Aktuální vydání magazínu Forbes

revolucie_sajt
Dědek 1

Někdy se sám ptám: Dědku, nejsi starý vůl, že tu platíš daně? …Ne, nejsem

Pošli to dál

Dalibor Dědek je podle žebříčku Forbesu jedním ze 40 nejbohatších Čechů. Zakladatel firmy Jablotron píše o tom, proč má smysl platit v Česku daně a proč by nikdy neodstěhoval svou firmu do daňového ráje.


Občas se mě někdo zeptá, proč jsem ještě mateřskou společnost holdingu Jablotron nepřemístil do nějakého z daňových rájů. Ptají se mě nejen ti, kteří to udělali (aby se vzápětí pochlubili kulatou sumou ročních úspor), ale i ti, kteří nabízejí právní a daňové poradenství. Přemístit sídlo firmy do země, kde je podstatně nižší daňové zatížení a často i stabilnější podmínky k podnikání, je dnes legální. Tedy alespoň formálně.

Poradenská společnost umí přesunout firmu doslova na klíč. Stačí podepsat u notáře dokumenty, zaplatit, počkat, až proběhnou příslušné procedury, a ejhle – původně českou firmu vlastní subjekt z Kypru, Nizozemska či jiné destinace. Zřízení kanceláře s personálem ve vybraném místě není asi taky žádný velký problém.

Až potud je vše čisté. Má-li se ale dostavit efekt snížení daní, měly by se také procesy, které vytvářejí zisk, přesunout do příslušné země. No a tam v řadě případů začíná švindl. Ačkoliv přidaná hodnota vzniká dál reálně v Česku, virtuálně se vytváření zisku přenese do nové destinace. V naší zemi pak zůstávají výkonné a často evidentně prosperující firmy, které však do státního rozpočtu téměř žádnou daň z příjmu neodvádějí. Mají totiž víceméně nulový zisk. Skutečný výdělek se vykazuje jinde.

Podobně funguje i řada velkých nadnárodních společností a řetězců. Jejich zisky jsou operativně směřovány tam, kde se odvádí nejmíň. Vše řídí chladný kalkul, morálka a společenská odpovědnost jdou stranou.

Abych ale neházel nespravedlivě všechny do stejného pytle, musím uznat, že existují případy, kdy má přesunutí české firmy do zahraničí jiný důvod. Například podnikáte-li v zemi, se kterou nemá Česká republika vyřešen problém dvojího zdanění, je přemístění často jedinou možností.

Teď ale zpátky k tomu, jestli neuvažuji o přesunu naší firmy jinam. Po pravdě řečeno, většinu času si myslím, že by to nebylo fér. Kdyby všichni, kdo v Česku podnikají, vyvedli své zisky jinam, ekonomika tohoto státu by se zhroutila. Navíc jsou tu jiní a větší, kteří by také mohli výrazně přiškrtit příliv peněz do státní kasy a neudělali to. Obával jsem se například, jak dopadne společnost Škoda Auto, a smekám před majiteli VW, že se k podobným praktikám nesnížili.

Mám-li však být zcela upřímný, mívám někdy o své morálce pochybnosti. Když tak sleduji večer v televizi zprávy a slyším o miliardách zmařených korupcí našich politiků, vkrádá se mi tu a tam otázka: „Dědku, nejsi ty vlastně starý a naivní vůl, že tu platíš daně?“ Zatím jsem se ale vždycky z chmurných nálad do rána vyspal…

Čtěte také