Pokud jste poslední roky nežili v izolaci, nemohli jste si nevšimnout české technologické firmy Kiwi.com (dříve Skypicker) a jejího úctyhodného růstu. K 1. květnu letošního roku ji opustila jedna z klíčových postav, bývalá výkonná ředitelka Lucie Brešová.

Co se naučíte při řízení firmy, která tak dramaticky roste? Jak se nabírá 500 lidí za rok? Protože jsme si kladli nejen tyto otázky, vyrazili jsme udělat podcast s Lucií Brešovou do Brna. Místo prosklené zasedačky jsme se příznačně sešli v jejím jediném současném působišti – u ní doma.

Čtěte také: Startup roku: Vítězem je Kiwi.com, v TOP 10 narazíte na překvapení

Na první pohled je zřejmé, že odcházení z firmy rozhodně nebylo snadné. „Je to, jako když jde dítě poprvé samo přes přechod. Máte radost, že to zvládne samo, ale zároveň zamáčknete slzu, že už vás nepotřebuje,“ říká pohodlně opřená do svého gauče.

Bývalá manažerka a první žena českého startupového světa má volno sotva dva týdny, ale už si ho naplno užívá. Hory střídá kolo a v centru všeho je 18měsíční syn Honzík. Sem tam ale ze zvyku zkontroluje svůj iPhone, jen aby zjistila, že ji žádný urgentní pracovní e-mail nečeká.

Z displeje svou pozornost přesouvá k velkým francouzským oknům, na travnatou terasu, která evokuje až zenový klid. „Nevěřím, že doma zůstanu sedět dlouho. Z osobního hlediska mě nyní hodně zajímá vzdělávání, které děti připraví na budoucnost. A nejen ty děti z elitních škol…,“ zamyslí se.

Nezavrhuje však ani myšlenku přidat se k dalšímu „bláznovi“, který by ji oslovil svou startupovou myšlenkou. Před čtyřmi lety jím byl zakladatel Kiwi.com Oliver Dlouhý. Už když se k němu přidala, rostl startup zajímavým tempem. Jak už to ale bývá, financí nebylo nazbyt.

„Potřebovali jsme lidi nabírat velmi rychle a vymáčknout z nich maximum. Zároveň jsme je ale nemohli zaplatit,“ popisuje Brešová a jedním dechem dodává, že právě zde hrála ohromnou roli osobnost zakladatele, který všechny kolem sebe dokázal nadchnout a motivovat i „bez“ peněz.

Výší výplat však starosti zdaleka nekončily. Dramatické navyšování počtu zaměstnanců způsobilo zmatky v řízení. „Najednou jste si nemohli dát 150 lidí do jedné místnosti a říct jim, co mají dělat. Zároveň se velice rychle měnily pozice, což celou situaci ještě komplikovalo,“ nastiňuje Brešová trable rychle rostoucí firmy.

Sama ráda s nadsázkou říká, že v takovou chvíli by přišel vhod manuál typu „co dělat, když vám firma roste o stovky lidí ročně“. Nic podobného pochopitelně k dispozici nebylo, a tak bylo Kiwi.com do velké míry závislé na metodě pokus-omyl.

„Ta neexistující příručka mi nejvíce chyběla v době, kdy jsme vyrostli o 500 lidí během roku. Kdyby mi tenkrát někdo řekl, ať si hlavně nastavíme firemní procesy a vypilujeme HR, ušetřil by nám spoustu vrásek.“

Firma svůj bezprecedentní růst, který jí vynesl i první místo v žebříčku Deloitte Technology Fast 50 (nejrychleji rostoucí firma ve střední Evropě), nakonec zvládla. Kromě uznání a zkušeností si Lucie Brešová ze svého působení odnáší také dvouprocentní akciový podíl. Pokud se Kiwi.com prodá, cena zřejmě neklesne pod 10 miliard korun.

„Co mi vždy šlo, bylo make things happen. Zařídit, aby věci fungovaly. V tomto ohledu to pro mě byla práce snů. Jednou jsem jela do Ikey pro stoly, o chvíli později jsem již řešila valuaci firmy s investory,“ říká dnes již s nutnou dávkou nostalgie.

Více o tom, jak se chová český jednorožec, největší tuzemská globální naděje od dob Avastu, si poslechněte v našem podcastu výše.