Aktuální vydání magazínu Forbes

Jak přemýšlí český vědec Václav Smil. Šest knih, které doporučuje i Bill Gates

Pošli to dál

V Česku ho zná málokdo, přitom mezi nejvlivnějšími lidmi světa je v kurzu. Dvaasedmdesátiletého vědce českého původu Václava Smila, který z Československa emigroval v roce 1969 a dnes žije v kanadském Winnipegu, kde je emeritním profesorem na University of Manitoba, obdivuje i nejbohatší muž planety Bill Gates.

Spoluzakladatel Microsoftu ho označil za svého nejoblíbenějšího autora a stejnou pozornost Smilovi v posledních měsících věnoval třeba i šéf Facebooku Mark Zuckerberg. Obsáhlý rozhovor se Smilem najdete v lednovém čísle Forbesu, které je právě v prodeji, ale pokud se o plzeňském rodákovi chcete dozvědět ještě víc, je potřeba začíst se do jedné z jeho 37 knížek, jež napsal.

Smil se v nich věnuje všem oblastem od energetiky až po zemědělství, ale jedno mají jeho texty společné – jsou plné zajímavých čísel, která vás většinou překvapí. „Je schopný na jedné stránce psát o tom, proč jinak býložraví šimpanzi bonobo jedí maso, a na druhé zase o průměrné délce života ve starověkém Římě. Slovo polymath (do češtiny se překládá jako polyhistor nebo vzdělanec) bylo vymyšleno pro lidi, jako je on,“ napsal o něm Gates.

Je tady však jeden háček. Smilovy knihy, které píše v angličtině, byly už přeloženy i do čínštiny nebo korejštiny, ale česky nevyšla žádná. Tedy jedna ano, ale jen v omezeném rozsahu a omezeném množství. Prvního skutečného českého překladu bychom se měli dočkat až letos, do té doby si musíte vystačit s anglickým originálem. Smilovy knihy se dají dobře sehnat třeba na Amazonu.

Které si přečíst? Tohle je výběr šesti z nich, jež recenzoval sám Gates. A které doporučujeme i my ve Forbesu.

Should We Eat Meat?

  • (Měli bychom jíst maso?)
  • Rok vydání: 2013

meat1

Ne, nebojte se, Václav Smil vás v téhle knize nebude nutit stát se vegetariány. Spíš vás přinutí přemýšlet, jestli nejíte masa zbytečně moc. Maso zůstává klíčovým zdrojem proteinů, ale zároveň jeho rostoucí spotřeba ničí planetu. Třeba v Brazílii se od roku 1950 spotřeba masa zvýšila čtyřikrát, v Číně vzrostla na téměř dvojnásobek a ve Spojených státech, které žebříčku spotřeby masa dominují, se vyšplhala už na 117 kilogramů masa na osobu za rok. Jaké to má důsledky pro planetu, Smil znovu dokazuje tím, na co je expert – čísly. Podle něj třeba pastviny a pole, kde se pěstuje krmivo pro dobytek, už teď zabírají čtvrtinu zemského povrchu, který není pokrytý ledem. A to přitom na „výrobu“ masa spotřebováváme víc kalorií, než z něj potom naše tělo konzumací získá. Pokud vás zajímá, o kolik bychom museli snížit naši spotřebu masa, aby se planeta přestala ničit, kniha Should We Eat Meat? je přesně pro vás.


Harvesting the Biosphere

  • (Sklizeň biosféry)
  • Rok vydání: 2013

biosphere1

Kácení deštných pralesů, vylovená moře bez některých druhů ryb, vzrůstající spotřeba lidstva. Kniha Harvesting the Biosphere úzce souvisí s předchozí o spotřebě masa a Smil v ní tentokrát popisuje ze širšího úhlu pohledu, jak moc lidé zatěžují planetu. Nejlépe je to vidět opět přes čísla – přestože lidé zabírají jen nepatrný zlomek biosféry, každý rok z ní spotřebujeme 17 procent toho, co vyprodukuje. Smil upozorňuje, že toto číslo bude stále růst, včetně rozlohy půdy, kterou potřebujeme na uspokojení všech svých potřeb (nebýt ale pokroku v zemědělství, na uživení sedmi miliard lidí by bylo potřeba až poloviny zemského povrchu, který není pokrytý ledem).

