Aktuální vydání magazínu Forbes

nwsltr1702sajt
kancelar-pocitac

Jedna věc, kterou chce vědět každý ředitel velké korporace

Pošli to dál

Asi byste čekali, že jako šéf startupového akcelerátoru trávím 100 procent svého času se začínajícími firmami. Většinou byste měli pravdu. Součástí mé práce je ale i setkávání se s řediteli velkých společností, kteří se čím dál tím více bojí, že je startupy převálcují.

Mají strach, že mladá a houževnatá komunita dokáže proměnit byznys tak, že korporace už nebudou potřeba. Právě proto mě oslovují a chtějí se startupisty navázat spolupráci.

Ředitel banky nebo lokální pobočky celosvětové reklamní agentury, country manager kosmetické firmy, operations manager velké pojišťovny. Ti všichni chtějí, abych jim poradil, jak najít a podpořit ty správné startupy. Naše rozhovory zpravidla začínají takto: „Nejsme už pro mladé a talentované lidi atraktivní a kvůli tomu ztrácíme schopnost být kreativní a inovativní. Mladí místo toho, aby šli pracovat k nám, chtějí zakládat startupy. Jak se k těmto lidem znovu dostat?“

Pravda je taková, že se velké společnosti bojí konkurence, kterou startupy představují. Zatím mají sice hlavně vliv na jejich HR, zítra ale mohou ohrozit jejich podíl na trhu nebo výdělky. A na to, aby se o ně začaly v té době zajímat, bude pozdě.

Čtěte také: Průvodce každého startupisty aneb Co jsme se naučili v Silicon Valley

Schválně se zeptejte lidí, kteří před 20 lety pracovali v hudebním průmyslu nebo v telekomunikačních službách. Podle společnosti Ovum Research přijde celý telekomunikační průmysl mezi lety 2012 a 2018 kvůli komunikačním službám nezávislým na poskytovatelích internetu, jako jsou WhatsApp nebo Skype, a které do svého byznysu nezahrnují poskytovatele internetu, o 386 miliard dolarů.

Disrupce je totiž nový standard.

Cože se to děje?

Startupy nabízejí ve srovnání s korporacemi větší flexibilitu, transparentnost, neustále se měnící prostředí a možnost pracovat v různých oblastech. Pokud je potřeba něco udělat, tak to jednoduše někdo udělat musí – a to dost rychle. Taková svoboda v korporaci neexistuje.

V minulosti mladí lidé spoléhali na jistotu, kterou jim korporát mohl poskytnout. Nyní si uvědomují, že to, co vytvářejí, by měli i vlastnit – intelektuálně i finančně.

Jeden z největších rozdílů mezi prací v korporaci a startupem spočívá v tom, na co všechno máte nárok. Pokud máte ve startupu svůj podíl, nepřímo vám tak náleží i část jeho duševního vlastnictví, v korporaci patří všechno firmě.

A nezapomínejme na potenciální výnos, který může startup svému zakladateli přinést ve chvíli, kdy prodá své know-how někomu většímu. Kdo z nás nesní o tom, že by prodal nápad, u jehož zrodu stál, a ve 35 by mohl do důchodu?

Není se tedy co divit, že startupy lákají ty největší talenty, které jsou aktuálně k mání. Jak se ukazuje, stále více šikovných a schopných lidí je ochotno vyzkoušet život startupisty, i když to pro ně bude s největší pravděpodobností znamenat mnohem víc práce a stresu než v korporaci.

Je to samozřejmě risk, když váš projekt neuspěje, můžete taky skončit s prázdnýma rukama. Anebo můžete být hodně za vodou, když se vám to naopak povede. Mladí lidé chtějí riskovat. Musí.

Čtěte také: Kdo je český startupista? Mladý a vzdělaný muž s chutí exportovat

Pracujete-li v informačních technologiích, tak jistě víte, že založit si vlastní firmu je aktuálně skoro bez problémů. Nepotřebujete k tomu moc peněz a díky volně přístupným nástrojům, cloudovým službám anebo akcelerátorům, jako je StartupYard, si coby začínající podnikatel vystačíte s málem.

Dokud nenajdete investora, který vás podpoří. Navíc, i v těchto zeměpisných šířkách už začíná být normální otevřeně mluvit, že se vám něco nepovedlo. Je to dobře, znamená to, že se přestáváme bát.

