Lidé žijí déle, než kdykoliv předtím. Podle Světové zdravotnické organizace se většina populace může těšit vyhlídkou na život alespoň do svých šedesáti let. Země, kde se lidé dožívají nejvyššího věku, je Japonsko, těsně za ním se umístily země v oblasti Středozemního moře a východní Asie, stejně jako země se silnými ekonomikami a systémem zdravotní péče.
CCN se ptalo odborníků na dlouhověkost, proč lidé z těchto zemí přežívají ty ostatní a jaké tajemství stojí za jejich dlouhověkostí.
Japonské hodnoty
Japonci, kteří se dožijí šedesátky, se zpravidla mohou těšit na život v délce dalších 26 let. A to je více než kdekoliv jinde ve světě. Víc než čtvrtina tamní populace je momentálně starší 64 let a Okinawa je domovem světově největší populace staletých.
„Zčásti za to mohou místní stravovací návyky,“ říká John Beard ze Světové zdravotnické organizace. Jejich jídelníček obsahuje velké množství čerstvých ryb a zeleniny a současně malé množství masa a nasycených tuků. „Ale i tento tradiční jídelníček se začíná měnit,“ dodává Beard a myslí si, že celé to kouzlo kolem věku nebude jen v jídle.
„Druhou částí je totiž životní styl a taky to, že mají systémy, které identifikují a hlavně řeší klíčové faktory, jako je třeba krevní tlak,“ říká Beard. Navíc aktivní styl života je zde normou i v pokročilém věku. Ten je podporován rozsáhlými venkovními atrakcemi, které lákají lidi na čerstvý vzduch, a samozřejmě kvalitní infrastruktura zdravotnictví.
Sarah Harper, profesorka gerontologie na univerzitě v Oxfordu, nabízí ještě další pohled na japonskou dlouhověkost. „V jejich společnost fungují silné rodinné vazby a taky kulturní aktivity, které uvolňují stres,“ říká Harper. Pokud mají lidé pocit sounáležitosti se svou rodinnou a komunitou a udržují vyvážený poměr práce a volného času, jejich zdraví se zlepšuje.
Zdravá strava, aktivní životní styl i v pozdějším věku, snižování stresu – přestože víme, že tyto věci jsou pro dlouhý život zásadní, ne v každé zemi se dodržují.
Připijme si na jižní Evropu
„Už nyní máme v Evropě více starých lidí, než těch mladých,“ říká Harper. Na celém tomto kontinentu více než polovina populace může očekávat, že se dožije věku přes 80 let, především ti na jihu – a to díky středomořské stravě.
„I když se lidé začnou stravovat v tomto stylu v pozdějším věku, může to být stále velmi přínosné,“ říká John Beard. Tato vysoce uznávaná dieta se skládá z malého množství vína, čerstvé zeleniny, olivového oleje a opět – jen malého množství masa a nasycených tuků.
Podle Harper je tato strava rozhodně lepší než ta, která se skládá z velkého množství masa, smažených pokrmů a alkoholu. „Je to zdravější alternativa, než na jakou jsou zvyklí lidé především v severní Evropě.“
Nedávná studie dokázala, že lidé, kteří se stravovali tímto středomořským stylem, byli navzdory věku fyzicky i psychicky fit. Itálie, Španělsko a Francie mají populaci, která se, pokud se dožije šedesátky, může těšit průměrnému věku dožití 85 let. A podle Bearda svou roli hraje také teplejší klima v těchto zemích.
„Mají tam zažitou pravidelnou fyzickou aktivitu a teplé podnebí k tomu vyloženě nabádá,“ dodává Beard. V zemích, kde je chladné podnebí a kruté zimy, představuje aktivní styl života celkem výzvu.
Stáří se daří s prosperující ekonomikou
V dalších zemích, kde se lidé dožívají vysokého věku, platí, že zdraví jde ruku v ruce s bohatstvím a benefity, které s sebou nese silná ekonomika a systém zdravotnictví.
Singapur, Monako, Andora, Austrálie, Kanada, Lucembursko, Nový Zéland a Švýcarsko se dělí o stříbrnou medaili – průměrný věk zde taktéž činí 85 let. „Místa jako Monako mají vysokou populaci zámožných migrantů,“ říká Harper, která věří, že právě imigrace může mít vliv na stravovací návyky obyvatelstva, a tím pádem i na dlouhověkost. Země jako Austrálie, Kanada a Nový Zéland mají vysokou populaci tvořenou z Evropanů a ti všichni jedí dost podobně.
„Singapur je bohatá země, kde se jen málo lidí nachází na pomyslném společenském dně,“ říká Beard. Tato uniformita znamená, že většina lidí může žít takovým způsobem, který zajišťuje dlouhý život. Navíc důsledkem silné a rovné ekonomiky je i silný systém zdravotnictví. „Systém zdravotnictví například v Austrálii hraje důležitou roli, protože umožňuje všem přístup ke zdravotní péči,“ říká Beard.
Pokud má celá populace přístup ke kvalitním zdravotním službám, chronická onemocnění mohou být odhalena včas, a léčena dřív, než napáchají nevratné škody.
Žít déle než naši předci můžeme ale také proto, že naše životy jsou nesrovnatelně snazší, než ty jejich. Lidé v devatenáctém století měli co dělat, aby přežili každý jeden den. Naše dlouhověkost je tedy dána i tím, že naše životy jsou nyní mnohem méně stresující.
