Když se šperkařka Alexandra Mor na rok odstěhovala na Bali, měla plán: dodat ztracenou šťávu své tvorbě a přiučit se taky trochu místnímu umění. Její dobrodružství však nabralo neobvyklou odbočku, díky níž našla své opravdové já. Její kreativita získala nový rozměr, skrze nějž dala vědět světu o jednom z jeho velkých problémů.

Znali ji jako tvůrkyni elegantních, ručně vyráběných šperků s velkými drahými kameny. Sedm let si budovala mezi šperkaři svou pozici, ale při vzpomínkách na to, co už dokázala, ji jednoho dne přepadl pocit vyhoření. Ubíjelo ji totiž kloubení umění a byznysu.

„V jednu chvíli mi kdosi řekl, že se musím rozhodnout, co vlastně jsem,“ říká. „Jenže já se šperkařství vzdát nechci, pořád chci být umělkyní.“

Alexandra Mor

Loni v srpnu se vydala s rodinou na Bali, aby načerpala nové síly a inspiraci. A při tom se taky seznámila s Nadyou Yuti Hutagalung, indonésko-australskou modelkou, která spoluzaložila organizaci „Let Elephants Be Elephants“ a natočila stejnojmenný dokument, aby zvýšila povědomí o vybíjení slonů kvůli velké poptávce po slonovině v Asii. „Ten film přišel v ideální čas,“ říká Mor o novém impulzu.

I předtím si uvědomovala, že zabíjení slonů jen kvůli klům je vážný problém, ale až po zhlédnutí filmu si uvědomila rozsah tragédie a množství šperků a uměleckých předmětů vyrobených ze slonoviny. „Každých 15 minut je zabit jeden slon,“ žasne Mor. „Byla jsem překvapená, jakou moc slonovina v některých kulturách pořád má.“

A tehdy začala přemýšlet: Co bych jako designérka mohla v této věci udělat? I kdyby to měla být jen kapka v oceánu.

Při přemýšlení narazila na ořech slonovníku, kterému se taky říká přírodní slonovina. Ve skutečnosti to není ořech, ale semeno jihoamerické palmy. Tvrdá skořápka ukrývá bílou hmotu, texturou i vzhledem podobnou slonovině, která se tradičně používá k výrobě knoflíků.

Semeno slonovníku

Ale pro Mor to najednou byla udržitelná alternativa ke slonovině, díky níž mohla začít bojovat proti vybíjení slonů. Kreativně. Našla si dodavatele semen slonovníku v Ekvádoru a inspirována motivy a kulturou Bali začala vyrábět šperky s dotykem luxusu.

Na Bali sestavila tým složený z rytce dřeva, kostí, zlatníka a navrch začala spolupracovat s malou perlovou farmou na Sumatře. Tak vyrobila první slonovníkovou kolekci složenou z tuctu unikátních šperků, jeden kus od každého. Kombinují v sobě ručně rytá semena slonovníku, černé a červené dřevo z Bali, sumaterské perly, 22karátové zlato, drahé kameny i diamanty.

Designérka je napjatá, jak budou její klienti reagovat na nový směr, kterým se vydala. „Mám z toho malinko strach,“ přiznává. „Protože často, když jsou lidé na něco zvyklí a milují to, nemají přece důvod to měnit. Proto dál dělám i své tradiční kolekce, ale opravdu si myslím, že je nutné se vyvíjet. Jednak umělecky a objevovat přitom nové materiály, a taky ve svém myšlení.“

Na začátku září ji čeká výstava v New Yorku a 20 procent z výtěžku ze své slonovníkové kolekce hodlá věnovat sloní organizaci. Navrch Mor dokázala přesvědčit další designéry, aby vyzkoušeli práci se semeny slonovníku a přispěli tím k dobré věci.

„Něco na tom slonovníku je,“ přesvědčuje. „Je to semínko mnoha věcí. Je to semínko palmy, semínko nové myšlenky, semínko potenciálu a toho, co tady my lidé můžeme udělat. A to nejen pro slony. Ve slonovníku je hodně symboliky.“