Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-03
káva

Jak proměnit svou kávu v zázračný elixír? Pijte ji odpočatí

Pošli to dál

Dá se najít správné dávkování, abyste ze své kávy dostali co nejvíce a zároveň s minimem negativních účinků? Milovníci černého nápoje po celém světě vědí, že ranní šálek obsahuje látku, která umí odvést pořádný kus práce. Kofein je natolik účinný coby prostředek pro povzbuzení a posilování produktivity, že jeho konzumace byla do roku 2004 Mezinárodním olympijským výborem omezována. Jeho rolí nicméně není sloužit jen jako doping sportovců.

„V mnoha ohledech je to skutečně životabudič s velkým Ž,“ říká Stephen Braun, autor lékařských článků a také knihy Buss: The Science and Lore of Alcohol and Caffeine. „Když kofein dorazil na sklonku 17. století do Evropy, zaměstnavatelé v něm spatřovali zázračnou drogu, která proměňovala klimbající zaměstnance v produktivní kolečka v hladce promazaném soukolí průmyslu.“

Ačkoliv je kofein asi nejznámější díky své schopnosti držet nás vzhůru a na pozoru – nemálo z vás si tyhle řádky zajisté pročítá s hrnkem kávy v druhé ruce – současné výzkumy naznačují, že může zostřit vaše soustředění a zlepšit výkony v mnoha různých oblastech. No a samozřejmě, jak už to s takovými věcmi bývá, je také velmi snadné to s dávkováním přehnat a veškeré pozitivní efekty tak zase znegovat. Bloomberg přináší pár rad, jak najít optimální dávkování i čas k pití kávy.

Čtěte také: Játra poničená alkoholem můžete zachránit kávou, tvrdí studie

Možná vám to bude znít zvláštně, ale kofein, ten nerozlučný společník při probdělých nocích, ve skutečnosti funguje mnohem lépe, pokud jste odpočatí. Je to důsledek chemických procesů, které ve vašem mozku probíhají: kofein je tvarem molekuly velmi podobný látce přirozeně se vyskytující v našem mozku, která se jmenuje adenosin. Spisovatel Braun tento adenosin přirovnává k jakési vnitřní brzdě, která nám dovoluje na sklonku dne vypnout a usnout. Tím, že se naváže na adenosinové receptory a dočasně je tak zablokuje, slouží kofein jako obrana a podpora pro jiné látky – stimulátory mozkové aktivity, které pak mohou pracovat bez tlumicího vlivu adenosinu.

Pokud jste unaveni, kofein sice stále klestí cestu stimulátorům, ale ty jsou ve vašem mozku po dlouhém bdění vypotřebovány a povzbuzující efekt bude tedy velmi omezený. „Kofein bude působit nejsilněji tehdy, když máte dostatečně vysokou hladinu stimulátorů, tedy například po vydatném nočním spánku nebo i po malém zdřímnutí,“ říká Braun. „Pokud trpíte spánkovým deficitem, využijete efekt kofeinu pouze zčásti.“

Podle studie magazínu Nature Neuroscience z roku 2014 může požívání kofeinu výrazně zlepšit dlouhodobou paměť, konzumenti si pamatují informace přesněji a po delší dobu. V této studii výzkumníci z Johns Hopkins University předložili dobrovolníkům sadu obrázků a s nimi buď placebo, nebo 200miligramovou tabletku kofeinu (ekvivalent asi dvou šálků kávy). Druhý den testovali, jak dobře si obrázky pamatují.

Čtěte také: Nová superpotravina? Kávová mouka vás nakopne i ohlídá

„Zjistili jsme, že dávka 200 mg kofeinu zlepšila paměť na 24 hodin,“ říká doktor Michael Yassa, který na studii pracoval. Abyste využili tento efekt co nejlépe, doporučuje Yassa zkonzumovat rozumné množství kofeinu před tím, než potřebujete v relativně krátké době dostat do hlavy velký objem informací. Yassa však podotýká, že různí lidé reagují na kofein různě, a univerzální doporučení tedy neexistuje. „Kofein funguje podle křivky ve tvaru U a příliš vysoká dávka už bude mít účinky opět spíše negativní,“ dodává Yassa a to nezmiňuje riziko vybudování zvýšené tolerance vůči jeho efektu, zvýšené nervozity či bezesných nocí.

Čím více se výzkumníci kofeinem zabývají, tím více příznivých účinků nalézají. A stále jsou teprve na začátku, co se týká porozumění široké škále účinků a možnému využití této látky. „Je doslova širokospektrální,“ potvrzuje Braun. „Jiné stimulanty mají přesně zaměřené, ale také omezenější efekty. Ale kofein pracuje s adenosinovým systémem, který je v našich hlavách prakticky všudypřítomný – takže se není čemu divit, že ovlivňuje kreativitu, rychlost psaní, schopnost zpracovávat data nebo počítat.“

Podle Yassy některé výzkumy dokonce naznačují, že by kofein mohl mít vliv na delší dožití, snížení degenerace kognitivních schopností u lidí a dokonce pomáhat při Alzheimerově chorobě. Pokud tyto výsledky potvrdí další studie – doktor Yassa a jeho kolegové se momentálně intenzivně zabývají studiem možného využití při léčbě Alzheimera – možná nás čeká doba, kdy pro nás bude kofein dělat daleko více, než jen udržovat nás vzhůru a na pozoru.

Čtěte také