Samozřejmě ne každý mladý člověk si dnes zakládá startup. Nikdy dřív se to ale nedělo v takové míře jako teď. A tak ředitelům korporací na jejich otázky odpovídám: „Nejchytřejší lidé nemusí pracovat přímo pro vás. Ale vy s nimi můžete spolupracovat.“

Pokud ti nejchytřejší lidé preferují budování vlastní firmy, pro korporace není jiná cesta a měly by se více zaměřit na spolupráci se startupy jako s partnery, když nejsou schopny tyto lidi nalákat do svých řad. Samozřejmě – vaše firma se musí interně přizpůsobit a připravit se na to.

Umíte se přizpůsobit?

Jeden příklad za všechny – jakákoliv společnost se může rozhodnout, že si od startupu koupí jeho produkt, třeba software, místo aby ho vyvíjela interně – zní to jako velice jednoduchá a přímá spolupráce, že?

Teoreticky ano, ale v praxi to už tak snadné není. Je totiž potřeba, aby tomu korporace přizpůsobily své interní procesy a právně si ošetřily spolupráci s řekněme šestiměsíčním startupem, který může zítra zmizet.

Čtěte také: Jak na první andělskou investici. Řídit se hlavou, nebo srdcem?

Korporace se musí znovu hluboce zamyslet nad tím, jak získat nové zdroje – jak vytvořit pozice pro inovátory, kteří by pomohli vytvořit můstek ke startupům. A příliš času jim nezbývá. Dny, kdy startupy vzhlížely k velkým firmám, jsou pryč. Naopak dnes se musíte vy, korporace, zajímat o ně.

A pokud na ně nestačíte, přidejte se k nim. Druhou možností, jak byste se se mohli na úspěchu startupů podílet, je samozřejmě investovat do nich. Nejenže se dostanete přímo k lidem, kteří vás zajímají, ale budete mít taky šanci být součástí změn, jež startupy do byznysu přinášejí.

Hodně firem to už pochopilo a do startupů investují – od Intel Capital přes Axa Strategic Ventures nebo Google Ventures. Všechny tyto společnosti si uvědomily, že právě tohle je cesta, jak se stát součástí startupového hnutí. Navíc pro startup neexistuje větší uznání než investice od uznávané firmy. Podle článku z USA Today, tvořily korporátní venture investice 23,5 % ze všech venture investic v prvním kvartálu 2016.

Samozřejmě ne každý si může založit vlastní fond na financování startupů. V tom případě doporučuji alternativu. Vytvořte si ve společnosti pozici pro člověka, který bude fungovat jako spojka mezi vámi a startupy.

Každý začínající podnikatel vám potvrdí, že najít v korporaci toho správného člověka je obtížné. Společnosti si to ale uvědomují a čím dál víc jich už má někoho, kdo má na starosti hledání inovací nebo kdo je prvním kontaktem pro budoucí partnery zvenku.

Propojování dvou břehů

V případě, že nejste v situaci, abyste si vytvořili vlastní firemní zdroje, nebo nemůžete najít startup, jehož produkt potřebujete, můžete zkusit nalákat nové talenty tím, že začnete mluvit jejich jazykem.

Můžete třeba uspořádat hackathon. V poslední době tyto akce čím dál častěji sponzorují právě velké firmy. Je to pro ně výhodné – dají tak svým zaměstnancům i lidem zvenku prostor, aby ukázali svou kreativitu a jiný pohled na řešení problémů. A vy jste přímo u výsledku. Ale znovu opakuji – nedívejte se na hackathony jako zdroj nových zaměstnanců, ale jako zdroj pro nová partnerství.

Jednou z dalších možností, jak se dostat blíže ke startupové komunitě a novým technologiím, je mentorování v akcelerátoru. Naší rolí je především naslouchat a pomáhat podnikatelům rozvíjet jejich byznys. Je to ale také velká příležitost, jak být u toho, když se rodí nové firmy, které si budují vztah se svými zakladateli.

V minulosti bylo cílem mladých lidí stát se zaměstnancem velké korporace, která jim poskytla jakési jistoty. Dnes však chtějí zakládat svoje vlastní firmy. Časy korporátní dominance jsou nenávratně pryč.

Ale to neznamená, že s nimi zmizí i společnosti samotné. Vaše přežití nyní závisí na vaší schopnosti podporovat, spolupracovat a přizpůsobovat se inovacím. A je jedno, jestli přicházejí zvenku, nebo zevnitř. Budoucnost přichází nehledě na to, jestli jste, nebo nejste připraveni.

Čtěte také