Dan Kurzrock začal vařit pivo, když mu bylo 19. V kampusu Kalifornské univerzity v Los Angeles, kam právě nastoupil do prvního ročníku. A od začátku ho provázelo velké morální dilema – nemělo ale nic společného s tím, že v té době byl, co se pití alkoholu týče, ještě pod zákonem.

Coby studenta ekonomie se zájmem o udržitelný rozvoj ho hodně znepokojovalo něco úplně jiného – že na každou várku piva vyprodukuje také zhruba devět kilo sladového odpadu.

„Nemohl jsem uvěřit vlastním očím, když jsem viděl, kolik materiálu spotřebujeme na 20 litrů piva a kolik toho zbyde,“ vzpomíná dnes šestadvacetiletý podnikatel. „Říkal jsem si, že musí existovat nějaký lepší způsob. Nemohl jsem se zbavit pocitu, že prostě vyhazuji hromady ovesných vloček.“

tycinka

První krok ke změně udělal Kurzrock – spolu s kamarádem Jordanem Schwartzem – ještě na vysoké. Z toho, co po vaření piva zůstalo, začali společně péct a prodávat chleba. Pivní zbytky totiž stále obsahují dostatek vlákniny a proteinů k dalšímu využití. Pekli ve Schwartzově bytě a v kampusu prodávali zhruba 20 bochníků týdně. Vynášelo jim to dost, aby bez problému pokryli náklady spojené s jejich novým koníčkem.

„Zjistili jsme, že lidé jsou fascinováni příběhem, který stojí za naším chlebem. Tedy nejen tím, že se jedná o čerstvý, vlastnoručně dělaný chleba, ale že jeho hlavní přísadou jsou zbytky z nejoblíbenějšího nápoje všech vysokoškoláků,“ říká dnes Kurzrock.

Oficiální byznys Kurzrock a Schwartz rozjeli v roce 2012 (poté, co odpromovali) a pojmenovali ho ReGrained. Jen se přeorientovali z pečení chleba na výrobu müsli tyčinek, tisíců každý měsíc. „Výroba chleba byla příliš pracná, chtěli jsme produkt, který by šlo vyrábět ve větším množství,“ vysvětluje Kurzrock.

Founders-1200x672

ReGrained v podstatě vypráví působivý příběh o ohledu k životnímu prostředí, a to v době, kdy se potravinářský průmysl potýká s problémem obrovského plýtvání již tak omezenými zdroji. Veškeré obilniny používané k výrobě tyčinek pocházejí z místních pivovarů a ostatní ingredience jako například mandle nebo quinoa zase od ekologicky šetrných dodavatelů.

V zemědělských oblastech výrobci piva nezpracovaný odpad většinou prodávají místním farmářům jako krmivo pro zvířata nebo na kompost. Ve městech to ale nejde a využitelné zbytky většinou končí na skládkách. Podnikání přátel z ReGrained tak může být zajímavé i z tohoto pohledu. A zdá se, že malí pivovarníci se o tento startup už pomalu začínají zajímat.

Jedním z jejich dodavatelů je například i sanfranciský pivovar 21st Amendment. Podle svého zakladatele a sládka Shauna O’Sullivana při každé várce piva vyprodukuje přes dvě tuny sladového odpadu, což je samozřejmě mnohem víc než malinký podnik ReGrained může zpracovat. Většina jejich odpadu tak končí u farmáře v Central Valley, který jej používá jako krmivo pro dobytek.

brewers_grains

„Už se ale těšíme, až budeme ReGrained prodávat víc, jejich kapacita totiž roste. Jejich tyčinky jsou vynikající a je skvělé vidět, jak lze využít materiál, který by jinak skončil na skládce,“ dodává O’Sullivan.

Že ReGrained roste dokazuje i to, že dvojice spolužáků vybrala v prosinci na crowdfundingové platformě Barnraiser – která sdružuje lidi, již chtějí malými částkami sponzorovat zejména farmáře – zhruba 30 tisíc dolarů. Peníze Kurzrock a Schwartz obratem využili na výrobu nového druhu svých tyčinek. Do té doby fungovali hlavně ze svých vlastních úspor a dost dlouho také ve své domácí kuchyni. V roce 2014 se přesunuli do komerčních prostor a kromě prodeje na internetu si otevřeli i malý obchod a sbírali v něm i cenné reakce zákazníků.

Nyní tak mají – kromě chytlavého sloganu „Eat Beer“ – i plno nápadů, kam svůj byznys směřovat dál. Jejich cílem je být natolik velcí, aby mohli významně snížit problém s pivním odpadem. „Opětovné použití pivních zbytků je sice krásný nápad, ale nestačí to,“ nechal se slyšet Kurzrock.