Aktuální vydání magazínu Forbes

obalgha_sajt_2017-03
krev

Krevní test, co pozná jakoukoli rakovinu v zárodku? Vsadil si na něj Bezos i Gates

Pošli to dál

Napadlo vás někdy, jak by vypadal svět, kdyby existoval jednoduchý krevní test schopný odhalit jakýkoliv druh rakoviny už v raném – léčitelném – stadiu? Zatím to zní jako science fiction, ale už za pár let to prý může být skutečnost. Alespoň to tvrdí biochemická společnost Illumina, průkopník v oblasti levného a účinného sekvenování, tedy „čtení“ DNA, jejíž odhadovaná hodnota je 24 miliard dolarů.

Právě ta spouští nový startup nazvaný GRAIL, tedy grál (protože takový test by byl pro onkology svatým grálem), do kterého investoři nalili už 100 milionů dolarů. Illumina chce mít většinový podíl. Mezi dalšími investory jsou kapitálové skupiny Sutter Hill Ventures a ARCH Ventures, Bezos Expeditions šéfa Amazonu Jeffa Bezose a Bill Gates.

gates

Kdyby taková technologie fungovala, přineslo by to nezměrné lékařské, hospodářské a společenské dopady. „Všechno tu soustředíme na vytvoření všeobecného rakovinového testu, univerzálního testu,“ vysvětluje Jay Flatley, který šéfuje Illumině 16 let a za tu dobu udělalo čtení DNA větší pokrok, než třeba zlepšování úrovně mikročipů.

„Je to naše největší investice,“ říká o GRAIL Robert Nelsen, společník v ARCH. Nelsen spoluzakládal Illuminu a před časem i několik nejlépe financovaných startupů vůbec včetně onkologické společnosti Juno Therapeutics nebo Denali Therapeutics. Juno před vstupem na burzu získala od investorů 310 milionů dolarů a Denali Therapeutics, která se soustředí na mozkové choroby, loni vybrala 217 milionů dolarů.

Myšlenka na založení GRAIL vznikla před půldruhým rokem. Vědci z Illuminy tehdy hledali DNA ve vzorcích krve a zjistili, že jejich stále účinnější přístroje jsou schopny odhalit i stopové množství DNA. A to nadchlo jak Flatleyho, tak Richarda Klausnera z vedení Illuminy.

„Existuje fenomén, který teď už známe, a sice, že nádory vysílají ve svých raných fázích do krevního oběhu svou DNA,“ řekl Klausner na summitu Forbes Healthcare v prosinci 2014. „Teď to můžeme s neuvěřitelnou přesností měřit. Myslím, že jedním z největších průlomů, jehož budeme v onkologii svědky během několika let, bude test krve nebo moči, který odhalí rakovinu v raném stadiu.“

Rakovinné bujení začíná se stejným genetickým kódem, jaký má člověk, u kterého vzniká. Ale DNA v nádorech postupně mutuje. V důsledku těchto změn přestanou buňky poslouchat příkazy organismu, aby odumřely nebo přestaly růst. Vyvíjejí si různé nástroje, které je skryjí před imunitním systémem a začínají ovládat energetické zásoby hostitele.

Nepatrné části změněné DNA jsou ale zřejmě od počátku přítomny v krvi. Flatleyho vědci si myslí, že mohou tuto DNA najít a rozpoznáním desítek až stovek různých genetických mutací s velkou jistotou říct, zda má zkoumaná osoba rakovinu, aniž by přitom děsili ty zdravé. V tuhle chvíli je to ale pořád jen sázka na technologii.

dna

Prokázat účinnost takového testu navíc bude namáhavé a drahé. Flatley předpokládá, že vznikne studie zkoumající desetitisíce pacientů, jejichž geny budou stokrát až tisíckrát znovu sekvenovány. Při hledání genetických změn se celý genom „čte“ až třicetkrát. Ale vzorky těchto pacientů mohou být sekvenovány stokrát až tisíckrát při hledání změn, které by odhalily rakovinu.

Každý rok by tak studie mohla rozeznat malé množství pacientů s rakovinou. Nejprve by mnozí z nich byli v pokročilých stadiích nemoci. Ale postupně by studie začínala pouze identifikací pacientů v raných stadiích nemoci, protože by byla schopna zachycovat nově vznikající nádory.

Projekt má ovšem i kritiky. Neodhalí test i bujení, které by normálně organismus udržel pod kontrolou, takže se budou léčit i lidé, kteří to nepotřebují? Může dojít k omylu? A stačí studie, byť jakkoli rozsáhlá, jako důkaz pro účinnost takového testu? Otázek je spousta.

Flatley uznává, že společnost bude muset postupovat zvolna. Jedna možnost je třeba kombinace testu GRAIL s mamografií. Mamografy mají vysoké procento falešně pozitivních výsledků. Kdyby pomohl krevní test určit ženy, které nepotřebují bolestivou biopsii nebo naopak stanovit rakovinu, kterou mamografy nepoznají, už to by byl krok kupředu.

Zatím takový test neexistuje. Flatley ale věří, že už za rok bude. GRAIL musí ještě jednat s americkým regulačním Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv FDA. Nemá výkonného ředitele. Klausner, bývalý šéf amerického Národního institutu pro výzkum rakoviny (NCI), opouští Illuminu, ale zůstane ve vedení GRAIL. A prozatím bude zřejmě nová společnost včleněna do rozpočtu Illuminy.

Flatley a Nelsen se ale nebojí popustit uzdu svým představám. Oba doufají, že test možná jednou rakovinu nejen odhalí, ale poskytne i klíč k jejímu potlačení. Možná by odhalené mutace DNA mohly být vpraveny do bílých krvinek upravených další Nelsenovou společností Juno a pacientovi injekčně vpraveny. Bílé krvinky mají schopnost bojovat proti patogenům, a byly by schopné rakovinné buňky zničit. Pacient by možná ani nezaznamenal, že měl rakovinu.

Odvážné sny obou mužů ukazují široký a inspirativní záběr jejich projektu i rozsah toho, co zbývá udělat. Juno vyvíjí způsob léčení, při kterém jsou zničeny všechny B-lymfocyty v těle, buňky imunitního systému, které se při některých druzích rakoviny „zblázní“. Ale taková léčba se nedostane na trh hned. Výzkumy tohoto typu jsou během na dlouhou trať.

Flatley chce ale postupovat rychle. Očekává, že obří klinický test stále nedokončeného testu GRAIL začne příští rok. A jestli je Flatley něčím pověstný, tak tím, že dodržuje termíny. „Onkologie se mění,“ tvrdí Nelsen. „Myslím, že vývoj na těchto frontách půjde rychle kupředu. Kdybych byl velkou farmaceutickou společností produkující minimálně účinnou, středně toxickou chemoterapeutickou léčbu, začal bych být neklidný. Myslím, že nám nastává fascinující doba.“

Čtěte také