Jestli jste už oslavili čtyřicáté jubileum, australští akademici vám zavdali důvod zabalit to v práci dřív. Víc než třídenní pracovní týden může totiž podle jejich zjištění poškozovat váš mozek. Studie Melbournského institutu aplikované ekonomie a společenského výzkumu testovala 6500 lidí starších 40 let, zaměřovala se na jejich paměť, lingvistické schopnosti, soustředění a rychlost, se kterou jsou schopni zpracovávat informace.
Výsledky autoři porovnávali s údaji o tom, kolik hodin týdně jednotliví účastníci stráví prací. Do hranice 25 hodin práce týdně se jednotlivé schopnosti testovaných s každou další hodinou zlepšovaly, informuje server Sydney Morning Herald. Po jejím překročení ale začala jejich pracovní výkonnost klesat a o slovo se přihlásila slabost a únava. Účastníci výzkumu, kteří pracovali přes 60 hodin týdně, měli stejné, nebo dokonce horší výsledky mozkových funkcí než ti, kteří byli už v důchodu anebo byli nezaměstnaní.
Profesor ekonomie na japonské univerzitě Keio a jeden z autorů průzkumu Colin McKenzie to komentuje: „Práce může být dvousečný meč – může stimulovat mozkovou aktivitu, ale když je jí už moc, způsobuje únavu a stres, což může zase vést k poničení kognitivních funkcí.“ McKenzie se naopak domnívá, že dlouhé pracovní týdny nejsou až tak škodlivé pro mladší lidi. „Schopnost regenerace mozku u mladších lidí je trochu jiná,“ říká. „Mladší lidé jsou dlouhým pracovním týdnům dlouhodobě odolnější.“
Češi, kteří podle Eurostatu pracují v průměru 41,8 hodiny týdně, tak mají do ideálního pracovního systému starších lidí, který na základě testů doporučují protinožci, daleko. „Mnoho zemí se chystá zvýšit věk, od kterého lidé mohou pobírat penzi, což znamená, že lidé pracují i v pozdějších etapách svého života,“ říká McKenzie a doporučuje, aby se starší lidé věnovali co nejvíce duševním aktivitám, aby tak cvičili mozek a ten nezakrněl. „Výsledky studie naznačují, že lidé vyššího věku si mohou zachovat svoje kognitivní schopnosti prací na částečný úvazek 20–30 hodin.“
