Aktuální vydání magazínu Forbes

Jak si vychutnat rum? Tohle jsou rady ambasadora nejstaršího rumu na světě

Pošli to dál

Miguel Smith má práci snů. A nijak se tím ani netají. Jeho úkolem je objíždět svět, pít rum a propagovat ho. „Dělal bych to klidně zadarmo,“ usměje se urostlý rodák z Barbadosu, který si do Prahy odskočil na jeden den z Londýna, odkud na svoje spanilé jízdy s rumem vyráží.

Miguel je už sedm let ambasadorem rumu Mount Gay, jednoho ze čtyř výrobců na Barbadosu. Tahle malá destilérka v Karibiku nepatří ani do první padesátky největších producentů rumu – zatímco ti největší vyrobí ročně 60 milionů litrů rumu, v Mount Gay je to ani ne desetina.

Důvod, proč je Mount Gay zajímavý, leží jinde. V jeho stáří. Tenhle rum se totiž vyrábí nepřetržitě už od roku 1703, což z něj dělá oficiálně nejstarší rum na světě. Dodnes přitom vzniká na stejném místě, se stejným výrobním postupem i ze stejného zdroje vody, které na Barbadosu moc není.

A když už vyrábíte (a pijete) rum nejdéle na světě, je jasné, že o něm musíte něco vědět. Proto jsme Miguela požádali o několik tipů a rad, jak se v rumech vyznat, a hlavně – jak si je vychutnat. Tady jsou:

Zaprvé, nestyďte se za koktejly. Zatímco výrobci jiných druhů alkoholů nejsou nadšení, když jejich poklad smícháte s bůhvíčím, rum si o to přímo říká. Koneckonců je to celosvětově nejpopulárnější základ pro koktejly. Pokud si v nich chcete rum co nejvíc vychytnat, začněte s daiquiri.

„Je to koktejl, ve kterém rum vždycky vynikne a který vám snadno ukáže, jestli je rum v něm dobrý, nebo ne. Případně zkuste rum se zázvorovou limonádou a plátkem pomeranče, což je nejpopulárnější koktejl z rumu na Barbadosu. Říkáme mu Black Storm a občas se v Karibiku setkáte i s verzí, do které se místo limonády přidává zázvorové pivo,“ popisuje Miguel Smith.

Rozhodně není ani proti cuba libre čili kombinaci coly a rumu. Je však dobré dát si pozor na dvě věci. Jednak by měl rum i tady pořád dominovat, což znamená, že byste měli pít rum s colou, nikoli colu s rumem. Druhá rada se týká limetkové šťávy, která do cuba libre patří i nepatří.

Jak jistě nemusíme vysvětlovat, rum je destilát z melasy, která se vyrábí z cukrové třtiny. Každý rum proto obsahuje různé množství cukru – čím sladší rum je, tím vhodnější je do cuba libre přidat limetkovou šťávu, která by sladkost rumu a coly snížila. Pokud rum moc cukru neobsahuje, kyselé šťávě z limetky se naopak raději vyhněte.

„Nejlepší je ale rum samotný. Třeba koňak byl přesně takhle vždycky vnímaný, ale v posledních letech se snaží přiblížit mladším zákazníkům, a to tím, že se začíná pít i jako součást koktejlů. S rumem je to přesně naopak, protože se zákazníky snažíme přesvědčit, že jsou rumy, které jsou kvalitou srovnatelné s těmi nejlepšími whiskami. To je teď naše výzva,“ říká Miguel Smith.

Rum je výjimečný v tom, že se vyrábí po celém světě 20 stupňů severně a 20 stupňů jižně od rovníku. Jednoduše řečeno, kde může růst cukrová třtina, tam můžete vyrábět rum. Takže pokud jste doteď považovali za geograficky nejrozmanitější alkohol whisky, není to pravda. Je to rum.

To je skvělá věc, protože díky téhle diverzitě existuje takové množství různých rumů, že vám jejich objevování zabere celý život. A rozhodně se tomu nebraňte. „Když piju nějaký alkohol, nepiju jen tu samotnou tekutinu, ale piju i emoce, je to moment, který si budu pamatovat. Když si tyhle vzpomínky vybavím, je pro mě rum něco jako lepidlo, co to všechno spojuje. Díky rumu můžu cestovat v čase zpátky ke svým vzpomínkám,“ na okamžik se zasní Miguel.

Pokud s rumy začínáte, vyberte si nejdřív nějaký sladší, případně kořeněnější, to je pro začátečníky vždycky dobrá volba. Neorientujte se ale podle stáří, to v případě rumu není zárukou kvality – vysoká teplota tropických oblastí, kde spousta značek rumů zraje v sudech, totiž celý proces (včetně odpařování) urychluje, takže jeden rok na Barbadosu je jako tři roky ve Skotsku.

„Když si poprvé loknete rumu, měli byste cítit jeho sílu. To je první indikátor, že pijete přírodní produkt. Jazyk vám tím říká, že ta tekutina byla vystavena působení dřeva, které jako člověk nemůžete strávit. První reakce by tedy měla být, že se to vaše tělo pokusí odmítnout,“ radí Miguel.

Druhý indikátor kvality je, že při pití rumu nebudete mít ukrutnou žízeň. „Když si loknete a během 30 vteřin nemáte nutkavý pocit se napít a spláchnout svůj jazyk, pijete pravděpodobně kvalitní rum, který v sobě nemá přísady, jež jsou za tenhle pocit žízně zodpovědné.“

Použít byste měli ideálně takzvanou rock glass, tedy skleničku, které se v Česku nejčastěji říká whiskovka. Rum v ní by měl mít pokojovou teplotu, což je však v jeho případě zavádějící pojem, protože pro Čecha to bude někde kolem 22 stupňů, zatímco pro Barbadosana spíš 30 stupňů.

Každopádně rum nijak nezahřívejte a rozhodně ani neochlazujte. Rum o teplotě 18 stupňů vám bude pořád chutnat, ale jeho chuť se nerozvine. „Je to jako nedočíst detektivku až do konce a nedozvědět se, kdo byl vrah,“ směje se Smith. Teplota ve vašich úspěch je navíc 37 stupňů, takže čím chladnější rum pijete, tím víc práce bude s rumem mít váš jazyk a vaše chuťové pohárky.

S tím souvisí i poslední Miguelova rada – ledem rumu rozhodně nepomůžete, přesto není led v tomto případě žádné faux pas. Pokud vám zpočátku bude u rumu vadit množství alkoholu, led nebo pár kapek vody vám pití zpříjemní. Jen ovšem nikdy nedávejte led do skleničky jako první. Nejprve rum a teprve do něj vhoďte led. A ještě něco – jedna kostka ledu bohatě stačí.

Foto: Jan Schejbal

Čtěte také