Aktuální vydání magazínu Forbes

Komentář: ČNB chladí ekonomiku, hypotéky podražují, průmyslníci se těší

Pošli to dál

Česká národní banka pustila před prázdninami hasicí přístroj na přehřívající se českou ekonomiku.

Zvýšením úrokových sazeb chce ochladit především stále rostoucí ceny nemovitostí a také rychle stoupající mzdy, které mají dokonce vyšší tempo než před 10 lety. Tedy před vypuknutím největší finanční krize od 30. let minulého století.

Základní repo sazba proto vzrostla na jedno procento. Podle všeho to nebude stačit a ještě letos nás čekají další jedno až dvě zvyšování. Ceny prostě rostou rychleji, než je centrálním bankéřům milé. A hlavně nerovnoměrně. V takové situaci je rozhodnutí ČNB logické a moc jiných možností jí nezbývá.

Čtěte také: Silnice stavíme a opravujeme špatně. Brzdí to Česko v ekonomickém růstu?

„Ekonomika se přehřívá, tedy roste rychleji, než je její dlouhodobě udržitelné tempo. Nejvíce je to patrné na dvou místech: na realitním trhu a na trhu práce. Při omezeních na straně nabídky na obou trzích je poptávka příliš vysoká a je nutné ji zchladit vyššími úroky,“ říká hlavní ekonom Deloittu David Marek.

O tom prvním vědí nejvíce developeři a lidé, kteří v poslední době shánějí bydlení. Růst cen nemovitostí nejen v Praze, ale po celém Česku nebere konce a k tomu se přidalo už i zvyšování cen hypoték.

Jejich průměrná sazba se za poslední rok podle Fincentrum Hypoindexu zvýšila o půl procentního bodu, a pryč jsou tak doby, kdy se banky přetahovaly o nové klienty s pětiletou úrokovou sazbou „pod dvě“.

Tento měsíc navíc ČNB omezila maximální výši hypoték v porovnání s hodnotou pořizované nemovitosti. To je úplně v pořádku, předpokládat zdravý vývoj zadlužování společnosti se stoprocentními hypotékami, které ještě banky mnohdy navyšovaly o bonusy na zařizování bydlení, je zcestné.

Developeři hlavně v Praze viní z růstu cen bydlení úředníky, kteří podle nich zbytečně protahují povolovací řízení a výsledkem je dlouhodobý nedostatek bytů. Těch například podle šéfa plánování a rozvoje Prahy chybí v hlavním městě více než 20 tisíc.

Na druhou stranu developerům pochopitelně rostoucí ceny vyhovují, byť často tvrdí opak. Mají totiž vyšší marže a mohou realizovat dražší projekty. Nebo také projekty, u nichž by se v chladnějších časech báli o jejich návratnost. Například ty v horších lokalitách. Teď se prodá prakticky všechno a situace hodně připomíná rozjetý předkrizový rok 2007, po němž přišlo vystřízlivění hlavně u panelákových bytů a bydlení právě v horších lokalitách. Naopak například ceny pozemků se prakticky nehnuly dolů ani v nejhorších krizových letech.

O růstu mezd a zároveň nedostatku pracovníků zase vědí hodně čeští průmyslníci i zahraniční firmy podnikající v ČR. Nedostatek lidí je věčné téma v těchto kruzích už minimálně rok a výsledkem je, že i jinak šetřivé tuzemské společnosti musely sáhnout k mnohdy výraznému navýšení mezd.

To je obvykle navíc taženo společnostmi se zahraniční účastí a je jasné, že pokud například Škoda Auto vyplatí rekordní bonusy a zvýší razantně mzdy, propíše se to do hospodaření firem v celém jejím širokém okolí. Ty na to musejí reagovat a musejí si sáhnout do svých zisků. Proto se minimálně část majitelů českých společností už tak trochu těší na příchod dalšího ochlazení, byť slovo krize by asi použili neradi.

„Už to musí skončit. Nejde najít vlastně nikoho, kdo by byl alespoň trochu kompetentní na jakoukoli práci. A zakázky tlačíme dopředu, protože na jejich zpracování nemáme kapacity,“ uvedl anonymně jeden z českých průmyslníků.

Jinak řečeno by rád vyměnil část zakázek za stabilizaci byznysu. Otázkou samozřejmě je, nakolik je trhem vynucené zvyšování mezd v tuzemských společnostech v pořádku a zda pouze nenapravuje dlouhodobé podhodnocení ceny práce v Česku. Na tom se ekonomové neshodnou. Jedni argumentují malou produktivitou, kterou tuzemská ekonomika takto vyvažuje (spolu s kurzem koruny), druzí zase upozorňují na to, že se za posledních deset patnáct let nepřibližujeme západní Evropě, jak bychom mohli, a že je načase s tím něco udělat.

Co myslíte vy?

Čtěte také