Aktuální vydání magazínu Forbes

Manažerka a číšnice rozjely v lese za Prahou bistro jako z Karlína

Pošli to dál

Od dřevěné cívky, na níž se kdysi vinuly kabely, to je ke skalnatému srázu jen pár metrů. Kdyby ho nezakrývaly rozkvetlé šeříky a akáty, nabízel by výhled do romantického údolí potoka Loděnice, známého i jako Kačák, a na zvlněnou krajinu Křivoklátské vrchoviny. Přes kopec odsud, v obci v Podkozí, má své rodinné sídlo nejbohatší Čech Petr Kellner.

Čtěte také: Dva Vikingové, kteří chtějí dobýt Prahu islandským kváskovým chlebem 

„To místo je skvělé. A my toho chceme využít,“ říká rozhodně pětatřicetiletá Kateřina Vydrová Dvořáková. Všude kolem ní stojí větší či menší cívky, které slouží jako stolky, a palety místo křesílek. Zahrádka její restuarace Hřebenka má všechno, co si mileniálské bistro žádá – je tak trochu vintage, tak trochu DIY. „Místní jsou z nás ale nadšení, chodí sem rádi na pivo,“ upozorňuje druhá spolumajitelka, třicetiletá Simona Jakešová.

Majitelky restaurace Hřebenka Simona Jakešová a Kateřina Vydrová Dvořáková

Simča a Káča, jak se obě dámy mezi sebou i na Facebooku titulují, si tu plní svůj sen. Zvenku sice restaurace nezapře estetiku penzionu ze 70. let, uvnitř ale připomíná spíš podnik v Karlíně než v lesích u Unhoště. A po roce fungování mohou její majitelky říct, že se jim daří – hlavně o víkendech tu bývá plno, jak se sem sjíždějí cyklisté, ale i milovníci dobré kuchyně z Kladenska a Berounska.

Že si na sebe Hřebenka takhle rychle vydělá v podstatě jen na základě šuškandy na sociálních sítích, přitom nebylo vůbec samozřejmé. „Já jsem vystudovala pedagogiku, po škole jsem pracovala v několika velkých firmách, končila jsem jako manažerka retailu ve Vagabondu,“ vypráví Kateřina. A doplňuje: „Vždycky jsem ale chtěla zkusit dělat něco sama. Když jsem byla na mateřské, byl na to ideální čas. První takový pokus bylo, že jsem kamarádce při práci pomáhala s kavárnou.“

Právě tam se seznámila se Simonou, tou tišší z dvojice a zároveň tou, která měla už dřív zkušenosti z „kšeftu“. Coby vyučená číšnice pracovala v několika pražských restauracích, a jak říká, čím dál víc ji lákalo udělat se pro sebe.

S Kateřinou si role rozdělily následovně – starší z dvojice se stará o organizační stránku podnikání a Simona vládne kuchyni. Menu v její režii má daleko k zájezdním putykám, jaké bývají na českém venkově. Žádný guláš a svíčková za 89 korun, ale tagliatelle se salátovým pestem a piniemi, ossobuco s milánským rizotem nebo tapenáda z pečených paprik s mascarpone.

Ceny jsou logicky o něco vyšší, obvykle do 150 korun. „Vadilo nám, že jsme se v okolí neměly kde dobře najíst. Tak to plníme, vaříme z čerstvých surovin, ceny nemůžou být úplně nízké,“ říká Simona Jakešová.

Restaurace Hřebenka

„Teď jsme asi tak ve třetině našeho projektu,“ volí starší z podnikatelek lehce korporátní slovník. Tou třetinou má na mysli nejen stylový interiér, ale i zajímavě řešenou zahrádku a pořádání speciálních akcí, jako jsou různé jarmarky, hudební vystoupení či svatební oslavy. „Jednou bychom tu chtěly otevřít i pár pokojů pro hosty a restauraci zvenku zvelebit,“ líčí jejich vizi vzdálenou tři až čtyři roky. Její součástí je i to, že by dům, který si zatím pouze pronajímají, od nynějších majitelů koupily.

„To si to tady ale musíme ještě hodně ozkoušet, ale zatím nás to moc baví,“ loučí se za zvuků klepání z kuchyně, kde už se chystají pokrmy na následující den. Pondělí, kdy jsme se potkali, je totiž jediný den, kdy mají zavřeno.

Čtěte také