Jeff Bezos se možná nevydal tam, kde ještě nikdo před ním nebyl, ale úspěšné přistání rakety New Shepard zpátky na Zemi vyneslo jeho raketovou společnost Blue Origins do čela pelotonu zájemců snažících se učinit cesty do vesmíru komerčně využitelné. Šlo o významný průlom v nové verzi vesmírných závodů, píše server The Communication. A Elon Musk, zakladatel konkurenčního SpaceX, se v tu chvíli možná na chvíli zarazil a zadumal.
Ačkoli suborbitální let s následným přistáním, které provedl New Shepard, je jednodušší než přistát na Zemi po cestě na oběžnou dráhu a zpět (což je cílem SpaceX), jde stále o úctyhodný výkon. V současnosti jsou totiž všechny rakety po startu do vesmíru buď zničeny, nebo ponechány svému osudu. Snaha využít rakety opakovaně je dalším krokem k umožnění komerčně životaschopných, rutinních letů.
Čtěte také: Vesmírné lodě podle miliardáře Jurije Milnera a Stephena Hawkinga
Dnešní vesmírné závody jsou naprosto jiné než v době, kdy Neil Armstrong přistál na Měsíci. SpaceX a Blue Origin jsou ztělesněním mnohem méně regulovaného a svázaného vesmírného průmyslu a rovněž vizemi osobností, které investují miliardy dolarů v honbě za zásadními a velkými cíli.
Na počátku dobývání vesmíru stály injekce v podobě vládních investic od NASA, v poslední době se pak stal průzkum vesmíru velkým byznysem. U komerčních vesmírných aktivit se v příštím desetiletí čeká až stoprocentní nárůst investovaných prostředků oproti současným 250 miliardám dolarů.
Spojené úsilí
Dnešní vesmírné závody nejsou tak úplně soutěží s jediným možným vítězem. Jde o závod konsorcií, která často obsahují jak soukromé entity, tak různé vládní agentury, u nichž se spojují komerční, vědecké a vojenské zájmy. V mnoha směrech jsou hnány kupředu potřebou rozšířit lidskou přítomnost mimo jedinou planetu, tedy nejen komerčními zájmy.
Dalším krokem je cesta na Mars. Ta nejvyšší meta vesmírného závodu verze 2.0 totiž přímo souvisí s přežitím a zachováním existence lidského druhu. Ale zatímco se snažíme vyvinout prostředky k cestě a osídlení dalších planet, po cestě se najde mnoho dílčích vítězství.
Jeff Bezos.
Míra a podoba úspěchů bude spíš připomínat klasické komerční zápolení se všemi jeho turbulencemi a vrtkavou náklonností štěstěny než duel mezi dvěma velmocemi s přesně definovanou podmínkou vítězství. Jeff Bezos si užil záře reflektorů na sklonku roku 2015, nicméně Elon Musk a SpaceX vrátil úder se vší parádou.
Čtěte také: Rok práce pro Elona Muska. Jaké to je ve SpaceX
Ještě před Vánocemi Muskův Falcon 9 úspěšně přistál po orbitálním letu na zemi a po několika (občas opravdu dechberoucích) selháních se v dubnu 2016 podařilo přistát na robotické plošině plovoucí na moři, která měla rozměry zhruba fotbalového hřiště. Toto přistání pak na počátku května zopakovali.
Na šanci zazářit ale čekají i další. Dílčími vítězi budou na této cestě státy a společnosti, které měly jak správnou předtuchu, tak peníze k financování komerčních aplikací spojených s vesmírnými aktivitami. Výstupy z vesmírných závodů vytvoří nové trhy a odrazí se v podobě pokroku i na našich každodenních životech.
Demokratizace průzkumu vesmíru
Výzkum vesmíru a průmysl s ním spojený se mění. Kdysi se jednalo o tradiční hierarchický model, kde komerční společnosti vystupovaly jako dodavatelé státních agentur, které vymýšlely, vedly a realizovaly mise. V posledních letech ale metamorfuje v síťové uspořádání, kde je nadmíru důležitá spolupráce jak mezi komerčními, tak státními subjekty a mezi sebou navzájem. A jak dokládá aktuální vývoj – komerční subjekty jsou nyní schopny pořádat vlastní mise.
Společnostem jsou v současnosti ochotně přenechávány hlavně mise na nízké oběžné dráze. Kdysi dominantní státní agentury nyní své zdroje soustředí na cennější trofej průzkumu hlubokého vesmíru – jako plánovanou misi NASA na Mars. Vznik společností jako SpaceX, Blue Origin a Orbital ATK byl například umožněn také díky vládnímu financování udělenému skrze NASA za účelem vývoje prostředků k dovozu zásob a astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS. Což má mimo jiné snížit míru závislosti NASA v tomto ohledu na Rusku.
Čtěte také: Je libo espresso ve vesmíru? Žádný problém, Lavazza vymyslela, jak na to
Komerční sektor průzkumu vesmíru stojí na ramenech obrů. Není pochyb, že za své současné úspěchy nezměrně vděčí státu a jeho počáteční investici, díky níž mohla být vůbec vymyšlena a vybudována technologie, infrastruktura a lidský kapitál, ze kterých nyní komerční společnosti těží. Také není pochyb o tom, že regulace a dozor, někdy snad až příliš neúprosné, měly své opodstatnění. Nedávné nehody (například ty, které postihly Orbital nebo SpaceX) jsou mementem toho, že cesty do vesmíru jsou nebezpečné, náročné a nepředvídatelné.
Elon Musk
Přes to všechno ale nelze ničím nahradit právě ono vnitřní nadšení, jiskru podnikavosti, energie a ambicí, která žene komerční společnosti kupředu. A která v budoucnu povede k mnoha s vesmírem spjatým pokrokům, které se dnes zdají jen odvážnými sny.
Vesmírné odměny
To, že se vesmírný byznys proměnil z přísně regulované oblasti s obrovskými vstupními bariérami a jen pár subjekty na oblast více deregulovanou, snadněji přístupnou a s více hráči je pro lidstvo nepochybně dobře. Tento posun v podstatě aplikuje principy evoluce na obor průmyslu, který mnozí, včetně třeba Stephena Hawkinga, nazvali „životním pojištěním“ pro přežití lidské rasy jako celku.
Přínosy se ale neomezují jen na finanční zisk a přežití druhu. Průzkum vesmíru pohání lidského ducha kupředu. Nic v dějinách nezaujalo lidskou představivost více, než původní vesmírné závody o to, kdo jako první stane na Měsíci. Vesmír je hlavním objektem lidské touhy posouvat hranice dále a vydávat se tam, kam to bylo dříve považováno za nemožné. A zčásti právě proto jsou pesimismus a kritiky pochybující o komerční životaschopnosti této oblasti podnikání zcela mimo.
Pokud se budeme snažit hodnotit přínos výzkumu vesmíru pouze v intencích krátkodobého výnosu v investičních kalkulacích, nikdy se nám nedostane byť jen šance dostat se někam mimo naši Zemi.
Ve středně- až dlouhodobém výhledu pravděpodobně vyvstanou i komerční přínosy – zejména poté, co bude uspokojivě vyřešena otázka, jak spolehlivě a bezpečně využívat rakety opakovaně. Těžba minerálů z asteroidů, vesmírná turistika, rychlejší transport mezi kontinenty, efektivnější a širší aplikace v oblasti vědy, zábavy i vojenství – to vše a mnoho dalšího se stane uskutečnitelným a komerčně životaschopným.
A vůdčí roli v tom přebírá stále více komerční sféra.
