Na pražské burze se poprvé od listopadu 1989 začne obchodovat s firmou, která má typickou charakteristiku rodinného podniku. Kofola řízená Jannisem Samarasem, jehož rodina ji majoritně také ovládá, zítra vstupuje na parket. Minoritní akcionář Enterprise Investors, jenž do Kofoly vstoupil v roce 2008 a drží v ní 43procentní podíl, totiž uvolní na trh část ze svého balíku akcií. Ten tak klesne na 34 procent. Jde prakticky o realizaci částečného exitu a zhodnocení jeho investice.
Jedno procento akcií bude navíc nově emitováno samotnou Kofolou ČS. Samaras ani jeho zbylí minoritní společníci neplánují firmu opustit či svůj podíl prodat. Vydáním nových akcií se jejich podíl sníží z dnešních 56,7 procent na minimálně 56 procent.
Proč zdůrazňujeme, že Kofola Československo (Kofola ČS) je rodinná firma a pro letošek ji také patří čtvrté místo v žebříčku rodinného podnikání Forbesu? Takto řízené společnosti bývají úspěšné, pracují s dlouhodobě formulovanou vizí a nenechávají se strhnout ke krátkodobým dobrodružstvím. Kofola ČS má za sebou úspěšnou cestu postupného růstu a marketingově šikovného oživování pozapomenutých značek a vyrostla ve středoevropskou skupinu, jež za první pololetí letoška utržila 3,3 miliardy korun a její ziskovost měřeno EBITDA vzrostla o 46 % na 608 milionů Kč. Úplně se jí nedaří vlastně jen na polském trhu. Vyplatí se tedy koupit její akcie?
Prohlédněte si náš žebříček 65 největších českých rodinných firem:
Firma může růst na Balkáně
Ačkoliv je image Kofoly ČS kořeněna pozitivními emocemi, dobře víte, že city do investování nepatří. Abychom mohli lépe rozklíčovat, jaká může být budoucnost skupiny, je nutné se podívat nejprve do minulosti. Samarasovi podnikají v nápojích od počátku 90. let a ačkoli Kostas Samaras – otec zakladatel – letos zemřel, Kofolu už osm let výkonně řídí jeho syn Jannis. Z hlediska předávání generací, které firmy občas ohrozí, tedy zatím nebezpečí nehrozí. Už bylo provedeno.
Když rodina získala svou vlajkovou značku Kofola, kterou šikovným marketingem dostala opět do nejširšího povědomí lidí, pustilo se vedení do dalšího rozšiřování svého produktového portfolia. Ať už interně nebo akvizicemi. Společnost se tak stala producentem i distributorem značek jako Vinea, Top Topic, UGO, Rajec, Jupí či Semtex a mnohých dalších. Jinými slovy, firma si vybudovala produktovou nabídku, která se rozpíná přes mnoho kategorií – kolové nápoje, sycené vody, nesycené vody a džusy, sirupy, dětské nápoje, energetické nápoje i studené čaje.
Akviziční cíle byly často charakterizovány odvahou převzít upadající nápoj, zařadit jej do svého výrobního i distribučního procesu a marketingově náležitě komunikovat. Dobrou práci rodina Samarasových odvedla díky důrazu na koncept točené Kofoly, která firmě přináší vyšší marže a je velmi populární.
Čtěte také: Zemřel Kostas Samaras, spolustrákce legendy Kofola a otec zakladatel
V současné době je v nápojovém segmentu Kofola ČS lídrem na Slovensku s více než polovičním tržním podílem v segmentu on-trade kolových nápojů. U našich východních sousedů má firma propracovaný systém přímé distribuce, který slouží jako vzor pro ostatní země. Jde o celosvětový unikát, lokální hráč s dominancí na trhu oproti gigantu Coca-Cola. Navíc jsou v běhu jednání o akvizici dalších minerálních vod.
V Česku je Kofola ČS na místě druhém, v Polsku se firma zaměřuje na privátní značky, ale silný domácí brand jí zatím zjevně chybí, což se odráží v poklesu tržeb i nižších maržích. Poslední významnou akvizicí se stal výlet na hranici Balkánu, do Slovinska.
Jannis Samaras.
