspoň jeden? Zatím jsem ale měl štěstí, že to vždycky dopadlo dobře.“

O nejnáročnější části designu

„Je to jeho předek, protože mu dává výraz. Je to stejné jako u lidí, tvář u člověka také rozhoduje o tom, jak bude vnímaný. Nechci, aby auto byla jen hromada plechu.“

O vznikajícím návrhu

„Sednu, maluju a házím skicáky do koše. Jsou dny, kdy vezmete do ruky tužku a víte, že to nepůjde, takže někdy jsou těch zmuchlaných papírů i tisíce. Nejde jen o malování – musíte i přemýšlet. S přibývajícími zkušenosti už ale asi každý designér ví, co si může dovolit nakreslit a co už je zbytečné kreslit. Ale není to tak, že vznikne první skica a ta se hned začne vyrábět.“

O životě s auty

„Život není jen o autech. Takže když díky nim získáte trochu víc času na něco, co vás baví, je to krásný pocit. Proto bych chtěl, aby se lidé nebavili jen o autech. Život je na to moc krátký.“