Aktuální vydání magazínu Forbes

Jak se stát miliardářem. Tohle je deset rad od šéfa EPH Daniela Křetínského

Pošli to dál

Rozhovory dává výjimečně, na veřejnosti nevystupuje téměř vůbec. Takže když se minulý týden miliardář a šéf Energetického a průmyslového holdingu Daniel Křetínský objevil na večerní přednášce v aule Vysoké ekonomické školy v Praze, způsobilo to poprask.

Na jeho vystoupení chtělo dorazit přes tři tisíce lidí, jenže do sálu se nakonec dostalo jen zhruba 350 studentů. Čtyřicetiletý byznysmen, jehož majetek ve Forbesu odhadujeme na 13,2 miliard korun, začínal jako právník ve skupině J&T, svůj první milion vydělal ve 24 letech a dnes kromě byznysu s energetikou spoluvlastní fotbalovou Spartu, vydavatele deníku Blesk nebo internetový obchod Mall.cz.

Ja a @sandrakisic máme nového kamaráda a to že je to 9. nejbohatší čech je uuuuuuplně vedlejší! :)))))))

A photo posted by johnymachette (@johnymachette) on Nov 24, 2015 at 11:31am PST

Před studenty nakonec strávil zhruba hodinu a půl, během nichž jim udělil „pár rad do života“, které by vás měly dovést tam, kde je teď on sám. Tohle je deset nejdůležitějších rad, které na Křetínského přednášce zazněly.

1. Potřebujete autentický zájem

Touha po úspěchu sama o sobě k úspěchu nevede. Potkal jsem spoustu absolventů vysokých škol, pro které byla touha po úspěchu jejich primární ambicí. A bylo to poznat. Neříkám, že touha je špatná – třeba bez touhy dělat věci, které vás někam posouvají, se úspěch dostaví jen náhodou. Ale tím, co vás žene dopředu, nesmí být touha uspět. K úspěchu vás totiž dovede jen skutečný a autentický zájem. Proto jsou z mého pohledu nejlepší lidé, kteří se snaží vnímat svět kolem sebe, snaží se porozumět, co se kolem nich děje, a mají o to autentický zájem. Touha uspět z vás udělá akorát ambiciozní osobnost, ale pořád budete jen prázdná nádoba.

2. Rozlišujte mezi znalostmi a dovednostmi

Pokud si stanovujete očekávání, čeho můžete na začátku kariéry dosáhnout, je důležité si uvědomit rozdíl mezi knowledge a skills. Tedy znalostmi a dovednostmi. Studia, která jsou zaměřená na znalosti, vedou v zásadě k možnosti okamžitého uplatnění. Typickým příkladěm jsou daně nebo účetnictví, to jsou obory, díky kterým víme, že vás můžeme téměř okamžitě přijmout. Když je vaše studium naopak zaměřené víc na dovednosti, což je třeba management, pak si musíte uvědomit, že budete potřebovat víc času, než se dostanete do stavu, kdy jste v tom, co jste studovali, použitelní i v praxi. Pro nás jako zaměstnavatele je samozřejmě nejlepší kombinace, když přichází kandidát, který má knowledge i skills zároveň.

3. Nebojte se nechat zaměstnat

Často slýchám otázku, jestli je lepší se po studiu nechat zaměstnat, nebo jít cestou vlastního podnikání. Můj názor je, že druhá varianta je vhodná jen ve chvíli, kdy máte v hlavě nějaké inovativní řešení. Chcete vytvořit nový Twitter nebo máte převratný nápad v oblasti nanotechnologií. Pokud nemáte skutečně inovativní přístup, dospějete nejspíš do úrovně menšího nebo středního podniku, ale pravděpodobnost, že dosáhnete skutečně velkého úspěchu, je poměrně malá.

Pak je tady druhá možnost – nechat se zaměstnat. V Česku jsou pro to dobré podmínky, protože tady působí relativně velký počet aktivních a sofistikovaných vlastníků kapitálu. A k těm když se přiblížíte, máte velkou šanci rychle získat až neadekvátní pozice. Pokud si věříte a dokážete takové lidi přesvědčit, zkuste se nechat zaměstnat ve firmách, jako je EPH, Penta nebo PPF. Vaše kariéra bude zajímavější a pestřejší, protože budete blíž k rozhodování než ve velkých korporacích.

Dám vám několik příkladů z EPH. Jeden z kolegů je členem představenstva společnosti Eustream, patří do nejužšího vedení, dojednává smlouvy s Gazpromem, a je mu přitom teprve 28 let. Jiný kolega, kterému je zhruba stejně, dnes vede 80 procent jednání o akvizici Slovenských elektráren a následně bude členem představenstva této struktury. Dalšímu je 27 let a má u nás na starosti valuace v kumulované výši čtyři miliardy eur. Povedlo se jim to proto, že nastoupili do struktury, kde se dostali do blízkosti centra rozhodování, tedy toho nejvyššího vedení EPH, a tam měli možnost zaujmout. A díky tomu měli šanci udělat kariéru, které by sami nedosáhli a která se nedá udělat dokonce ani ve velké korporátní struktuře.

