Aktuální vydání magazínu Forbes

nwsltr1702sajt
izrael stihacky done

Steve Forbes versus Netanjahu: Proč se z Izraele stala supervelmoc

Pošli to dál

Izraeli se povedl malý zázrak. Tahle země má sice jen zhruba 8 milionů obyvatel, ale i tak je vedle USA na špičce, co se moderních technologií týče. Znamená to, že jí můžeme leccos závidět. Jak se to Izraeli povedlo, proč mají izraelské krávy nejvíc mléka na světě anebo jak si zajistit na poušti dostatek vody – na to všechno se izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ptal šéfredaktor amerického Forbesu Steve Forbes.


SF: Pane premiére, setkáváme se v Beerševě, ve městě v Negevské poušti. Podle všech měřítek je Izrael jednou ze dvou nebo tří technologických velmocí světa – daleko před Evropskou unií s 500 miliony lidí. Jak se vám to podařilo s osmi miliony lidí? A jak si tohle postavení udržujete?

BN: Držíme se svých kořenů. Jak jste řekl, jsme v Beerševě, v místě, kam před skoro čtyřmi tisíci lety přišel Abrahám. A my jsme se tady, v srdci Negevské pouště, rozhodli usadit zvláštní informační jednotky izraelské armády a schválně hned vedle Ben Gurionovy univerzity. A kolem těchto dvou institucí vybudovat prostor, který přiláká vůdčí společnosti světa. A je to tady.

Je to místo, které dovoluje, aby spolu na ochraně kyberprostoru pracovaly ty nejlepší vojenské mozky, lidé, kteří se zabývají bezpečností v kyberprostoru, a ti nejlepší z univerzity a příbuzných byznysů. Je to centrum nápadů a vzkvétá. Vy tu jste pár hodin a vidíte to – je to synergie. Je to, abych tak řekl…

SF: Pokračujte…

BN: Brainstorming, kultura. Společnosti si uvědomují, že to nejdůležitější, co mají, jsou lidé – jejich schopnosti řešit problémy, předvídat budoucí překážky a řešit otázky, které předurčí velkou část světové budoucnosti. Jak ochráníme internet? Jak zajistíme svá bankovní konta? Jak ochráníme své soukromí? Jak ochráníme elektrickou rozvodnou síť? Naše dopravní systémy? Leteckou bezpečnost? Jak ochráníme cokoliv dalšího? Vodní toky? Všechno je řízeno digitálně. A kybernetika může být buď policista, který tu dopravu řídí, nebo lupič. My chceme stát na té správné straně a chceme k tomu dopomoci i ostatním.

izrael vlajka

Izrael bojuje. Ode dne, kdy vznikl.

SF: Měl byste také zmínit osobní údaje, jak nedávno zjistil Washington D.C. (když americký vládní personální úřad OPM napadli hackeři a ukradli údaje o více než 20 milionech Američanů. Sofistikovaný útok je přičítán Číně, pozn. red.).

BN: Nic, absolutně nic internetu neunikne – lidé, informace, výroky, čísla ani věci. V tomhle mraku je všechno a neustále roste. A to všechno je otevřené sabotáži, infiltraci nepřátelských vlád, teroristických skupin, organizovaného zločinu i hackerů – jednotlivců. Potřebujeme bezpečnost.

A přesně o to se tady snažíme. Chtěli jsme, aby byl Izrael mezi prvními třemi technologickými velmocemi, ale teď cílíme výš.

SF: Hodně lidí si myslí, že bezpečnost v kyberprostoru se zajistit nedá. Stejně jako se kdysi říkalo, že neexistuje obrana proti sebevražedným atentátníkům. Proč si myslíte, že jste schopni nejen obrany, ale dokonce i přechodu do útoku a předvídání, co mají vaši protivníci v plánu?

