Aktuální vydání magazínu Forbes

Jak se uvolnit? 4 základní rady od jogína, díky kterým si vyčistíte hlavu

Pošli to dál

Každý to známe a většina z nás tak žije od rána do večera: záplava informací se na nás valí ze všech stran, stejně jako pracovní i rodinné povinnosti, úkoly, které měly být hotové nejpozději včera.

A vy hledáte způsob, jak přeřadit na nižší rychlost, abyste si třeba cestou do práce mohli vychutnat podzimní scenerie nebo si bez neodbytných myšlenek, že byste měli něco dělat, užít volno, když už ho opravdu máte.

Čtěte také: Naučte se myslet pozitivně. Zlepšíte si tím život i zdraví

Jogín Petr Smil, který vede kurzy a semináře Prana Vashya jógy, pránajámy, meditace a zároveň v Praze provozuje jógové centrum, mluví o čtyřech jednoduchých praktikách, které vám pomůžou zpomalit tempo a zklidnit mysl. A opravdu si odpočinout.

1. Vraťte tělu pohyb

„Tělo je přirozeně stavěné na pohyb, zatímco mysl optimálně funguje v okamžicích hlubokého klidu. Dnes žijeme pravý opak, a tak se pohyb, kterého se nám při častém sezení u počítače nedostává, přesunul obrazně řečeno do hlavy,“ vysvětluje Petr Smil.

Průvodním znakem je důraz za přemýšlení a analyzování, což je samozřejmě žádoucí, ale jen určité míry. Riziko je, že se zacyklíme v nejrůznějších představách, vzpomínkách, obavách z budoucnosti nebo v nekončím vnitřním dialogu. Protože nejen hlava, ale i celé tělo reaguje na všechny myšlenky a situace, které prožíváme. Spoluprožívá je s námi a dostává se do napětí.

„Pokud tedy chceme mysl uvolnit a uklidnit, měli bychom tělu nejdříve vrátit pohyb. Nemusíte hned začít jógou nebo tai-či, zpočátku stačí místo výtahu vyběhnout schody, chodit pěšky, zaskočit si do fitka nebo do lesa na procházku. Sice můžete jako první zkusit meditovat, ale i meditace vám časem půjde mnohem lépe, když tělu jako první dopřejete takovou samozřejmou věc, jakou je přirozený pohyb.“

2. Zastavte se, nadechněte, vydechněte a pak řešte

Stav naší mysli a způsob našeho dýchání spolu souvisí víc, než bychom možná tušili. „Jogíni vytvořili celou disciplínu, která se dechem zaobírá. Nemusíte ale žít vysoko v Himálaji a nosit oranžové roucho. Zpočátku stačí, když se v náročných okamžicích zastavíte, zhluboka nadechnete, vydechnete a teprve potom budete konat.

„Je to rychlá a nenápadná první pomoc, ale právě díky dechu se vrátíte zpět do přítomnosti, k sobě a pak s rozvahou vykročíte tím správným směrem,“ vysvětluje Petr Smil.

3. Buďte bdělí

„Být bdělý je nejdůležitější,“ napsal kdysi spisovatel Gustav Meyrink. Dva a půl tisíce let před ním učil totéž Gautama Buddha a dnes zažívá boom koncept mindfulness. Co si ale pod bdělostí představit a jak ji rozvíjet?

„Zkuste jednoduchý experiment. Vyberte si jakoukoliv libovolnou činnost, například jezení, pití kávy, naslouchání druhé osobě, chůzi či cokoliv jiného a zkuste u ní být opravdu všemi svými smysly,“ radí Smil.

To znamená, když si sednete k jídlu, soustřeďte se na to, když jdete, vnímejte každý krok. Dost možná zjistíte, že nejste schopni vypít kávu bez toho, abyste vedli vnitřní dialog. „Uvědomíte si, že řešíte něco, co s pitím kávy vůbec nesouvisí, stejně tak ujít vědomě deset kroků je úkol pomalu pro zenového mistra. Přitom žít vědoměji znamená žit život o něco pomaleji, jednodušeji a přitom dost možná hlouběji,“ říká jogín.

4. Naučte se říkat ne

Pociťujete pořád tlak a stres a stěžujete si na šéfa, partnera nebo třeba na rodinné poměry? „Můžete ukázat prstem na cokoliv vnějšího, co vás zdánlivě zbaví zodpovědnosti. V nitru ale přece moc dobře víte, že si to vše děláte sami,“ říká Petr Smil a dodává, že podstatné je si uvědomit, že až tak nezáleží na tom, co se kolem nás děje, ale na naší reakci, kterou si vědomě vybíráme.

Podle Smila lidé často hledají jednoduchou techniku, která nevyžaduje příliš úsilí a rychle je zbaví vnitřní nepohody, a to nejlépe natrvalo. Jenže důvody, proč se do této nepohody dostáváme, jsou často hlubší a je třeba se podívat pod povrch.

„Možná jste vystresovaní a pod tlakem proto, že si neumíte zdravě uhájit své hranice. Trpíte pocitem nedostatečnosti nebo viny, který kompenzujete překotnou vnější aktivitou s cílem sobě či druhým dokázat, že to ustojíte.“

Můžete také nevědomě trpět syndromem hodného chlapečka nebo holčičky, kteří neumí říct ne a zdravě vyjádřit své potřeby a hranice. Výsledkem je narůstající frustrace, neklid a reaktivní jednání místo toho proaktivního.

„Zkuste trochu zpomalit a od toho, co se ve vás děje, hned neutíkat. Udělejte to právě naopak. Všimněte si daného problému nebo nepříjemného pocitu a tvůrčím způsobem s ním naložte,“ doporučuje Smil.


 

Čtěte také