Aktuální vydání magazínu Forbes

nwsltr1702sajt
zena sedi ulice chudoba

Mohli by miliardáři skoncovat se světovou chudobou?

Pošli to dál

Může dar jednoho bohatého filantropa vymanit z chudoby všechny jeho spoluobčany, kteří jí trpí? Ve třech zemích světa údajně ano. Laurence Chandy, který se v americké nevládní výzkumné organizaci Brookings věnuje chudobě a efektivitě ekonomické pomoci, to tak alespoň spočítal.

Jak sám Chandy přiznává, jeho analýza vychází z poněkud zjednodušených předpokladů a lze proti ní vznést spoustu námitek, ale to všechno je na místě – hlavním cílem jeho výpočtů má totiž být provokovat a vyvolat diskusi.

Ne náhodou s analýzou přišel v době, kdy se světoví státníci i ekonomové scházeli na každoročním Světovém ekonomickém fóru v Davosu.

Základní Chandyho předpoklad je, že světoví miliardáři by se – po vzoru Billa Gatese a Warenna Buffetta a jejich výzvy Giving Pledge – vzdali alespoň poloviny svého jmění a místo do iniciativy nejbohatších lidí světa by ho věnovali svým chudým spoluobčanům. A to tak, aby těm, kteří žijí pod hranicí chudoby po dobu 15 let dorovnávali prostředky, které jim k tomu, aby se přes tuto hranici (za kterou Chandy považuje 1,9 dolaru na den) přehoupli. Podle Chandyho by tato doba měla stačit k tomu, aby se lidé, kteří by pomoc dostávali, postavili na vlastní nohy a vytvořili si podmínky, díky kterým by si nový standard udrželi i potom, co by pomoc skončila.

Ve třech zemích světa – Kolumbii, Gruzii a Svazijsku – by podle Chandyho stačilo, aby tamní miliardáři (podle jeho výpočtů žije v každé zemi právě jeden) udělali přesně tohle a chudoba by z těchto zemí zmizela.

V dalších zemích, jako je například Čína, Indie nebo Peru, by údajně k vynulování chudoby bylo potřeba, aby se o své jmění rozhodli podělit všichni tamní nejbohatší. V ostatních zemích by takové chování když ne k nule, vedlo alespoň ke snížení počtu chudých.

Země Roční náklady na eliminaci chudoby v milionech dolarů Počet miliardářů Hodnota  majetku v miliardách dolarů Míra chudoby před přerozdělením Míra chudoby po přerozdělení
Svazijsko 85 Nathan Kirsh 3,9 41 % 0 %
Kolumbie 444 L. C. Sarmiento 13,4 7 % 0 %
Gruzie 40 Bidzina Ivanishvili 5,2 10 % 0 %
Čína 3072 213 564,7 3 % 0 %
Indie 5839 90 294,3 12 % 0 %
Peru 95 6 8,7 3 % 0 %
Tanzánie 1645 2 2,3 40 % 38 %
Angola 1277 Isabel dos Santos 3,3 28 % 25 %
Nepál 144 Binod Chaudhary 1,3 12 % 8 %

A proč přišel Chandy s touto analýzou právě teď? Jednak kvůli zmíněnému Davosu, ale to byla spíše jen povrchní záminka. Jak sám píše na svém blogu, už delší dobu platí, že do boje s chudobou jde v rámci zahraniční pomoci stále víc a víc peněz, v posledních letech dokonce víc, než jsou odhadované náklady na její vymýcení (určit tohle číslo taky vyžaduje řadu zjednodušení a nelze ho proto brát za jednoznačně platné). Nabízí se ale otázka, kam tyto prostředky mizí a jestli je svět zvládá přerozdělovat tak, jak je skutečně potřeba. A právě o přerozdělování by nás chtěl donutit přemýšlet. Celou jeho úvahu najdete tady.

Poznámka: Společnost Brookings používá k výpočtu jmění světových miliardářů vlastní metodologii a výsledky tak přesně neodpovídají žebříčku nejbohatších lidí světa Forbesu. Pro účely tohoto článku to ale nepovažujeme za problém.

Čtěte také