V letošním roce tam firma uspěla s nákupem nápoje značky Radenska za zhruba 1,8 miliardy korun. V Radenske bylo nicméně 1,1 miliard korun hotovosti, čistý dopad transakce na cash flow skupiny tak představoval 0,7 miliardy. Jde o historicky populární nápoj pro obyvatele celé bývalé Jugoslávie, synonymum pro minerálku stejně jako naše mattonka. Radenska údajně nebyla dobře řízenou společností – ve strukturách ji vlastnily státní podniky – a rozhodně nevyužívala svého historického potenciálu. A tak se dnes v restauracích na Balkáně běžně stává, že si klient objedná „radenskou“ a dostane nápoj od konkurence.
Hozená rukavice, nemyslíte? Tím spíše pokud se bavíme o celé bývalé Jugoslávii, o seskupení sedmi států s více než 20 miliony obyvatel. Značka je z dob minulých v hlavách spotřebitelů silně zakořeněná, bude tedy zřejmě potřeba více investovat do distribuce než do marketingové komunikace. Paralela s československou kofolou je nasnadě…
Jak drahá je Kofola?
Při racionálním investorském pohledu tedy vidíme, že především díky otevřené cestě na Balkán má firma kam růst. A kromě trhů bývalé Jugoslávie je pravděpodobné, že Kofola bude chtít nalézt další alternativní segmenty i na domácím hřišti. Příkladem může být budování sítě barů s čerstvými džusy UGO. Čím dál početnější zastánci zdravého životního stylu se totiž raději vyhýbají sladkým nápojům. I když Kofola originál obsahuje podle výrobce zhruba o třetinu méně cukru než Coca-Cola, pořád je skupina lidí, kteří dají přednost čerstvému džusu. Segment sice zatím není profitabilní, ale nárůsty tržeb jsou značné – letos v září rostly tyto okrajové segmenty meziročně o více než 40 procent.
Čtěte také: Dějiny kapitalismu v Česku: Tohle je 20 nejvýznamnějších private equity obchodů u nás
Toto všechno si musíte uvědomit, až budete zkoumat ceny akcií Kofoly a důvody, proč je (ne)koupit. Akcie ze sektoru nápojů se obchodují spíše na vyšších valuačních násobcích, medián sektoru nealkoholických nápojů EV/EBITDA je dvouciferný, a v současnosti se pohybuje mezi 11 a 13. Proto je nastavení cenového pásma 500—650 korun za akcii v úpisu rozumné. Směrem k dolní hranici by se akcie obchodovaly s diskontem vůči svým konkurentům, většinou nápojovým gigantům. V současné době se bude jednat o akcie určené především drobným investorům, neboť likvidita titulu bude z hlediska velkých bank omezenější. Volně se bude obchodovat pouze s pěti až deseti procenty akcií.
Další akcie se pravděpodobně v další vlně exitu dostanou na trh v budoucnu, což obchodní likviditě posléze pomůže. Logicky, minoritní akcionář Enterprise Investors bude mít zájem prodat v budoucnu za vyšší cenu a na této vlně by se mohli svézt i drobní akcionáři. Titul bude také vyplácet dividendu, která však nebude nijak vysoká, protože management preferuje firmu dále rozvíjet a většinu volných prostředků bude chtít směřovat do rozšiřování byznysu.
Z dostupných informací vyplývá, že se akcie budou prodávat v rámci upisovacího pásma mezi 500 a 650 korunami. Akcie tak mohou být výhodnou koupí, pokud se jejich hodnota bude blížit spodní hranici pásma. Každý investor nicméně musí sám posoudit, zda je pro něj taková investice vhodná.
Autor je analytikem ČSOB Asset Management
Historie kofoly
Recept na Kofolu se zrodil v dobách komunismu hlavně coby náhražka tehdy nedostupné Coca-Coly. Za minulého režimu velmi oblíbená značka v období raného kapitalismu upadala a pseudokofolu vyráběl kde kdo. Zlom přišel na prahu milénia. V dnešní době již dobře známá rodina Samarasových získala ochrannou známku, čímž se stala jediným výrobcem a distributorem Kofoly. Záhy se začalo dařit. Vyčpělá značka byla důmyslně oživena, postupně získávala na oblibě a nastoupila řada vtipných reklam s ústředním mottem „Když ji miluješ, není co řešit…“ Marketingová strategie Kofoly jednoznačně staví na pozitivním emočním fluidu a jako taková bezpochyby pomohla k růstu tržních podílů i ziskovosti.
