Aktuální vydání magazínu Forbes

Lesk a bída českého horka. Trekové boty a žabky na pláž do města nepatří

Pošli to dál

Čecha poznáš podle špatných bot. Tohle nelichotivé rčení vzniklo už dávno v devadesátkách a mnozí Češi se mu dnes ohnivě brání. Pochopitelně.

Ti, kteří si nechávají do své klimatizované kanceláře pravidelně šít oblek na míru, hledí na materiál, mají letní i zimní verze téhož druhu saka, nové košile vyberou v každé kolekci své oblíbené značky a vědí, která barva, délka a styl kravaty jsou právě in, se samozřejmě ohradí. Oni do svého vzhledu investují. A dělají to rádi.

Čtěte také: Hodinky jsou věčné. Jaké si pořídit na nošení a jaké jako investici? 

Čeští muži mimochodem jsou – a to je slovo do vlastních řad – dokonce často lépe oblečeni než české ženy na podobných pozicích. Stačí tu a tam vyrazit pracovně za hranice. Italská, francouzská či španělská top manažerka neváhá utratit polovinu výplaty v luxusním butiku zvučné módní značky, ať té lokální, nebo nadnárodní, a ač v Paříži bydlí v krabici od bot, má ji plnou Chanelu, Dioru a Prady. Nikdy by ji nenapadlo přijít na prestižní společenskou akci v koktejlkách zakoupených o polední pauze v řadovém módním řetězci. Na svůj vzhled dbá a pečuje o sebe.

Češky ve stejně vysokých pozicích jsou oproti tomu spíše praktické. Za své slušné platy nakoupí spíš byty, auta a dobré vzdělání pro děti (budiž jim to ke cti), než by si pořídily drahý kabát a dopřály si opravdu pravidelnou návštěvu v salonu krásy. Když na sobě mají skutečně luxusní šaty, velmi pravděpodobně jsou jen zapůjčené. Utrácet za kvalitní módu je v Česku pořád vším možným, jen ne věcí dobrého vkusu a vychování. Byť se to v posledních letech zlepšuje, pořád nejsme tam, kde bychom měli nebo mohli být.

Většina z nás dobrý vkus v oblékání stále ještě zoufale hledá a učit se mu často ani nechce – pohřbívá jej pod nánosem výmluv, jako je cena, praktičnost či obligátní „jiné starosti“. Nad oblečením vůbec nepřemýšlíme.

Celou zimu nosíme my Češi přes jakýkoli model oblečení vysokohorskou péřovku z funkčního materiálu, ať je zima mírná, nebo krutá, a na nohou sešlapané válenky, celé léto pak věci na pláž.

Ano, já vím, že ne všichni. Ale proč pak člověk ráno na zastávce metra potká dívku, která má na těle docela elegantní šaty, přes rameno relativně slušnou kabelku – a na nohou plastové plážové žabky, klasické gumové flip-flops s pěnovou podrážkou, které nejspíš dostala zdarma, přibalené k červnovému vydání oblíbeného módního časopisu.

Sepraných ramínek od podprsenek jsem za měsíc květen v centru Prahy také viděla víc, než bych si přála vidět za celý život. A ne, špagetová ramínka také nepatří na každou postavu, dámy. O věcech, jako je nejen pravidelná pedikúra či kadeřník, ale i tak základní věc jako rychlá sprcha ráno, rychlá sprcha večer, radši ani nemluvě. Kdo občas cestuje pražskou MHD, tuší, o čem mluvím. Ano, i to se týká všech, ženy nevyjímaje.

Před pár dny mě v Revoluční ulici v centru Prahy šokoval muž, který si centrem města vykračoval v bermudách, s úplně rozepnutou košilí havajského vzoru, která odhalovala jeho mírně řečeno pivní tvary (konkrétně chlupatý pupek a solidní poprsí číslo dvě), na nohou crocsy. Říkáte, že to byl zřejmě nějaký dělník-řemeslník, který denně maká 14 hodin na stavbě ve 40 stupních a počítá každou korunu? Možná.

