Aktuální vydání magazínu Forbes

jajsembest_sajt
startupista00001

Kdo je český startupista? Mladý a vzdělaný muž s chutí exportovat

Pošli to dál

První vlna boomu české startupové scény je za námi. Česko zejména v posledních pěti letech získalo nové nadějné projekty a s nimi i nové, mladé podnikatele, kteří díky investorským penězům vytáhli své firmy do výšin a nemálo z nich dnes díky tomu může investovat též. Jenže jaká je obecná charakteristika českých startupů? A kolik jich tu vůbec je?

Na otázky se snaží odpovědět studie České startupy 2016, kterou v pondělí vydal Aspen Institut. „Přesný počet startupů, které v současné době v České republice fungují, není možné odhadnout, zejména kvůli neustálému vzniku a zániku projektů a nedostatečné shodě ohledně definice startupu,“ píše se hned v úvodu.

Čtěte také: Učte se od nejlepších. Jak Tesla a Under Armour mohou pomoci vašemu startupu

Přesná čísla tedy nedostaneme, Aspen Institute ale obeslal 550 startupů s dotazy na jejich zakladatele, místo registrace, potřebu financování a podobně. Odpověděla jich zhruba čtvrtina.

„Analýza české startupové scény je první částí projektu, který Aspen Institute Prague provedl se svými partnery. Jeho další část bude zahrnovat srovnání startupových ekosystémů v celé Visegrádské skupině, tj. v České republice, Maďarsku, Polsku a na Slovensku,“ říká spoluautorka studie a zástupkyně výkonného ředitele institutu Maria Stazskiewicz.

A toto je výběr podstatných charakteristik dnešního startupového ekosystému v Česku.

  • Mladí a vzdělaní zakladatelé

Až 80 procent zakladatelů českých startupů se pohybuje ve věku 20 až 40 let. A nejčastěji jsou mezi zakladateli lidé, kteří jsou věkově blíže spodní hranici. Z průzkumu vyplynulo, že 30,2 procenta českých startupistů-zakladatelů nepřesáhlo 30 let (věkové rozmezí 20 – 29 let). A pokud jde o jejich vzdělání, až 73 procent startupistů má diplom z vysoké školy.

  • Málo žen

Jen u 19 procent ze startupů, které se průzkumu zúčastnily, je mezi zakladateli žena. Startupový segment tedy rozhodně není genderově vyvážený, což pramení i z toho, že většina startupů je technologicky zaměřených, kde přítomnost něžného pohlaví není tak častá.

  • Pragocentrismus

Podle studie je většina startupů (58,8 procenta) zaregistrovaných v Praze. Na Brno pak v tomto ohledu připadá jen 15,3 procenta startupů, což může být pro leckoho překvapující. Moravská metropole byla totiž v posledních letech často skloňována jako líheň mladých technologických projektů.

A pokud jde o registrace v zahraničí, pak vítězí anglosaské země. „Zahraniční registrace, které činí 7,2 procenta, jsou většinou ve Velké Británii následované Spojenými státy americkými,“ uvádí se mimo jiné ve zprávě.

  • Dospívání scény

Česká startupová scéna byla po roce 2010 charakteristická svým rychlým růstem. Proběhl boom startupů, akcelerátorů a na scénu navázaných konferencí. Není tak překvapující, že valná většina ze současných českých startupů (85 procent) vznikla v posledních pěti letech. Dnes již scéna svým způsobem dospívá.

  • Zaměření na digitál

Téměř třetina (27,7 %) startupů působí v oblasti softwaru jako služby (SaaS), hned za nimi jsou projekty orientující se na webové a také mobilní softwarové služby. Z toho je patrné, že valná většina českých startupů se orientuje na digitální technologie.

Obory budoucnosti s vysokou přidanou hodnotou (nanotechnologie, biotechnologie apod.), ale také vstupní bariérou tak zůstávají stranou zájmu místních mladých projektů.

  • Bez příjmů

Skoro polovina (46,9 procenta) českých startupů ještě negeneruje příjem. Pětina z nich pak začala vydělávat v prvním roce svých aktivit a zbytek až později.

  • Rozjezd z vlastních zdrojů

Až 78 procent českých startupistů pro rozjezd svého podnikání využívá výhradně vlastní finanční zdroje. Daleko za ním (12,8 %) pak skončila skupina s označením 3F (z anglického friends, family a fools) a se stejnou hodnotou i místní „andělští“ investoři. Peníze od venture kapitálového fondu využívá něco málo přes šest procent startupů, to už více zakladatelů využívá k rozjezdu svého podnikání dnes relativně levné bankovní půjčky.

  • Dotační apetit

Studie dále poukázala na fakt, že až 57 procent ze startupistů, kteří se průzkumu zúčastnili, by uvítalo čerpání určité formy veřejné podpory. V tomto ohledu se pro ně rodí velká příležitost v podobě národního inovačního fondu, který by měl českou scénu podpořit více než miliardou korun.

  • Chuť se učit

České startupy se mají chuť učit. Potvrzují to dvě čísla ze studie. Jedním z důvodů tohoto tvrzení je fakt, že téměř polovina (42,6 procenta) startupistů uvedla, že hlavním důvodem, proč chtějí jít do akcelerátoru, je mentoring od zkušených profesionálů. Nejčastěji využívanou podporou se s téměř 30 procenty stal též mentoring

  • Globální fokus

Celý svět. To je primární trh pro většinu startupistů v Česku. Alespoň se tak vyjádřilo 61,4 dotázaných respondentů. Zároveň ale expanzi na zahraniční trhy berou jako svou nejčastější výzvu. 

A z čísel vyplývá, že necelých 40 procent startupů se soustředí pouze na český trh, který je ale charakteristický nízkým počtem zákazníků, navíc značně specifických. To značně limituje potenciál budoucího růstu. Na druhou stranu právě pro to, že je český trh malý, stává se vhodným místem pro odzkoušení si svého produktu na reálných zákaznících. Po úspěšném otestování na českém zákazníkovi pak může vyrazit dále do světa.

Čtěte také