Aktuální vydání magazínu Forbes

Čech a jeho pekárna v ráji surfařů aneb Když na Bali zavoní kváskový chléb

Pošli to dál

Bylo ráno, kolem voněly čerstvě napečené chleby a croissanty – a on čekal. Čekal a doufal. Byla půlka srpna 2015 a Jiří Hájek se zrovna pouštěl do největšího dobrodružství svého života. Ten den otevřel svoji pekárnu a kavárnu Coffee ‚n‘ Oven. Podnik s exotickou adresou: Bali, Indonésie. Jenže nikdo nepřicházel…

Čtěte také: Byznys po asijsku. Jak se Čech snaží prorazit s kavárnou v Hanoji

Než se dočkal prvního zákazníka, uplynuly tři hodiny. „Koupil si chleba a my jsme na něj se všemi zaměstnanci koukali jako na boha,“ vzpomíná dnes devětačtyřicetiletý podnikatel. Pak se stavilo ještě pár lidí. Na pečivo, na zákusek, na kafe.

Tržby ten den Hájek nemusel počítat dlouho: vydělal 700 tisíc indonéských rupií, tedy něco přes tisíc korun. „Říkal jsem si, že jestli to půjde takhle, tak bychom toho měli nechat hned.“

Jenže další den tržby poskočily, za týden byly na dvojnásobku a začaly rychle růst. Za chvíli se podnik ocitl v černých číslech. Kdo přišel, už neodešel – více než polovina zákazníků jsou stálí klienti, vracejí se pravidelně. „A každý den máme vykoupeno,“ těší českého dobrodruha.

Jeho podnik se rychle zařadil mezi trendy místa na Bali. Chodí do něj expati, kteří na ostrově trvale žijí (především Francouzi, Italové, Němci, ale i Australané), a oblíbený je i mezi turisty. Vyhledávají ho travel blogeři, kteří oceňují jeho atmosféru, a jako povinná zastávka slouží i pro řadu Čechů toužících ochutnat jim dobře známý chléb na tak nezvyklém místě.

Coffee ‚n‘ Oven nabízí zboží, které je v rýžovém asijském ráji trochu zjevením. Bagety, chleby, briošky, croissanty… „Jsme ‘artisan bakery’ a snažíme se péct co nejkvalitnější a zajímavé pečivo, přidávat koření a bylinky do chlebů… Máme francouzské bagety, italské ciabatty, před dvěma lety jsme si založili kvásek, pečeme chleba rustic sourdough, který má blízko k české šumavě,“ vyjmenovává Hájek bestsellery.

A hrdý je i na svoje balijské cukráře, o kterých tvrdí, že dokážou zázraky a mohli by se klidně utkat s konkurencí ve světě. Ačkoli nikdy nezažili Vánoce, v prosinci pečou štóly s domácím marcipánem podle 160 let starého receptu či tradiční italské panettone.

Vyrábět takové potraviny v Asii však není jednoduché. Za kilogram kvalitní dovezené mouky tu dáte klidně 150 korun. Díky zájmu zákazníků si však Hájek takový „luxus“ může dovolit. Nakupuje mouky z Německa, Francie a Itálie, ale nechává si dovážet i vysoce kvalitní japonskou. Z té místní bohužel evropské delikatesy vyrobit nelze.

Naproti tomu indonéská káva je opravdovou lahůdkou. V Coffee ‚n‘ Oven nabízí vlastní směs 7 Islands espresso, kterou Hájek praží z arabik ze Sumatry a Bali. Chutná po tmavé čokoládě, karamelu a jahodách.

V gastronomii a pohostinství není Jiří Hájek nováčkem. Kavárnu už provozoval v Německu i v Česku, má zkušenosti také s výrobou kávy. Věnoval se ale i marketingu. Shoda okolností a dávný sen ho pak ale přivedly na druhý konec světa.

Jednoho dne se totiž ocitl v Praze bez práce. Tehdy se ve špatné náladě toulal centrem hlavního města, až se ocitl před výlohou jedné cestovní kanceláře. Mezi spoustou nabídek ho upoutala jedna přímo uprostřed: let na Bali. Do Indonésie, kterou už od dětství toužil poznat. „Proč ne teď,“ řekl si a letenku na místě koupil.

Myšlenka, že zemi procestuje celou, ho však záhy po příletu opustila. Ostrov si ho okamžitě získal. „Strávil jsem tu měsíc a půl a bylo mi jasné, že se vrátím,“ vzpomíná na první dojmy. A skutečně, za rok byl zpátky. V roce 2013 se spolu s kamarádem rozhodl, že otevře restauraci. Jenže ve chvíli, kdy už byl podnik takřka připravený vítat zákazníky, se nedohodli na zásadních věcech a z plánů sešlo.

Hájka to zdrtilo. Jeho dlouholetý sen žít v Indonésii, který už se zdál tak blízko, najednou mizel. Seděl na motorce, silnice ubíhala kolem něj a hlavou mu běžely chmurné myšlenky. „Vždyť já tu nic nemám!“

Koupil si pivo, sedl si na pláž a přemítal. Vrátit se domů, nebo ještě bojovat? Nakonec se rozhodl, že to zkusí znovu. Vzal část konceptu pro plánovanou restauraci a začal budovat nový podnik. A v srpnu 2015 otevřel ve městě Canggu, ráji surfařů a digitálních nomádů, svou vysněnou pekárnu a kavárnu.

Úspěch podniku ho přivádí i na další logickou myšlenku: otevření dalších poboček. S rozvojem mu pomáhá i dcera Karolína, která se za ním přistěhovala a Hájek o ní říká, že je jeho hnací silou. Plánují spolu novou pobočku v Canggu a další na Bukitu, jižním výběžku Bali. „Je tam spousta hotelů a vil a žádný takový podnik tam nemají,“ říká.

Momentálně ho však dostatečně naplňuje úspěch, kterého už teď dosáhl. „V cizí zemi se zcela odlišnou mentalitou i náboženstvím se podařilo sestavit tým 23 místních lidí, který dělá výhradně evropskou kuchyni,“ pochvaluje si. „Dělají poctivě svoje řemeslo a jsou stejně jako já hrdí na naši značku. To je pro mě největší úspěch.“

Čtěte také