Mimochodem, váží víc lidé a jejich domestikovaná zvířata, nebo všichni ostatní obratlovci na zemi? Pokud tipujete druhou skupinu, pletete se. Smil totiž spočítal, že v roce 2000 byla hmotnost všech lidí (do výpočtu nezahrnuje vodu, které každý organismus obsahuje různé množství) 125 milionů tun a domestikovaných zvířat 300 milionů tun. Tedy celkem 425 milionů tun, zatímco zbylí obratlovci váží pouhých 10 milionů tun. A podobných údajů je Smilova kniha plná.


Energy Myths and Realities

  • (Energetické mýty a realita)
  • Rok vydání: 2010

energy1

V této knize podrobuje Smil kritice různé prognózy ve využívání energie, které se v minulosti nenaplnily a které jsou i do budoucna příliš naivní. Z dlouhodobého hlediska sice zůstává optimistou, na druhou stranu ale zároveň varuje před bezbřehým nadšením z technologického pokroku, protože některé změny v oblasti energetiky a využívání energií nenastanou tak rychle, jak se obecně očekává. Příkladem, který Smil uvadí, je třeba situace z počátku 20. století, kdy většina odborníků věřila, že budoucností automobilové dopravy jsou parní a elektrické motory a že spalovací motor nemá žádnou šanci. Rudolf Diesel, vynálezce dieselového motoru, dokonce v roce 1913 spáchal sebevraždu, protože nevěřil, že se jeho motor někdy prosadí…


Why America is Not a New Rome

  • (Proč není Amerika novým Římem)
  • Rok vydání: 2010

america1

 

Kdysi mocná velmoc, která udávala tempo vývoje, dnes země, jejíž ekonomika zpomaluje a ve vleklých válkách v Afghánistánu nebo Iráku selhala. Připomínají Spojené státy slavný Řím na začátku jeho úpadku? Tuhle provokativní otázku si Václav Smil položil před šesti lety, poté co se tohle srovnání mezi americkými historiky stalo nadmíru populární. Jenže Smil jde opět proti proudu a dokazuje, že se mýlí – Spojené státy toho s Římskou říší zase tak moc společného nemají. „Přál bych si, aby nám tahle kniha pomohla soustředit se na to, jak se vypořádat s budoucími trendy, aniž bychom si mysleli, že analogie se starověkým Římem nám poskytnou nějaký návod,“ píše ve své recenzi Gates.


Enriching the Earth

  • (Obohacení Země)
  • Rok vydání: 2011

enriching1

Kniha je věnovaná inovaci, kterou Smil ve vývoji lidstva považuje za nejdůležitější a o které se několikrát zmiňuje i v rozhovoru pro lednový Forbes – syntetické syntéze čpavku z dusíku a vodíku. Tu považuje za důležitější než vynález letadla, nukleární energie, vesmírných raket nebo televize a přípomíná, že bez ní by se lidská populace nemohla z 1,6 miliardy lidí v roce 1900 zvýšit na současných sedm miliard. Smil se proto důkladně věnuje dvěma vědcům – Fritzi Haberovi a Carlu Boschovi. První průmyslovou syntézu čpavku objevil a druhý ji uvedl do masové výroby.


Creating the Twentieth Century

  • (Stvoření 20. století)
  • Rok vydání: 2005

stoleti1

Dynamit, telefon, fotografický film a první žárovky. Čtyři věci, které podle Smila odstartovaly největší zlomové období ve vývoji lidstva od zemědělské revoluce. Autor se v této knize věnuje období mezi lety 1867 a 1914, kdy se podle něj zrodila současná společnost závislá na palivech, vědě a technologických inovacích. Mezi ty nejzásadnější inovace, které spadají do tohoto období, pak Smil řadí vynález a rozšíření spalovacího motoru, využití elektřiny, neuvěřitelný rozvoj chemických syntéz a zrod nového informačního věku. V knize se dočtete i to, jaké důsledky tyto inovace měly pro náš život.

Foto: Matěj Sova

Čtěte také