4. Buďte co nejblíž vlastníkovi kapitálu

Tenhle bod souvisí s tím předchozím. Přemýšlel jsem, proč existuje nespravedlnost ve světě odměňování. Zjistil jsem, že je vysoká závislost mezi vzdáleností od vlastníka kapitálu a principem odměňování. Nejlepší hedgeoví manažeři na světě, kteří spravují něčí investice a mají přímý kontakt s vlastníkem kapitálu, dokáží dosáhnout odměn ve výši jedné až dvou miliard dolarů ročně, zatímco nejlepší manažeři pobírají maximálně 20 milionů dolarů, přestože vám garantuji, že uřídit podnik se 40 tisíci zaměstnanci není jednodušší úkol než pracovat jako portfolio manažer hedgeového fondu. Z toho ale plyne jednoduchá poučka – vzdálenost od kapitálu má kritický dopad na výši vaší odměny.

danglar kretinsky

5. Tři vlastnosti, které vás dovedou na vrchol

Každý na to může mít svůj názor, ale podle mě rozhodují o tom, jestli uspějete, nebo ne, tři klíčové faktory. Tím prvním je správně stanovená strategie. Jinými slovy, musíte být chytří a věcem přiměřeně rozumět a snažit se pronikat do podstaty rozhodování. Druhá věc je schopnost sestavit a udržet tým, ve kterém pracujete, i tohle umí nahradit spoustu nedostatků. A třetí vlastnost je schopnost nasazení a usilí, protože o úspěchu v kritických chvílích rozhoduje to, že uděláte maximum možného. Když děláte velkou akvizici, stojí vás to prostě noc beze spánku. Někdy jednu, někdy víc.

6. Nesmíte věštit z křišťálové koule

Ve chvíli, kdy se jako analytici rozhodujete o investici, vaším cílem musí být to, že se snažíte popsat maximální počet reálných scénářů, které mohou nastat a mít dopad na váš investiční případ. Ve chvíli, kdy byste ale získali pocit, že znáte budoucnost a neměli pro to žádný matematický důkaz, musíte svoji pozici opustit. Analytik nemůže mít pocit, že je mu jasné, co se stane, jaká bude cena ropy nebo jaká bude za deset let politika EU v oblasti emisí. Základní východisko je, že nevíte, co se stane, a jen se snažíte popsat všechny možné varianty.

7. Měřte výnos v relativních hodnotách

Při investičním rozhodování není podstatné jen to, jaký bude výnos dané investice. Musíte se dívat na celkový efekt investice na vaše podnikání, případně život. Musíte ho měřit v relativních hodnotách. Nemůžete se třeba s nadšením snažit o 30procentní zhodnocení, když by to bylo jen na velmi malé částce a mohlo by vám to komplikovat dosažení mnohem větších ambicí.

8. Oceňování firem neberte jako dogma

Poslední moje technická poznámka se týká rozdílu v oceňování společností, které dnes podle mě nepostihuje rozdíly v jednotlivých oblastech. Protože podnikání v bankovnictví je třeba dramaticky rizikovější než oblast klasického retailu. A když vezmu extrémní příklad, osobně bych si nevsadil na to, že tady za 15 let bude společnost Apple ve stejné síle jako dnes. Je to proto, že se pohybujeme na trhu, který je plný inovací, a nemyslím si, že bude Apple schopný tak dlouho proud inovací stíhat. Podívejte se, jak na tom před lety byla Nokia. Naopak bych si třeba vsadil, že Pražská energetika přežije i válečný konflikt a bude tady i za 50 let. A to podotýkám, že zrovna tohle neříkám proto, že bychom ji vlastnili.

kretinsky_karta

9. Připravte se, že přijdete o svůj volný čas

Ještě jednou se vrátím k tomu, co jsem říkal dřív – v kritických chvílích rozhoduje vaše nasazení. Záleží samozřejmě, co chcete, ale u mě je to tak, že přes týden prakticky nemám volný čas. To je věc, o kterou také nutně nemusíte stát, na druhou stranu mám teď už aspoň volné víkendy. Neznamená to, že vůbec nepracuju, ale znamená to, že můžu být kdekoliv na světě, kde chci, bydlet přesně v tom pokoji, který mám rád, a jíst přesně to jídlo, které mám rád.

Takže pokud se zítra (v pátek) v pořádku vrátím z jednání z Paříže, poletím na víkend do Říma do mého oblíbeného hotelu Hassler, zajdu si do restaurace na lanýže a dám si k nim láhev červeného vína, která bude samozřejmě nechutně drahá. Pak ale přijde pondělí a já zase do pátku nebudu existovat. Otázka je, jestli vám takový život bude připadat atraktivní. Protože jestli mě na tom něco mrzí, pak je to to, že přes týden prakticky vůbec nevidím svého sedmiletého syna.

10. Úspěch není v životě všechno

Dal jsem vám několik rad, ale nechci, aby to vypadalo tak, že trpím přehnaným kultem úspěchu. A myslím, že byste neměli ani vy. Úspěch není v životě to nejdůležitější. Pro mě jsou nejdůležitější zdraví a emoce – a emoce z dobře odvedené práce je jen jednou z nich. Takže to, co jsem doteď říkal, je potřeba brát v kontextu toho, že si nemyslím, že pracovní úspěch je jedinou životní hodnotou.

Čtěte také