BN: Obrana je možná, ale nesmí znamenat, že se hermeticky uzavřete. Naopak. Největší hrozba kyberútoku je ta, že v něm neexistují žádná pravidla. V normální konkurenci nebo i v boji si pravidla můžete nějak vymezit. Většinu času víte, kdo útočí a kdo se brání. A můžete se tomu přizpůsobit. Ale v kybersvětě to tak jasné není. Kybersvět je komplexní a v pohybu.

Rozhodl jsem se udělit společnostem, které sem do Beerševy přijdou, daňové úlevy, protože chci, aby tu působily, a věřím, že tu mají jedinečné možnosti. Různé druhy talentů – akademické, vojenské, bezpečností a podnikatelské – se soustředily do jednoho místa, jež produkuje spoustu startupů a inovací, které, doufáme, dají internetu bezpečnostní měřítka, která dnes nemá.

berseva centrum ze vzduchu

Pouštní město Beerševa.

SF: Jak se tedy malý Izrael stal obrem v oblasti vyspělých technologií, v klíčových oborech?

BN: V Izraeli máme ty nejlepší mozky, i v armádě. Ale nejdůležitější bylo, že jsme vytvořili prostředí, které těmto lidem umožnilo podnikat – ve chvíli, kdy jsme spojili výzkumný a obchodní potenciál, izraelská high-tech ekonomika rozkvetla.

SF: Izrael je globální high-tech lídr a platí to i pro technologie a zemědělství. Pokud jde o vodu, dokázali jste zázraky. Co plánujete pro zbytek ekonomiky, aby se vyrovnal rychlosti, s níž postupujete v těchto třech oblastech?

BN: Zaprvé musíte mít výrobky se skutečně přidanou hodnotou. Nemůžete jen rozvíjet technologii, ale rozvíjet ji pro nové trhy. Velké asijské ekonomiky přicházejí do Izraele. A my k nim, protože vidíme, že jim máme co nabídnout. Můžeme pro ně třeba produkovat víc mléka. Kráva s nejvyšší dojivostí na světě není ani francouzská, ani nizozemská; je to izraelská kráva. A produkuje skutečně enormní množství mléka. Což hraje roli, když musíte v Číně krmit víc než miliardu lidí. To samé Indie a další země. Chtějí technologie. Voda? Recyklujeme – 87 procent našich odpadních vod se recykluje. Nejblíž za námi je Španělsko s 20 procenty.

SF: USA recyklují asi jedno procento.

BN: Ano. My jsme náš problém s vodou vyřešili. Voda je velké téma – dokonce i v USA. Když Izrael před sedmašedesáti lety vznikl, pršelo u nás dvakrát tolik co dnes. Naše populace se víc než zdesetinásobila, HDP na hlavu vzrostl skoro 40krát. Měli bychom mít problém s vodou, ale nemáme ho, protože recyklujeme víc než kterákoliv jiná země světa. Odsolili jsme. Máme zavlažování. Elektronicky kontrolujeme odpady i prosakování. Nemáme problém s vodou. Uprostřed pouště, a vy jste to viděl v Beerševě, uprostřed pouště teče voda.

SF: Jak chcete využít mimořádný potenciál Izraele v oblasti zemního plynu, což bude globální geopolitický přelom, pokud to uděláte?

BN: Dostali jsme velký dar. Většinu existence moderního Izraele jsme neměli žádné přírodní zdroje kromě lidí. Měli jsme štěstí, myslím, že vy jste jednou řekl, že jsme jedinou zemí Blízkého východu, která nemá prakticky žádnou energii. Tak jsme museli používat naši energii mentální.

A pak jsme našli plyn. Vždycky jsme si mysleli, že Mojžíš byl skvělý vůdce, ale mizerný navigátor, ale ukazuje se, že to není tak docela pravda. Přivedl nás do země, která neoplývá mlékem a strdím, ale plynem – ne manou z nebe, ale manou zpod moře. A tu teď musíme vydobýt.

Čtěte také