Na celou ulici však dotyčný halekal do ajfounu (snad abychom jeho impozantní sportovně elegantní look nikdo nepřehlédli). Tento typ telefonu (tedy iPhone od značky Apple) nevlastním, ale po zběžném ohledání na Alza.cz jsem zjistila, že čtyři momentálně nejprodávanější modely tohoto přístroje stojí mezi 20 a 30 tisíci korunami. Na něj tedy peníze jsou, na dlouhé kalhoty a jakékoli neplastové boty ne.

Zdá se vám tohle uvažování povrchní? Je móda věcí zbytečnou, zbytnou? Nemyslím si. Věřte tomu nebo ne, kvalitní oblečení přitahuje úspěch. Ne nutně drahé oblečení. Ale kvalitní, z dobrých materiálů, dobře ošetřené. Když na sebe člověk dbá, vyzařuje z něj úplně jiné sebevědomí. A má úplně jiné způsoby.

Možná byste taky chtěli něco změnit, ale jenom tápete. Možná nemusíte v práci nosit denně kravatu a sako, a přesto chcete být dobře oblečení. Co tedy nosit? Pak vám třeba přijde vhod pár základních rad. Berte je samozřejmě s nadsázkou. Jako celý tenhle článek.

  1. Muž nenosí krátké kalhoty do města nikdy. Ani ve třicetistupňových vedrech. Nikdy. Mnohem více než džínové bermudy vám prospějí elegantní plátěné dlouhé kalhoty z kvalitního dobře prodyšného materiálu. Krátké kalhoty a šortky patří jenom na rekreaci.
  2. Sukně či šaty ženy mají sahat nejvýše dva prsty nad koleno. Všechny kratší šaty patří na dovolenou a na pláž, případně k bazénu na zahradě. Když už oblékáte rozevláté letní šaty, určitě jste ráno viděla kamarádku žehličku, že ano?
  3. Nejsme země, kde by kultura či náboženství zakazovaly či nařizovaly ženám, jak a kde se mají zahalovat. Mělo by však být pravidlem, že ani sportovní tílko do kanceláře nepatří. Některé firmy si to dokonce dávají do interního dress codu. Nemusíte být letuška ani šéfka protokolu na konzulátu, abyste v kanceláři měla zahalená ramena a záda. Holá záda a paže si nechte na večerní koktejl na terase s přáteli v oblíbeném baru.
  4. Punčochy jsou samozřejmě passé. Ale podle bontonu by je žena měla nosit za každého počasí. Že jsou do sandálů zakázané? Ano, pravá dáma také nikdy nenosí otevřené sandály. Otevřené sandály jsou no-go. Ano, víme, dnešní doba je co do pravidel oblékání hodně uvolněná. Sandály a všelijaké páskové střevíčky jsou samozřejmě must have každé městské lady. Chápeme. Noste ale aspoň ty, co jsou z kvalitní kůže, nemají okopané špičky, odrbané ani uštíplé podpatky, a s každou vadou honem k ševci. A ukazujete-li holé nárty, paty a prsty u nohou, myslete prosím na pedikúru. Denně.
  5. Muž otevřené boty do města nenosí. Prostě ne. Na trhu je ohromné množství kvalitní letní obuvi, od polobotek po nejrůznější typy mokasín nejrůznějších barev a materiálů, dostatečně prodyšné a dost elegantní na to, aby vám, pánové, asexuální sandály či strašlivé crocsy nahradila. O trekových botách nemluvě. Ty si nechte na vodáckou výpravu, prosím. Dobře oblečený muž v parném létě, který v kanceláři nemusí dodržovat dress code s oblekem, by měl vypadat, jako by ho po práci čekal výlet na jachtě. Ne čištění bazénu.
  6. Starejte se o sebe a starejte se o své oblečení. Ranní sprchou to začíná, zřízením věrnostní kartičky do dobré čistírny to končí. Seriózně. Dobré materiály potřebují dobrou péči.
  7. Chystáte-li se někam, kde je předepsaný dress code, prostě ho dodržte. Když se neobléknete podle dress codu, dopustili jste se faux pas. To není projev nezávislosti a svobodomyslnosti, to je prostě buranství a neúcta vůči hostiteli. A ve slušné společnosti se něco takového nedělá.
Čtěte také