Aktuální vydání magazínu Forbes

Milionové batohy aneb Co se ve válce naučíš, v byznysu jako když najdeš

Pošli to dál

Ačkoli má dnes Jason McCarthy, bývalý americký voják a člen speciálních jednotek, firmu s milionovými příjmy, o podnikání nikdy nesnil.

Rovnou po škole zamířil na misi do Iráku a mezi lety 2003 a 2008 byl postupně nasazený také v západní Africe nebo v Evropě. Místo ocenění za prezentace před investory získal medaili za chrabrost. A přesto ho osud zavedl na dráhu byznysu.

Čtěte také: Místo milionu miliarda. Jak nepovedený byznysplán přinesl nečekané bohatství 

Může za to jeho žena, která pracovala jako diplomatka a měla k vojenskému prostředí také relativně blízko. Když zrovna pobývala v Abidžanu, největším městě Pobřeží slonoviny, McCarthy se rozhodl, že ji na pobyt tam lépe vybaví. Z působení v armádě věděl, jak důležité je mít u sebe správný batoh.

„V Africe nikdy nevíte, kdy přijde další státní převrat, a tak jsem jí vyrobil speciální batoh, do něhož se jí vejde všechno, ať už bude kdekoli. Postupně jsem stejný kousek dodal několika dalším lidem, kteří pracovali na ambasádě,“ vzpomíná na prapočátky své značky Goruck. (Z anglického rucking – pohyb s plným batohem, pozn. red.)

Po odchodu z armády v roce 2008 přišel moment, který dobře zná každý bývalý nasazený voják – komplikované začleňování se zpět do normálního života. Žena mu poradila, aby se naplno pustil tvorby batohů, což znamenalo částečně využívat své znalosti z „minulého života“ a neztratit s ním kontakt.

Prvotní nadšení však zbrzdila srážka s realitou. McCarthy neměl žádné zkušenosti s byznysem, výrobou ani marketingem a do starostí s podnikáním se navíc přidaly problémy ve vztahu. Rozvedl se se svou ženou a dle svých slov spadl na absolutní dno.

Záchranu nakonec nalezl v kamarádovi, který je základajícím členem Green Beret, což je organizace pomáhající bývalým vojákům najít znovu smysl života. „Bez pomoci komunity kolem speciálních jednotek a nadace Green Beret by Goruck byl jen další neúspěšnou firmou,“ je přesvědčený McCarthy.

Po depresivní vlně se rozhodl do byznysu skočit naplno a zadal inzerát na Craiglist, v němž stálo, že hledá návrháře batohů. Ozval se jeden pár z Montany a společně dali vzniknout první řadě batohů s názvem GR1.

McCarthy chtěl dle svých slov vytvořit produkt, který by byl dostatečně přizpůsobený na válečné podmínky, ale zároveň natolik líbivý, aby jej nosili i v New Yorku.

Zpočátku ale nemohl najít zákazníky, protože cena jeho batohů, do níž se promítla výroba v USA, byla na neznámou firmu příliš vysoká. Před McCarthym stál úkol, jak si vybudovat důvěryhodnou značku.

„Nevěděl jsem nic o Google AdWords nebo Facebook Ads. Zato jsem věděl, jak dát lidi dohromady díky společné fyzické výzvě. Vytvořil jsem proto Goruck Challenge – skupinový trénink odrážející tréninkové postupy speciálních jednotek,“ rekapituluje muž, který ukázkově naskočil na vlnu popularity netradičních fyzických výzev a s nimi spojeného byznysu.

Výroba batohů a příprava eventové části zabrala dva a půl roku. Do toho si McCarthy ještě splnil akademické ambice úspěšným studiem byznysu na univerzitě Georgetown ve Washingtonu, D. C. „Jsem vděčný americkým daňovým poplatníkům, že mi umožnili postavit se zpět na nohy,“ dodává.

Svůj byznys inkuboval právě na Georgetownu, a když v roce 2011 úspěšně graduoval, vedl fyzické Goruck výzvy skoro každý víkend napříč celými Státy. Těmi doposud prošlo přes 150 tisíc lidí.

A kolik McCarthyho celá tahle „legrace“ s batohy stála? Do svého byznysu investoval 75 tisíc dolarů, které on a jeho žena ušetřili z misí. Jak už to tak ale bývá, peníze spálil rychle, a tak do podniku vložil dalších 150 tisíc dolarů jeho nevlastní otec, který za to získal pětinový podíl ve firmě. Žádné další investice Goruck nespolkl, což je vzhledem k téměř 16milionovým příjmům v dolarech za loňský rok úctyhodné.

Zajímavé je, že nosit plný batoh je snadnější něž běhat a spálíte při tom stejně (prý možná i více) kalorií než při crossfitu. Jak tvrdí McCarthy, pokud v něm nenosíte 60kilogramovou zátěž, je to také dobré na záda.

„Miliony a miliony lidí po celém světě zlepší svou fyzičku, zhubnou a zpevní si svalstvo, aniž by musely běhat. Doufám, že tak budou činit s přáteli a poté si dopřejí pivo nebo dvě. Život je přece příliš krátký.“

Čtěte také