Dvacet je obvykle věk, kdy si chcete užívat všeho, co život nabízí. U mě v tomhle věku paradoxně odstartovalo období, kdy jsem začala být extrémně posedlá šetřením.
Podobně jako většina lidí v téhle životní fázi jsem toho moc neměla. A i když jsem pracovala – brala jsem špatně placená místa a koordinovala programy pro neziskové organizace –, nemohla jsem si dovolit ani ten nejmenší luxus.
Čtěte také: Jak ušetřit bez finančního poradce? Zkuste jednu z těchto 5 aplikací
Často se mi třeba v obchodě stávalo, že jsem toužebně zírala na svoji oblíbenou značku řeckého jogurtu, který jsem si nemohla dovolit. A pokaždé, když jsem se vydala na nákup, jsem měla dokonale prostudované všechny akční nabídky a slevy.
Autorka textu Amanda Reaume.
Ve škudlení jsem se časem stala naprostým mistrem. Mobilního operátora jsem usmlouvala na nižší tarif. Začala jsem si vařit vlastní polévky, salátové dresinky a také marmelády. Udatně jsem bojovala proti lifestylovým vrtochům. A své skromné návyky jsem si ponechala i v době, kdy moje výplata začala růst.
Ve třiceti jsem díky tomu měla pěknou finanční rezervu a byla jsem přesvědčená, že peníze mám skvěle vyřešené. Až mi jednoho dne došlo, že moje škudlení možná nebude až tak geniální, jak jsem si myslela.
Co pro vás znamená váš čas?
Jednou jsem se pochlubila svému příteli, kolik peněz ušetřím tím, že si vyrábím domácí jablečnou přesnídávku. Místo toho, aby mě pochválil, jak jsem čekala, se mě ale zeptal, na kolik si cením svůj čas. Byla jsem celá zmatená. Přesnídávku jsem vyráběla ve svém volném čase, tak co na tom záleží. Moje kariéra tou dobou ještě nebyla nijak rozjetá, příjmy byly přiměřené, tak proč bych ve svém volném čase neměla dělat vše pro to, aby moje výdaje byly co nejnižší?
Při příští návštěvě obchodu jsem se ale rozhodla pro malý experiment. Porovnala jsem ceny prodávaných přesnídávek s částkou, kterou ušetřím, pokud je budu vyrábět sama doma.
Úspora byla asi deset dolarů. Abych si stejnou částku vydělala v práci, musela bych pracovat hodinu a půl – a v ten okamžik mi to došlo. Pokud bych byla placena za výrobu přesnídávek, nedostávala bych ani minimální mzdu!
Okamžitě jsem začala revidovat i své ostatní šetřicí aktivity. Strávit 20 minut na telefonu, abych ušetřila na konečném vyúčtování za mobil nebo internet, dávalo smysl. Ovšem oběhnout tři obchody, jen abych koupila toaletní papír za nejvýhodnější cenu, se už vzhledem k hodnotě mého času jednoduše nevyplatilo.
Ocenit svůj čas
Položila jsem si otázku: Co bych měla ve svém volném čase dělat, abych vydělala víc peněz, místo toho abych se soustředila na to, jak peníze neutrácet?
Můj přítel psal ve svém volném čase blog s recenzemi výrobků pro outdoorové aktivity, který už začínal slušně vydělávat. To mě inspirovalo k založení vlastního blogu, ve kterém jsem se zaměřila na finanční poradenství pro mileniály.
Takže místo toho, abych trávila hodiny a hodiny nad džemy a omáčkami, pustila jsem se do psaní. Se spoustou tvrdé práce a trochou štěstí se mi asi po čtyřech měsících začalo dařit, začaly přicházet nabídky na další psaní, a dokonce i jedna na napsání celé knihy.
Současně s tím jsem začala přemýšlet, jak nově vydělané peníze chytře využít, a ne je jen ukládat do banky.
Některé peníze, které jsem si takto vydělala, jsme s mým partnerem investovali do založení malé firmy s fitness produkty. Také jsem obdržela nabídku na koupi mojí webové stránky. Ke svému překvapení jsem zjistila, že čím víc času jsem strávila svými okolními aktivitami, tím víc peněz se mi následně vrátilo. Během roku a půl se mi podařilo zdvojnásobit své čisté jmění. A to i bez otravného škudlení.
Jak utrácím nyní
Nechci na šetření házet špínu. V určité etapě mého života, kdy jsem měla hluboko do kapsy, mi tento přístup hodně pomohl. Ale zpětně musím říct, že nejlepším finančním krokem v mém životě bylo přestat podceňovat hodnotu vlastního času.
Moc ráda vařím, takže si jednou za čas udělám vlastní polévku nebo pár sklenic džemu, ale už si ráda připlatím za pohodlí – třeba za předem připravené jídlo. Také jsem začala spoustu věcí nakupovat online, takže už nemusím trávit hodiny běháním po obchodech.
Už ani nemám špatné svědomí, když utrácím pro radost. Třeba za dovolenou v zahraničí nebo nějaké drahé šaty. Už mě totiž nestresuje, kolik se objeví na mojí výplatní pásce. Protože vydělávám víc, mohu si dopřávat hezké věci a zároveň dělat i zodpovědná opatření, třeba ukládat nějaké peníze na důchod či na koupi budoucího domova.
Nyní jsem tedy více zaměřená na to, jak pomoci svým penězům růst, než abych se strachovala, že jich nebudu mít dost. A moc bych si přála, aby mi tato skutečnost došla o něco dřív, protože jsem přesvědčená, že i ve svých dvaceti bych byla schopná vydělat víc.
A to ani nezmiňuji, že bych si určitě užila víc legrace a jedla mnohem víc svého oblíbeného řeckého jogurtu. Takže pokud trávíte hodiny procházením akčních letáků a sbíráním slevových kuponů, zamyslete se, kolik stojí váš čas. A třeba přijdete na lepší způsob, jak s ním naložit.
Autorka je spolupracovnicí amerického Forbesu.
